Tristram Shandy

Inspirací tohoto neortodoxního filmového díla je román Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho, který napsal britský pastor Laurence Sterne v letech 1759–1767. Rozsáhlý román, patřící k anglickým literárním skvostům, byl považován za nezfilmovatelný, ale Winterbottom jej přetvořil v pozoruhodně invenční podívanou. Když Tristram Shandy začíná vyprávět svůj životní příběh, ocitáme se v 18. století. V dramatickém okamžiku hrdinova zrození však zjistíme, že jsme přítomni natáčení filmu. Za hereckým představitelem Shandyho Stevem Cooganem přijíždí jeho žena se šestiměsíčním dítětem, pronásleduje ho novinář, objeví se i jeho agent... „V knižní předloze je procesu psaní věnováno tolik prostoru, že jediný způsob, jak jej reflektovat, byl tento,“ říká režisér, který ve svém filmu složil poklonu i svému oblíbenému režisérovi R. W. Fassbinderovi.

Podle českého názvu filmu Tristram Shandy by se mohlo zdát, že se přední a stále ještě nedoceněný britský režisér Michael Winterbottom pustil do projektu, který se nemůže podařit. Předloha snímku, legendární román Laurence Sternea (1713-1768) Život a názory blahorodého pana Tristrama Shandyho (1759-1767), se jednak zcela vymyká z dobové literatury a jednak je považována za nezfilmovatelnou. Ve snímku padne její dosti přesná definice: je to postmoderní klasika, napsaná dřív, než bylo "post" vůbec k čemu přilepit. Proto je přesnější původní britský distribuční název, jejž lze přeložit jako Příběh kokotin a bejkovin. - Winterbottom se spoluscenáristou Frankem Cottrellem-Boycem (kvůli neshodám se ukryli pod pseudonym Martin Hardy) se inspirovali Sterneovým postupem a "příběh" zasadili do mnohem širšího rámce. Spisovatelovým principem totiž bylo konstruovat knihu na základě nesčetných odboček, vsuvek, meditací, glos atd. A podobně postupují i filmaři. Z osudů Tristrama Shandyho zhlédneme jen pár drobných epizod, v nichž navíc titulní postava vystupuje nanejvýš jako komentátor a pak jako novorozeně nebo malý chlapec. A dále se seznámíme s několika románovými situacemi. Větší prostor je však věnován štábu, který Tristrama Shandyho natáčí. Herci zde vystupují jak v rolích románových postav a tak v rolích, v nichž jakoby představují sami sebe. - Steve Coogan, v Británii známý zejména z televize, hraje nejen Tristrama, ale i jeho otce Valtra. Představuje se jako samolibý herec, žárlící na rýpavého kolegu Roba Brydona, předstírajícího naivního dobráka. Okolo protagonistů se motá štáb, propojený nejrůznějšími vazbami. O samotné adaptaci se mnohem více mluví, než se předvádí. Scénář je velmi důvtipně konstruovaný a film ve filmu vzdáleně připomíná Truffautovu Americkou noc. Probírají se tu těžkosti při realizaci kostýmního filmu, hvězdný systém i soukromé životy zúčastěných. - Michael Winterbottom se velmi elegantně "vykroutil" z problémů s nemožným přepisem a zároveň navázal na své předcházející tituly, v nichž výrazně uplatňuje prolínání pseudodokumentarismu a fikce a v nichž se výrazně projevuje jeho originální filmové vidění. - Snímek Tristram Shandy je nenápadnou poctou nejen geniálnímu a opomíjenému dílu, ale i filmu a filmařům. – V soundtracku je kromě výňatků z klasických skladeb použita filmová hudba Michaela Nymana (Umělcova smlouva) a Nina Roty (8 1/2).
Tomáš Bartošek, Filmový přehled 2007/1