Třikrát svatba

Divadelní hra Annie Nicholsonové, která se v našich biografech hrála jako film pod názvem "Třikrát svatba" (Abie's Irish Rose), patřila k největším divadelním senzacím. Film však při premiéře propadl. Ale pak mu přišlo obecenstvo jaksi na chuť a byl pak hrán v New Yorku na Brodwayi nepřetržitě přes pět let a současně i v biografech celého světa. Z autorky učinil tento kus jednu z nejbohatších spisovatelek, protože jí vynesl pět milionů dolarů a milion za filmovací právo. Proti hodnotě tehdejšího dolaru, je ten dnešní cucek.

V čem se skrýval tehdejší úspěch? Hlavně asi v tom, že tendence tohoto díla byla namířená proti výstřelkům náboženské nesnášenlivosti, je podána bez patosu, s humorem, vkusem tudíž příjemně a docela stravitelně. Autorka si zvolila za představitele obou krajností dva běžné americké typy: ortodoxního Žida, zachovávajícího v rodině staré náboženské zvyklosti, a pobožného katolického Ira. Mezi tyto dva odlehlé póly je pak postavena řada osob, jež tvoří jakýsi řetěz, který se nakonec spojí.

Dějové prostředí, zejména židovské domácnosti, vystihl režisér Fleming neobyčejně zdařile. Sotva se tak stalo bez podrobných předběžných studií. Z herců Nancy Carrollová vystoupila touto svou prvou rolí rázem mezi nejoblíbenější filmové hvězdy. Byla rodem Irka, kterou také ve filmu hrála. Je zajímavé, že představitelé manželů Cohenových hráli tyto role také v New Yorku na jevišti. Charles "Buddy"Rogers se znovu zasloužil o svou popularitu, kterou si získal filmem "Wings". Co se týkalo zvukové části, tak ta byla omezena především na hudební doprovod.