Titanic

Jak nás informují titulky po úvodní scéně   odlomení ledovce a jeho vyplutí vstříc   oceánu, všechny námořní detaily ve filmu,   jako jsou rozhovory, události a příslušná   data, byly do scénáře převzaty   z publikovaných závěrů vyšetřování   Kongresu USA a Britské obchodní komory z roku   1912. Spolu s dějem je však celková zápletka   zpracována tak, že nelze poznat, o které se   jedná. Lze však usuzovat, že jde o atmosféru   a dění v první a druhé třídě   cestujících, a zejména na kapitánském   můstku. Film má stopáž hodinu a půl a ke   zničení lodi dojde ve třetí třetině filmu.   Do té doby jde převážně o rodinné   melodrama, které by se v podstatě mohlo   odehrávat kdekoli. Přesto je z dnešního   pohledu zajímavé, kolik scén a situací   s některými úpravami z tohoto filmu použil   James Cameron ve své adaptaci z roku 1997.   Možná se inspiroval tím, že toto další   zpracování, které navazovalo na německé   zpracování ze čtyřicátých let, v němž byl   motiv katastrofy zneužit pro nacistickou   propagandu, se stalo ve své době nejlepším,   a dokonce získalo Oscara. Příběh je solidní   a poutavý. Na svou délku obsahuje událostí   více než dost. Technicky je typický pro   padesátá léta, a tak možná i díky tomu   zaujal. Je zkrátka jiný než ty předchozí.   Vypráví jeden z možných příběhů   odehrávajících se na lodi před katastrofou,   čímž se od těch předchozích obzvlášť   liší, a jak se po uvedení ukázalo, takový   tvůrčí tah se vyplatil.

Film režíroval Jean Negulesco. V hlavních   rolích Clifton Webb, Barbara Stanwycková, Robert   Wagner, Thelma Ritterová. Scénář: Charles   Brackett, Richard Breen a Walter Reich. Kamera:   Joe MacDonald.