Obsah filmu Upír Nosferatu
„Nepřiznaná“ adaptace slavného románu Brama Stokera Dracula, jež byla kvůli autorským právům přejmenována na Upíra Nosferatu (v originále s dovětkem Symfonie hrůzy), patří mezi mistrovská díla německého expresionismu. Tvůrci sice změnili jména postav (Orlok = Dracula, Hutter = Harker, Ellen = Mina, Knock = Renfield), místo děje (druhá část příběhu se místo Anglie odehrává ve fiktivním německém městě Wisborg, jež odkazuje na Wismar) a zčásti upravili i děj (především závěr), Stokerova vdova filmaře přesto zažalovala. Soud až v červnu roku 1925 přikázal zničit negativy. Mezitím studio Prana-Film zkrachovalo a dílo se zachránilo jen díky...
„Nepřiznaná“ adaptace slavného románu Brama Stokera Dracula, jež byla kvůli autorským právům přejmenována na Upíra Nosferatu (v originále s dovětkem Symfonie hrůzy), patří mezi mistrovská díla německého expresionismu. Tvůrci sice změnili jména postav (Orlok = Dracula, Hutter = Harker, Ellen = Mina, Knock = Renfield), místo děje (druhá část příběhu se místo Anglie odehrává ve fiktivním německém městě Wisborg, jež odkazuje na Wismar) a zčásti upravili i děj (především závěr), Stokerova vdova filmaře přesto zažalovala. Soud až v červnu roku 1925 přikázal zničit negativy. Mezitím studio Prana-Film zkrachovalo a dílo se zachránilo jen díky velkému množství kopií. – Tajemně imaginativní variace hororu o upírském hraběti z Transylvánie, který si zakoupí dům v „civilizované“ cizině, aby nasytil touhu po „nové krvi“, do příběhu vnesla ještě další změny. Zcela do pozadí ustoupily postavy Mininy přítelkyně Lucy i profesora Van Helsinga (překřtěného na profesora Bulwera). Z filmu také zmizely „Draculovy nevěsty“, jež v románu nejzřejměji personifikovaly sexuální úzkosti i potlačované tužby viktoriánské doby i samotného autora. A především Nosferatu nečiní (na rozdíl od Draculy) ze svých obětí upíry, ale všechny je usmrcuje. - Využití stylizovaných mezititulků i koncept filmu jako kronikářského záznamu naopak korespondují s předlohou, jež je přetlumočena prostřednictvím deníkových zápisků, dopisů, telegramů, fonografických záznamů a novinových výstřižků. Ani film, ani kniha nemají jen jednoho hlavního hrdinu: režisér F.W. Murnau se v první části soustředí na postavu Huttera, posléze však zaměří pozornost na sebeobětování jeho manželky Ellen. – Bezpočet dalších adaptací klasiky upírské literatury se lišilo zpracováním, stylizací, úrovní triků, drastičností, erotickou symbolikou i růzností interpretací. Žádný z Murnauových následovníků však nevytvořil jen prostřednictvím hry světla a stínů či nezvyklých kamerových úhlů (žabí perspektiva) tak „metafyzickou“, strašidelnou i poetickou atmosféru zároveň. Trikové efekty (stop-motion, dvojexpozice, zrychlené negativní záběry aj.), až groteskně „prkenné“ pohyby, vrhající na stěny obludné stíny, ale především vzezření netvora, démonicky ztělesněného Maxem Schreckem (jeho Nosferatu má na rozdíl od svých aristokraticky elegantních a svůdných následovníků atypickou, odpudivě „krysí“ fyziognomii: lesklou holou lebku, zašpičatělé uši, temnými stíny podmalované oči, dlouhé zahnuté drápy a dva vyčnívající horní řezáky, nikoli špičáky) zůstávají trvale uchovány v paměti. Nic na tom nemění ani „přepjaté“ výkony ústřední dvojice, ani vzletné mezititulky. – Fantaskní horor je v kontextu filmového expresionismu výjimečný i tím, že porušil jedno z jeho pravidel: částečně se odehrává v prosluněných exteriérech (v Oravském Podzámku, ve Vysokých Tatrách a na řece Váh namísto Transylvánie); scény s upírem, natáčené ve dne, však byly v tónovaných či virážovaných verzích obarveny tmavomodře („noc“), ale v černobílých kopiích zůstal „den“. – Neozvučená virážovaná verze, která byla zrekonstruována v institutu Friedrich-Wilhelm-Murnau-Stiftung, je uváděna v rámci Projektu 100-2009 s hudebním doprovodem kytaristy Petra Kružíka a v „tandemu“ s pietním remakem Wernera Herzoga názvaným Nosferatu – Fantom noci (1979, FP 9/94 – V, 3/2009z). Minutáž Murnauova filmu se liší takřka kopie od kopie: tato má (při promítání pětadvaceti okének za sekundu) sedmašedesát minut. – Připomínáme též zajímavou variaci tématu ve filmu o filmu Ve stínu upíra (2000, FP 4/2001).
-tse-, Filmový přehled 2009/3 < Zobrazit méně
zobrazit všechny obsahy (5)
TIP: Nastavení pořadí obsazení si můžete nastavit
zde >>
režie:
hraje:
scénář:
námět:
 | Bram Stoker | ..... | neuveden (jde o "nepřiznanou adaptaci knihy) - román Dracula (1897, česky naposledy nakl. XYZ, Praha 2008) |
hudba:
kamera:

Oficiální stránka: |
nosferatumovie.com |
|
|
Distributor v ČR: |
AČFK - Asociace českých filmových klubů, Státní fond ČR pro podporu a rozvoj české kinematografie, Ministerstvo kultury ČR |
|
|
Barevný: |
Ano |
|
|
Jazyková verze: |
německá |
|
|
Distribuční verze: |
s titulky |
|
|
Zvuk: |
němý |
|
|
Obnovená premiéra v ČR: |
15.1.2009 |
|
|
Přístupno: |
od 15 let |
|
|
|
|
Zobrazit všechny herce a tvůrce filmu Upír Nosferatu >
Film je součástí: Project 100
Nejnovější komentáře k filmu
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 12.4.2016
Tak upírské filmy mne nezajímají a nebaví. Tento jsem viděl kdysi jen ve zkrácené verzi, tak nyní mám celý film, doplněný o ztracené titulky a další věci. No klasiku jsem si přece nemohl nechat ujít. Teda co ten Wagner s tou kamerou dokázal, to mohou ti dnešní „kameramani“ jen hluboce závidět. Můžeme spatřit též perfektní masky, už jen obchodníka Knocka potkat v lese tak lezu na strom i za bílého dne. Ellen vypadala, jako kdyby právě opustila hrob, no děs běs už jen z těch postav. Samozřejmě že snímek vychází přímo ze Stokerovy knihy. I takto se dá obejít licence. Ano, je to uděláno velmi šikovně a precizně, to se snímku upřít rozhodně nedá. Ovšem v dnešní době… Bohužel stejně i zde, jako ostatně všechny snímky podle Stokerovy knihy trpí nedostatkem překvapení. Pokud knihu znáte, vlastně jen čekáte co ten či onen autor vypustil. O nedostatku efektů ani nepíši, velká bolest skoro všech upířích filmů a je jedno, v které době byly natočeny. Přesto hodnotím v horní hranici, protože si to film jednoznačně zaslouží.
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 28.9.2014
Upír nemrtvý neživý až z toho filmu zamrazí
Myslím, že to je nejlepší film o Drákulovi (zde Orlok Nosferatu) co byl natočen, smekám před tvůrci. Když si člověk uvědomí, že film vznikl v r. 1921, nelze než smeknout. Atmosféra která na člověka působí i po těch létech. Co teprve, když měl tehdy film premiéru v kinech, to musela být událost. Nicméně celkově je to prostě film, který ukazuje děsivého upíra hraběte Drákulu - tam někde v horách je totiž hrad a v něm přebývá neživý nemrtvý, ten co saje krev, od dětství o něm člověk žijící v civilizaci slýchává z vyprávění a pak někdy vídí tenle strašidelný film - tenhle film je o tom o něm nemrtvém neživém hraběti Drákuklovi. A z toho filmu jde strach, atmosféra, zjev hraběte, celkové vyznění filmu - kamera střih různé detaily i zobrazení přírody a hradu samotného, no prostě Hrabě Drácula jak čítanková kniha od Stokera.
Ale nezapomínejme na to, že i v českých luzích a hájích byl natočen film o Drákulovi a též mimořádně povedený s atmosférou, která by se dala krájet. Hrabě Drakula (1970)
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 24.2.2012
Ty jo, to je fakt rok výroby 1922 ? To je naprosto neuvěřitelné. Upír Nosferatu je totíž jedním z nejpůsobivějších hororů, jaké jsem kdy viděl a jen ukázky mi naháněly husí kůži. A když jsem potom viděl film, bál jsem se ještě stokrát víc a to i zásluhou démonického Maxe Schrecka v hlavní roli, který je naprosto neuvěřitelný. Jeho ztělesnění vampýra je jedním z těch nejlepších. F.W.Munrau byl borec. Atmosféra filmu precizní. Asi nejlepší vampýřina, která kdy vznikla. 100%.
Hodnocení: 7 / 10
Přidáno: 18.11.2011
Listen to them. Children of the night...
...What Music they make. Dnes už nepochybne legendárny snímok. Ťažko ho hodnotiť, keďže už určitý čas ubehol a dnešná technika točenia filmov je diplomaticky povedané troška modernejšia a troška niekde inde. Určité kúzlo mu však uprieť nejde. Má to desivú atmosféru a niektoré zábery stoja za to. Najväčšou devízou a hviezdou je Max Schreck, ktorý sa toho zhostil viac ako výborne. Pre fanúšikov starého hororu či Brama Stokera povinnosť, pre ostatných celkom zaujímavé zachytenie ducha onej doby. Zaujímavosťou je, že niektoré exteriéry boli točené na Oravskom hrade
Reklama
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 5.1.2011
Nosferatu je právem považován za jeden z nejlepších filmů vůbec. Je kouzelný, strašidelný, strhující. Kvalitně shrnuje Stokerova Drákulu a dělá mu čest postavou, která si jistojistě zaslouží nést přízvisko zla. Upírštějšího upíra jsem snad ještě neviděl. Chcete-li začít studiem hororu, toto je ideální první lekce.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 29.3.2010
Nelze než závidět filmařům z počátků minulého století, v té době byl film tzv. „pole neorané“, tudíž každý záběh, úhel kamery, nápad a filmový trik se stává novátorským a originálním. Ke smůle současným tvůrcům. Jeden za všechny, stín upíra a jeho předlouhých ruček na zdi je bezesporu děsivější než záběr na hraběte Orlocka samotného. Dodnes hojně využívaný záběr sloužící k vyvolání atmosféry strachu, napětí a tajemna. Divadelní gestikulace, vizuální typizace postav, atmosféra a hudba, to je vše co dělá němý film kouzelným. To co se divákům nejvíce vryje do paměti je vampýr hrabě Orlock. Této postavě nedal podobu a schéma chování režisér Murnau, ale okultista Albin Grau, jež se na filmu podílel jako producent, výtvarník, je autorem plakátů, a film propagoval. Rozdíl od dalších zfilmovaných upírů je v několika detailech zcela zásadní. Orlock má zuby, sloužících k napichování krků nebohých obětí, umístěny jako hlodavec, což mně přijde při následném vysávání krve podstatně praktičtější :-), celkově působí odpudivě a „škaredě“ a ze zakousnutých jedinců se nestávají další upíři. Oproti tomuto mají všichni následovníci, tohoto otce všech filmových upírů, „napichovací“ zuby umístěny jako šelmy, jsou vesměs elegantní svůdníci, a kousnutím mohou svůj druh rozšiřovat. Známým okultistou byl i scénárista Henrik Galeen. V těchto souvislostech dostává film Ve stínu upíra (r.Elias Merhige, 2000) poněkud mystičtější charakter. I přes můj názor, že tato filmová adaptace Stokerova románu nebyla dosud překonána, jde přece jenom o horor (čili brak), tudíž ve srovnání s některými filmy té doby, majících i jiný přesah, než jenom filmový (např. Křižník Potěmkin, Intolerance atd,) nemůže obstát. Ale i tak zůstane v dějinách zapsán zásluhou technických a filmařských postupů. Celkově je problém, pro laického diváka, alespoň pro mne ano, hodnotit kvality filmů z období samých počátků kinematografie. Každá doba má své filmaře, a ti mají svoje diváky. Bohužel jsem film viděl až v roce 2010, premiéru jsem promeškal :-).
Hodnocení: 9 / 10
Přidáno: 7.3.2010
Všechny záběry, ve kterých figuruje Max Schreck nebo jeho stín, jsou nesmrtelné a právě díky nim se Nosferatu zapsal do historie filmové hrůzy, což ale nijak neumenšuje Murnauův přínos. Skvělý je způsob jakým střádá napětí během upírovy plavby a atmosféru strachu ve městě zachváceném domnělým morem. Byly chvíle, které mi přišly trochu hluché, ale pořád vnímám Nosferatu jako film s obrovským vlivem a pilíř hororového žánru.
Hodnocení: 6 / 10
Přidáno: 25.7.2009
jeden z prvních filmů o upírech také podle mně patří mezi
TOP 10 NA DOBU VZNIKU SKVĚLE ODVEDENÉ DÍLO
Reklama
Hodnocení: 8 / 10
Přidáno: 11.3.2009
Přepis slavného románu Brama Stokera (který jsem nečetl, jinou adaptaci nevidě - snad jen parodii Mela Brookse - ale látku znám) se více než povedl, ačkoliv vyjukaný pohled Maxe Stracha působí dnes až úsměvně. Německý expresionmus v plné kráse.
Hodnocení: 10 / 10
Přidáno: 8.2.2009
Právem patří tohle dílo do top filmů na světě. I po těch letech jde občas mráz po zádech. Dal bych to do škol jako součást zlatého fondu kinematografie.
10 filmů, které komentovali někteří uživatelé co tento film