Takový je život

Autorský snímek německého režiséra Carla Junghanse zachycuje tragický příběh stárnoucí pradleny, z jejíž dřiny těží prostopášný manžel – násilník a alkoholik. Film se liší od běžné dobové produkce odvážným střihem, který připomíná estetiku sovětského filmu. Zrychlený střih vytváří emotivní a symbolickou rovinu a zároveň posiluje sociální dimenzi filmu: zlost manželské hádky, zběsilost tance na hospodském stole, tíha osudu pradleny procházející mezi skličujícími sochami. Navzdory nástupu zvukového filmu na konci 20. let snímek vznikl jako němý, což se podepsalo na jeho finančním neúspěchu. Přesto patří mezi uznávané filmy vrcholné němé éry světové úrovně. Zdrojem pro digitalizaci byla nejstarší dochovaná kopie, vyrobená v padesátých letech minulého století z kopie, která předcházela českou premiéru v roce 1930 a nebyla tak zkrácena cenzurními zásahy. Tato kopie obsahuje také mezititulky vytvořené v padesátých letech, které jsou stručnější než mezititulky původní. Při digitalizaci byla respektována integrita této kopie.

Jeanne Pommeau
MFF Karlovy Vary 2016

"Takový je život" byl film česko-německé výroby, který ukazoval především rub života v celé jeho bezútěšnosti a ponurosti. Je to svým námětem krajnost: právě tak, jak když bychom za líc života považovali příběhy a rozpustilosti operet. Německý režisér Carl Junghans se zřejmě učil u Rusů a předvedl ve svém filmu osudy pražské proletářské rodiny, kde otec je uhlíř a pijan, matka pradlena, která se celý život jen dře a konečně se pod tíhou tohoto života a úzkostí o dceřin osud zhroutí. Dcera je manikýrkou, vydanou napospas obtěžování a svodům zbohatlických návštěvníků. Ale hlavní neštěstí je, že se ocitne v jiném stavu a hledá si z něho nezákonným způsobem pomoc.

Ač jde na první pohled o běžný, bohužel tehdy častý případ rozvrácené chudé rodiny, přece zásluhou režie skládá se film z řady zajímavých, až vzrušujících obrazů. O herecký úspěch filmu se svorně rozdělili Věra Baranovská, Theodor Pištěk a Máňa Ženíšková (za zmínku stojí, že berlínské plakáty a časopisy ji uváděly plným českým jménem, což nebylo v těch časech vůbec obvyklé). Předností tohoto filmu byla sice úspornost, ale dobrá srozumitelnost v titulcích.

Hrdinkou filmu je proletářská žena a matka. Její muž, uhlíř, propadá alkoholu a zanedbává práci. Po propuštění tráví většinu času v hospodě, kde s kamarády a se svou milenkou, číšnicí, utrácí peníze, které jeho žena vydělala jako pradlena. Žena si uprostřed práce a starostí ani nevzpomene, že má narozeniny, ale sousedé jí přijdou blahopřát. I tento radostný den však končí smutně: muž se opět vrátí opilý. Když v záchvatu zuřivosti začne ničit chudé zařízení domácnosti, žena jej vyžene. Muž se odstěhuje k milence. Jednoho dne se žena při praní těžce opaří a za několik dní zemře. Muž se vrátí domů a vystrojí jí prostý pohřeb, kterého se zúčastní všichni sousedé. Po pohřbu je muž pohostí v blízkém hostinci. Pak se všichni vrátí do svých domovů, jako by se nic nestalo. Vždyť takový je život.

ZDROJ: Národní filmový archiv/Český hraný film I.