The Three Must-Get-Theres

Otec se cítí stár a sláb, nemůže se stále dívat na jediného syna, který neumí na nic pořádného sáhnout. Napíše dopis a pošle jej dobývat svět, podívat se do Paříže.

Královna se v době, kdy král Ludvík XIII. cestuje za obchody po Evropě, nadmíru nudí a ráda si vyslechne svojí dívčí kapelu, která hraje jazz. Když se král vrátí, přiveze pro svoji paní z cest kazetu s drahocennými brilianty nedozírné ceny, to je radosti.

Kardinál Richie-Loo i hrabě Stichelieu, který mu dělá věrného špicla, kují pikle proti královně. Lord hrabě Bunkumin je přitahován láskou ke královně Anně, navštěvuje ji pravidelně každou sobotu. O to, aby návštěvy probíhaly bez nehod, včetně garderoby, se stará jediná věrná duše Constance, která vše udrží v tajnosti. Jenže kardinál na vše přijde, královna vévodu nabádá, aby uprchl, musí mu něco ale věnovat na památku - a po ruce má zrovna brilianty, ty pro svou čest obětuje.

Tajný agent, hrabě de Roquefort, který pracuje pro tajnou služby hraběte Stichelieu, se zdržuje v městečku Meung, tam přijíždí i Dart-In-Again. Je zde sotva pár minut a již je vyzván na souboj, kde je zbaběle napaden zezadu a poslán tam, odkud přijel. Celé tři měsíce bloudí, než přijede do Paříže a hned potká a zamiluje se do Constance Bonne-aux-Fieux.

Velitel králových mušketýrů se rozčiluje na své tři nejschopnější mušketýry Octopuse, Porpoise a Walruse. Získal důkazy, že zabili jenom 99 kardinálových vojáků a Dart-In-Again, dříve než je přijat mezi mušketýry, si musí skóre vyrovnat s Roquefortem. V cestě mu jsou tři mušketýři, kteří jej vyzvou na souboj u hřbitovní zdi. Jenže se stane změna. Hned se stanou přátelé na život a na smrt a musí zápasit s vojáky. Dart-In-Again je napaden v putyce a je svými přáteli nabádán, aby se nepouštěl se do boje s chlapem jako hora, ten dostal pod zem víc mužů, než metro v New Yorku.

Kardinál navede krále, aby uspořádal příští sobotu ples, královna by si mohla vzít brilianty, které již nemá. Ta je z příkazu zoufalá, ale má svou Constance a té se dvoří mušketýr Dart-In-Again, on jistě do Londýna pojede a brilianty přiveze zpět. Aby neodjel, kardinál vymyslel lest. Mušketýr dostane kladivem po palici a královna zemře na popravišti…

Mušketýři však využívali vymožeností, které již byly na světě - psací stroj, automobil, motorka, telefon, válečné lodě. A hrál se jazz…

Film vznikl za podpory produkční a distribuční společnosti United Artists. Natáčelo se v dekoracích, které poskytl Douglas Fairbanks. Původní anglický název v doslovném překladu znamená: Ti tři se tam musí dostavit, zároveň při výslovnosti připomíná původní francouzský název románu. Snímek patří mezi jeden z mála úspěšných filmů, které Max Linder ve Spojených státech natočil. 1. světová válka totiž přinesla francouzskému filmovému průmyslu zkázu a na jejím konci se světově proslulý komik, který toužil natáčet, vydal již podruhé zkusit své štěstí do Hollywoodu. Poprvé se o to pokusil v roce 1917, nicméně tehdy to skončilo finančním krachem. Tentokrát za ním stáli právě slavní majitelé United Artists (Charles Chaplin, Douglas Fairbanks, Mary Pickfordová a D. W. Griffith).

Hudba: C
C, vzešlé ze zaniklých Waawe, patří k silné táborské kytarové scéně kolem labelu Free Dimension. Jejich vlastní definice pracuje s nálepkou „kompost rock", což může naznačovat jejich žánrovou oscilaci v podobě absorpce mnoha vlivů, ale nejbližším žánrem je math rock. Čistě instrumentální hudba postavená na kytarách, náhlých melodických zvratech a zvukových stěnách vytvoří netradiční doprovod filmu Maxe Lindera se zachováním atmosféry komedie.

David Čeněk, Zdeněk Blaha, 36.LFŠ 2010