Útěk

Příběh podivného   přátelství mezi malým   'Romanem Skamene', typickým   průserářem, který kvůli   požáru dřevěné kůlny a   strachu momentálně utíká z   domova a velkým 'Ivanem   Vyskočilem', jehož důvod   potulného života nebyl   blíže vysvětlen. Oba jsou   jedinými tahouny snímku,   který sleduje jejich náhlé   přátelství a vzájemné   pochopení i nevraživostí a   naschválů. Kvůli lidskosti   'Ivana Vyskočila'   nepřekvapí konec příběhu.   Podzimní prostředí a   černobílý obraz dává   celému vyprávění   trošičku temnou atmosféru.   Snímek si drží tempo a   udržuje lehké napětí o   tom, jak to celé skončí.   Roman Skamene tu předvedl   vynikající výkon, který   dodal dětské postavě punc   autenticity a realismu. Skoro   bych i řekl, že se to   opravdu stalo. Film si   zaslouží pozornost a je   veliká škoda, že je   televizemi opomíjen. Z jeho   námětu tak trochu vyznívá,   že přehnaná přísnost ve   výchově předznamenává jen   další a mnohem horší   trable.

Na šedesátá léta minulého   století dost netradiční   pokus o dětský film.   Prostředí delikventní   mládeže, útěk malého   chlapce a výrostka, který   běžně překračuje zákon.   Je vidět, že scénář a   námět pochází od Oty   Hoffmana, kvalita se nezapře.

Jo to byl malej Roman Skamene   ještě malej. Vytvořil   postavu desetiletého chlapce,   který má přísné až   despotické rodiče a   připlete se do klukoviny.   Nestane se nic horšího, než   požár dřevěné kůlny   stojící uprostřed   sídliště. Chlapci si tam   dávali cigááááro, třeba   se učili i šlukovat, a   výsledkem je, že jsou v   silném podezření toho, že   kolna lehla popelem. Vše tomu   nasvědčuje. To byla doba,   kdy škola měla výchovný   prvek a i za mimoškolní   aktivitu hrozila dvojka z   mravů. Dnes, když žák   udělá malér, tak problém   má učitel, nikoliv žák.  
Náš hlavní hrdina   se nyní po provalení maléru   bojí jít domů a tak se   začne toulat mimo domov. A   potká tak další postavu   příběhu. To už je mladík   o něco starší a těch   málérů má za sebou více.   Takovým se říkalo grázl.   Psychologický příběh   pokračuje jakýmsi walkmovie   a částečně roadmovie.

Ta pasáž v té chatě je   úděsná nuda. Oba herci se   sice snažili, ale co tam   měli hrát, když byli jako   zavření v chatě. Tady se   skutečně moc dělat nedalo.   Nemám rád tyhle podivné   psychomontáže, takže   dávám jen dvacítku, ačkoli   bych malému Romanovi rád   přidal. Ale protože mne   celkově film nudil,   ponechávám tu dvacítku.