The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society

Člověk někdy přehodnotí životní priority,   ale i doposud plynoucí život, pod vlivem   prožitého a udělá razantní obrat. Dokážu si   představit, jak niterně může vnímat tento   film někdo, kdo zažil podobný vztah - člověka   oddaného, hodného - ne však úplně stejné   krevní skupiny. A bolest toho, když se ho   člověk vzdá. Také cítím, jak opojné je   najít "society" sdílející stejné   zaujetí pro stejné věci. To se potom může   lehce stát, že se člověku obrátí život   naruby. A to se tedy v tomto filmu stalo...   Netřeba dodávat, že film je velice dojemný.   Tak to asi vše k obsahu (i tak jsem asi vyzradil   víc, než je zdrávo).Negativa filmu: (hlavně v   první půlce filmu), kdy jsou líčeny (patrně   běžnému Britovi, běžnému Američanovi)   poměry v okupovaném území. Člověk, alespoň   matně znající poměry v protektorátu nebo   okupovaných územích, cítí ten dramatický   tlak, aby bylo vše správně pochopeno. A v tuto   chvíli mi to přišlo dost zjednodušené a   plakátové. A přitom to nebylo třeba! To, že   svět a život v něm není černobílý dokazuje   už v dalším ději vztah Elizabeth s německým   vojákem (hodným člověkem). A takhle to je.   Život není černobílý a proto je také tak   zajímavý. Další, ale asi poslední věc,   kterou bych zmínil, je moje kladné hodnocení   obsazení hlavní role - postavy Juliet Ashtonové   (Lily James). Když jsem se dočetl, že na tuto   roli počítali s Kate Winslet, byl jsem rád, že   k tomu nedošlo. Z Kate bych byl asi zděšený -   ale pro Lily to byla role na tělo. Byla skvělá!