To jsem byl já

Film jsem viděl v kině   poprvé v říjnu 1978, tedy   téměř před čtyřiceti   lety. Dnes podruhé a   příběh se mi líbil znovu,   zejména překvapivá pointa,   kterou jsem si ale pamatoval.   Jinak jde o typickou italskou   komedii sedmdesátých let,   patřičně plnou křiku.   Giannini považuji za jednoho   z nejlepších italských   herců té doby, který   představoval nastupující   generaci po takových   hvězdách jako Manfredi,   Tognazzi, Sordi, Mastroianni,   a další. Ve filmu není   slabší místo, úvodních   dvacet minut dobrých,   vyšetřování zločinu a   chvíle, kdy Biagio vodí   policajty za nos a v duchu se   chechtá, jak je převezl. Ale   člověk míní a osud mění   ...