Taras Bulba

Drsný film o drsných lidech,   žijících v drsné době...   ale i silný příběh   lásky,zrady a nenávisti,   který - ač silně   idealizovaný a historicky   nepřesný - přinutí k   zamyšlení i dnešního   diváka, jemuž slova jako   "čest" anebo   "láska k rodné   zemi" už často nic   neříkají. Předváděné   horoucí výlevy asi českému   divákovi přijdou   přepísknuté, ale ten   vyhrocený   vlastenecko-náboženský   patos je ruské (potažmo i   ukrajinské) nátuře   bytostně vlastní i dnes,   (natož pak v 16. století) a   do tohoto filmu tudíž   bezesporu patří. Stejně   jako drastické scény   mučení a poprav, z jejichž   realistického ztvárnění   jde až hrůza. A právě   proto si tohoto Tarase Bulbu   cením výš, než jeho   americkou, příliš   zromantizovanou verzi.

P.S. - jen malé   připomenutí, kdo to vlastně   oni kozáci byli: jejich   české pojmenování,   budící dojem jakýchsi   chovatelů koz, je zcela   mylné a zavádějící.   Kozáci, neboli správněji   "Kazaki" (což v   turečtině znamená cosi jako   "dobrodruzi"),tvoři   li jakýsi přechod mezi   sedláky - nevolníky a   šlechtickým stavem. Byli to   svobodní lidé, hrdí a   nezávislí ozbrojenci,   trávící většinu svého   života v boji. Jejich   střediskem byla od 16.   století Síč, opevněná   osada za řekou Dněprem. Jeho   peřeje, rusky zvané   "porogy", tak daly   vzniknout názvu Záporoží.   Bojovné a svobodymyslné   kozácké svazy mnohokrát   povstaly proti útlaku a   bezpráví a v postatě se   nikdy a nikomu nepodařilo je   úplně zlomit.

Taras Bulba-kozacky patriot
Zaujimave spracovanie   Gogolovej poviedky Taras   Bulba,ktorej dominuje herecky   vykon Bogdana Stupky,oku   lahodiaca polska herecka   Magdalena Mielcarz a silny   vlastenecky motiv,v ktorom   Rusi nezaostavaju za   Americanmi ani o   centimeter.Kozaci boli tvrdi   chlapi a nebali sa nikoho   okrem zrady,co je vo filme   permanentne zdoraznovane,ale   preco nie.Hlboky dojem vo mne   zanechala scena mucenia a   popravy Tarasovho starsieho   syna a silny zaver filmu,ktory   vsetkym doporucujem.Zabavnou   formou sa mozete dozvediet   nieco o diele velkeho   dramatika a to sa pocita : )   Kto si najde o tomto diele   viac informacii na nete mozno   bude trosku prekvapeny...

Rusi už neraz potvrdili, že   nakrúcanie svojich   historických filmov im   nesmierne ide. Herecké   obsadenie tu nie nie je   príliš známe, predsa   jednotlivci tu odviedli   presvedčivé herecké   výkony. K tomuto filmu bol   napísaný kvalitný scenár.   Samotný dej vyzeral dosť   reálne, dôležitým faktorom   bolo, že nič tu nebolo   prehnané. Bojové scény tu   boli celkom obstojné.

opäť Rusí nesklamali. bol   to dobrí film. všetko však   bolo drastické. nuž scény a   popravy boli také. Chorý bol   ten vodca Kozákov - ataman,   ten zabil svojho synačika.   Nič proti láske, ked sa   zamiloval do dcéry   mazovského vojvody. Nuž to   je láska. A ten oženený   Kozák bol i hrdina. Ale   vraždiť vlastných ľudí -   kozákov v bojil. A ani ten   mazovský vojvoda nebol v   poriadku na hlavu. Uvažovať   zabiť svoje vlastné jediné   vnúča?

Třetí zpracování   (italský, němý a televizní   nepočítám) knihy o   kozáckém atamanovi Tarasi   Bulbovi. Coby národního   klenotu, se jej ujali ruští   filmaři, což může mít   své přednosti i neduhy. Za   klad lze považovat   pietnější přístup k   předloze, protože americká   verze se od předlohy v   mnohém liší. Druhou stranou   mince však zůstává jistá   kontroverze mimo území   bývalé SSSR. Neboť film je   možno označit za   antisemitický a protipolský.   To zaprvé není pravdou,   jelikož negativní postoj   hrdinů k tomuto národu je   přítomen již v knize. Za to   s druhou výtkou nelze než   souhlasit. Poláci tento film   musí milovat a jistě si jej   budou pouštět na den   státnosti, jako i např.   1612. Snímek je vyloženě   antipolský, neboť ani jeden   příslušník polského   národa, zde není ukázán v   kladném světle, buď je to   tyran, sadista, požitkář   či jako hlavní hrdinka,   kurva. To samé se týká   víry, pouze ta pravoslavná   je ta pravá a jediná,   ostatní jsou kacíři.   Osobně bych spíš položil   otázku. Je vůbec tato kniha   vhodným materiálem k   natočení oslavného   mohutného historického   snímku? Já tvrdím, že   nikoliv. A to z jednoho   prostého důvodu. Kozáci,   jakožto hlavní hrdinové,   nejsou zrovna ukázkovými   příklady k následování.   Byla to totiž dosti   diskutabilní (eufemisticky   řečeno) skupinka lidí,   žijící velmi svobodným   životem, jejichž hlavní   obživa byla válka,   drancování či sloužili   jako žoldnéřské vojsko   (často i proti křesťanům).   Avšak co nepřekvapí, je   myšlenkový posun díla, byť   děj je zachován překvapivě   věrně. Pořád se ve filmu   mluví o Matičce Rusi, jenže   je třeba poznamenat, že   kozáci byli ukrajinci a rusy   zrovna nemilovali. V předloze   nic takového, to jen   režisér a scenárista v   jedné osobě, ventiloval své   politické smýšlení. Co mne   velmi mile překvapilo, byla   „zastaralost“ bojových   scén, tj. kamera se   neklepala, nebyl ani   frenetický střih a souboje   měly dokonce choreografii. V   dnešní době dosti   nevídaná to věc. I když   práce se statisty mohla být   na větší úrovni, aby   jejich počty působily   větším dojmem. Ke kladům   bych ještě přičetl   nádherný hrad   (Kamyanets-Podilsky), krásné   exteriéry, Bohdana Stupku v   hlavní roli, který je   právem pokládán za   nejlepšího ukrajinského   herce a Magdalena   Mielcarzová, která nám od   dob Qvo Vadis dost zhudbla,   což mělo negativní dobat na   horní partie, ale pořád je   to krasavice. Jen bych   režisérovi dal jednu drobnou   radu. Pokud bude příště   točit velkofilm, ať   vyčlení nějaké peníze i   na orchestr, takže divák   nebude nucen poslouchat, již   beztak hrubě průměrnou   muziku, hranou na obstarožní   samohrajky, pořízené za   pár rublíků v GUMu.

Bez tabáku i štávy
Ohromné zklamání. Tenhle   film měl všechny   předpoklady k tomu, aby se   mohl líbit. Dobří herci,   slušný rozpočet, dobrou   předlohu atd. atd. Dopadlo to   všechno zcela jinak. Film byl   hrozně zdlouhavý. Bitevní   scény taky nebyly něco   extra,spíš odfláknutá   rutina Nejvíc mě ale   znechutilo nějaké pateticko   - patriotické posleství,   které se neslo celým filmem.   Proslovy o matičce Rusi, o   potřebě ji bránit a   podobné řeči byly prostě   všude. Navíc, bitevní   scény byly natočeny dost   otřesně, připomínalo to   spíš levný televizní film   než historický velkofilm,   kterým by TB ráda byla. Ve   srovnání s minisérií   Ohněm a mečem vychází   Taras Bulba jako laciný   odvar. Ohněm a ečemM má   všechno, co Taras Bulba měl   mít, takže doporučuju   sáhnout spíš po něm.

hmmm... pomalý. Není ani ta   - kterabysedalarici -   gogolovská atmosfera.   Bitevní sceny, jak se točily   před 80 lety... Nevím,   nevím...