Vaya con dios gringo

V jistém smyslu má snímek   určitý potenciál, ale s   vývojem děje se nějak   záhadně vytrácí pojem   logiky. Na spaghetti western   samozřejmě příběh   obsahuje vše podstatné, ale   jednání hlavního hrdiny je   pro jednou ledabyle podivné.   Co postava, to osobitý   charakter a tvůrci navíc   hlavní postavě do osudového   počínání přidělili   mexickou ženu. Tady nic proti   ničemu. Soundtrack ve stylu   Ennia Morriconeho je líbivý,   ale vliv toho, jak film   vypadá, je nejspíš   záměrný a jen proto, aby   byl atraktivnější.   Příběh o hledání   spravedlnosti ve smyslu   prokázání vlastní neviny a   následné pomsty je sice pro   spaghetti western typický,   ale při sledování činů   Gringa se nelze ubránit   dojmu, že trpí   prokrastinací. Scénárista a   režisér v jedné osobě   Edoardo Mulargia jako by při   psaní scénáře neměl   žádné nápady na vývoj   děje, a tak ho nesmyslně   uměle prodlužuje. Zkrátka   to, co mohl udělat hned,   udělá mnohem později.   Každopádně Mulargia   natočil temný a patřičně   brutální film, během jehož   sledování, ale není k dobru   na tím moc přemýšlet.