Teror na 40. podlaží [TV film]

Tento televizní snímek se   zcela evidentně vezl na vlně   filmů následujících jako   reakce na film Skleněné   peklo. Navzdory jeho nízkému   rozpočtu vzniklo dívatelné   dílo. Skupina sedmi   pracovníků jedné firmy   (není vůbec jasné čím se   zabývá) si svévolně   prodlouží vánoční   večírek. Nácházejí se ve   čtyřicátém, tedy   nejvyšším, patře   výškové budovy. Popíjejí   šampaníčko, baví se o tom,   co vlastně pijí a kdesi 30   pater pod nimi opilý   topenář Toníček (nebo jak   se jmenuje) ač neúmyslně,   avšak nedbale zakládá   požár. Posledním   člověkem, co se ještě   vyskytuje v budově je jen   hlídač. Následuje tedy   klasický scénář - práce   hasičů a snaha zachránit   majetek. Netuší, že v   budově ještě někdo je.
Co na filmu oceňuji je   to, že jednotliví hrdinové   nejsou jen anonymní postavy,   ale trochu je poznáme   blíže. Poznáme jejich   rodinné zázemí i životní   touhy. Chování lidí v   situaci, kdy se vyskytují v   budově zasažené požárem   odpovídá tomu reálnému.   Film řeší i takové detaily   jako, že nemá smysl bušit   na okna a mávat, když je v   noci z ulice stejně nikdo   neuvidí.
Na projekci   bylo poznat, že snímek už   nahlodal zub času a nepatří   k těm příliš často   promítaným a tedy i   udržovaným. Díky jedné   "Cool" stanici,   která občas vysílá i   starší vykopávky, jej   můžeme sledovat i u nás.

Je to taková televizní verze   vynikajícího velkofilmu   "Skleněné peklo".   Nějaký pitomec jiskrou   zapálí v mrakodrapu sklad   nějakého bordelu a jak to   tak bývá, okamžitě je z   toho obrovský požár. A tak   má divák opět tu možnost   sledovat akci hasičů, o   kterých se však nic   nedovíme, a problémy   soukromé i pracovní   různých lidí, kteří   zrovna pobývají v onom   nešťastném mrakodrapu. A na   televizní film to není   natočeno špatně. Akce je   zručná až to vypadá,   jakoby by se na tom vůbec   nešetřilo. Bezduché   tlachání civilistů   nepřekvapí. Film však zase   ani moc neunavuje. I přes   slabý scénář lze tento   snímek doporučit.