Urga

Pro mnohé, kteří s nadšením očekávali nový film ruského režiséra Nikity Michalkova v soutěžním sále mezinárodního filmového festivalu v Benátkách, bylo překvapením, když se před nimi objevila široširá mongolská step. Ocitneme se v prostoru, který sahá od obzoru k obzoru, kde se stýká nebe a země. Podobné pocity měl pravděpodobně i ruský řidič Sergej, který s očima unavenýma nekonečným obzorem usnul za volantem. Tato náhoda jej však svedla s rodinou mongolského pastevce, který zaslechl jeho osamělé volání o pomoc. Sergej si jistě nikdy při své práci v Mongolsku, aby "přilepšil rodině", nepředstavoval, že v té pusté a jednotvárné krajině kolem žijí lidé. A to, s čím se setkal, s ním nemohlo neotřást. Otřáslo to i s festivalovým obecenstvem. Film zvítězil na MFF v Benátkách a získal hlavní cenu Zlatého lva. Rok nato byl zvolen Evropskou akademií za Evropský film roku.

Ocenění: Zlatý lev na MFF v Benátkách 1991 a Fellx 1993

Film o neobyčejném přátelství, o životě a harmonii s přírodou, o střetnutí dvou různých civilizací a postupném zániku jedné z nich. Film zkoumající kořeny pro nás neznámé civilizace v mongolských stepích. Film o domorodé rodině, která žije v jurtě, vzdálena od moderního světa. Film o dlouhém biči na chytání dobytka (urga), na nějž hrdina nakonec upevní televizní anténu. Film o zániku originální usedlosti, na jejímž místě dnes stojí městská plynárna.
Kino ART

Film dnes nejznámějšího ruského režiséra Nikity Michálková Urga se odehrává
ještě východněji, než jsme u jeho snímků zvyklí - v současném Mongolsku
(titul je pojmenováním dlouhého bidla se smyčkou, určeného na chytání dobytka).
Michalkov na příběhu osaměle žijící mongolské rodiny ukazuje neomezený
vliv univerzální kultury, pro niž neexistují bílá místa na mapě. Rodina
pastevce Gomba, jejíž jurta se vypíná uprostřed travnaté stepi, se na počátku
nachází v období jakéhosi pozdního „zlatého věku". Moderní civilizace do
jejich trádicemi řízeného života nevpadá nijak razantně, ale s plíživou nenápadností
v podobě svých standardních vyslanců - „ikony" (plakátu) akčního
hrdiny či temperamentní melodie. Specificky čínskou reálií je opatření k omezení
populačního růstu, které ve svých důsledcích přiměje Gomba k cestě do
města. Částečně nevědomé propadávání cizím vzorům a bůžkům vyvolá v mužově
životě agresivní, byť jen symbolickou protireakci. Tou je snová scéna
příjezdu Čingischánova vojska, které se zjeví z hloubi času, ze samého nitra
národní kultury, aby ztrestalo bezbranného zaprodance a zlikvidovalo vetřelce
- televizní obrazovku. Příběh je vyprávěn z pozice cizince, bludného ruského
řidiče Sergeje, jenž má hluboký respekt kcizí národní tradici a jenž své zapomenuté
národní kořeny marně hledá. Pro Michalkovův oceňovaný film je
podstatné splývání osobního s národním: Sergej a především Gombova rodina
nepředstavují jen sami sebe, ale v širším měřítku celý svůj národ. Urga,
vrcholící dílem ironickou, dílem výhrůžnou předzvěstí, je tak vposledku filmem
o nezvratném rozkladu a o pozvolném pádu svébytné kultury, jež nepřestála
nivelizující tlak civilizace multikulturální. K devizám Michalkovova stylu patří
zálibné meditativní prodlévání kamery nad nedotčenou krajinou, do níž je
vepsán původní řád vesmíru. Přes závěrečné memento jde však spíše o jemně
nostalgickou komedii, jež se soustřeďuje na konstatování stavu, místo aby
hledala viníky či vykreslovala přízračné vize.
-rs-, Filmový přehled 1996/4