Indie ve třicátých létech minulého století. Mahárádža Chandra (
Frits van Dongen), je štastně ženatý s krásnou Seethou (
La Jana). Je jeho potěšením, a bezmezně jí miluje. Stejnou vášeň ale dobře skrytou sdílí jeho bratr Ramigani, který mu závidí nejen jeho moc a bohatství, ale především Seethu, která se ho bojí a vyhýbá se mu. Maharádža hodlá postavit novou nemocnici pro svůj lid, a povolává z Německa významného odborníka. Ten přijíždí se svými spolupracovníky a přítelkyní Irenou a pouští se do práce. Jednoho dne se ve městě objeví muž, kterého Seetha ještě jako prostá dívka milovala – Alexander Demidoff. Seetha je zmatena a navíc se jí dotýká pozornost, kterou její manžel Chandra věnuje plavovlasé Ireně. Ramigani ji neustále pronásleduje, a tak se jedné noci rozhodne opustit s Demidoffem palác a odplouvá s ním do Evropy ...
díl II. Indický hrob-pokračování
Marta Holubová-clara.bow
"Tygr z Ešnapuru". Tento německý film se snažil obnovit slávu velkých výpravných filmů a oživit dokonce seriál. Neboť jeho pokračování pod názvem
Indický hrob (1938), nedalo na sebe dlouho čekat, neboť i na něj dosud žila vzpomínka ze slavných dob němého filmu. Film "Tygr z Ešnapuru", to je řada mohutných živých obrazů, rozvíjejících se v nádherné rezidenci indického maharadži, na ulicích indického města, v džungli na lovu tygra, při slavnostech u maharadži a na plese v Berlíně a vrcholí v požáru velkého berlínského varieté. Všude se to hemží lidmi, domorodci a Evropany, muži i dámami dvora a salonů i bojovníky, lovci, exotickými zvířaty, jezdí se na obrovských slonech i v přepychových automobilech - zkrátka a dobře, vše je vypočteno na to, aby tu byla pastva pro oči a okázalý rámec, do něhož je vsazen dobrodružný děj. Při něm se divák vůbec neptá po logičnosti a pravděpodobnosti, je prostě spokojen že je unášen jeho napínavostí, dosažené prostředky, při níchž se uplatňuje více rutina než vynalézavost.
Středem děje je láska elegantního odvážného dobrodruha, kterého představuje
Gustav Diessl, k maharadžově choti Seethe, bývalé tanečnici, její únos a pronásledování. Tanečnici hraje
La Jana a její orientální tanec je umělecky nejhodnotnější část filmu. Ve filmu je hodně děje široce rozloženého do tolikero měnivého prostředí, do něhož vstupuje ovšem i mnoho herců a hereček jmen víceméně známých, a neschází zde ani
Theo Lingen pro humoristické scény, přičleněné ostatně do děje poněkud násilně a nepatřičně.
