Věk nevinnosti

Odehrává se v New Yorku roku 1870 a jeho hrdinou je dobře situovaný mladý právník Newland Archer. Jednoho večera si v opeře všimne hraběnky Ellen Olenské, která se právě vrátila z Evropy, kde utekla od svého manžela. Nekonvenční hraběnka je sestřenicí Newlandovy snoubenky May Wellandové a bydlí u její babičky, paní Mingottové, která patří k předním osobnostem newyorské společnosti. Newtonova rodina, ostatně stejně jako celá společnost, je velmi konvenční, a tak je pro ně Ellen nepřijatelná a pobuřuje je už pouhá její existence, což jí také často dávají najevo. Newland dostane na starost Ellenin rozvod, na žádost rodiny Mingottovy, kterou by rozvod zneuctil, však hraběnce tento krok rozmluví. Newland si začíná uvědomovat rostoucí napětí. Přes veškerou snahu a vědomí nepřijatelnosti takového vztahu totiž podlehl osudové přitažlivosti. Žádá May, aby uspíšila sňatek, dívka však tuší, že miluje jinou ženu a chce mu dát čas, aby sňatek uvážil. Přestože Newland hraběnce vášnivě vyzná lásku, zachová se tak, jak od něj společnost očekává. Ožení se s May a odjede s ní na svatební cestu do Evropy. Snaží se na Ellen zapomenout a přizpůsobit se konvenční manželce. Když se však po čase opět setká s Ellen, uvědomuje si, že jeho touha je stále stejně silná. Pokusí se s hraběnkou strávit noc, ta mu však vrátí obálku s dopisem a klíčem neotevřenou. Léta plynou a Newton nejen zjistí, že všichni o jeho tajné lásce věděli, ale také se postupně vyrovnává s pocitem marnosti z nenaplněné lásky. Postupně se stává pro May dobrým manželem a výborným otcem pro svého syna Teda.

Zdroj: Nova

New York 1871. Lepší společnost té doby vytvořila "svět s takovou rovnováhou, že jeho harmonii mohlo zničit pouhé zašeptání". Společenská smetánka se řídila pevnými (byť nepsanými a nikdy nevyslovenými) pravidly a rituály, které přísněji než zákon určovaly, co je "vhodné" a co ne. V tomto prostředí se pohybuje mladý právník Newland Archer a jeho snoubenka May Wellandová, mladinké nevinné stvoření, které je dokonalým produktem své třídy. Newland i May ctí konvence a tradice, jejich manželství je vhodné a žádoucí, jejich budoucnost daná. Do svatebních příprav však jako blesk z čistého nebe vstupuje rušivý prvek. Z Evropy přijíždí hraběnka Olšenská, krásná přitažlivá žena, společensky málo přijatelná, ale nespoutaná konvencemi a nabízející okouzlenému Newlandovi tušení jiného, svobodnějšího světa. Vášnivá (byť platonická) láska těchto dvou lidí však nemůže dojít naplnění, aniž by její protagonisté zničili vše, co je jejich společnosti svaté.

Režisér Martin Scorsese v originální adaptaci stejnojmenné, Pulitzerovou cenou vyznamenané knihy Edith Whortonové (1862 - 1937) Věk nevinnosti představuje jiné pojetí historického filmu než většina jeho kolegů. Zatímco třeba James Ivory v klasických "realistických" historických filmrch pátrá po kořenech emocionality a konvencí naší doby. Scorsese soudí, že "staré zlaté časy" nikdy neexistovaly a že jsou výhradně odrazem našich přání, snů a představ. Způsob, jakým prezentuje svět newyorské smetánky roku 1870 prostřednictvím historicky věrohodných dějů a předmětů, je zakotven v nejsoučasnějším filmařském pohledu na historii. Dekadentně "reklamně" přebujelé záběry pokrmů, nádobí, šperků a oděvů i fascinace společnosti a jejími rituály jsou vhodným pozadím pro příběh vášnivého milostného vzplanutí gentlemana z lepší společnosti k "nevhodné" ženě. - Právník Newton Archer je dobře situovaný muž, zasnoubený s konvenční dívkou z dobré rodiny Mary Wellandovou. Když se však setká s nekonvenční hraběnkou Ellen Olenskou, která právě utekla od evropského manžela, podlehne osudové přitažlivosti, ačkoliv ví, že jeho cit je společensky neúnosný. Nakonec se zachová tak, jak se od něj očekává; po léta se vracející pocit marnosti z promeškané šance však vyústí do zjištění, že krásná Ellen byla jen ztělesněním jeho snu, jež by jeho uskutečnění zničila. - Na rozdíl od literární předlohy, konfrontující především vzestup americké buržoazie s jejími evropskými vzory, se Scorsese soustřeďuje na popis citového konfliktu muže, uvízlého v naplánovaném osudu a promýšlejícího možnost úniku. Vybraně romantický příběh je přitom stejně důležitý jako formální stránka vyprávění (ispirace historickými filmy Luchina Viscontiho, Maxe Ophulse, Williama Wylera). V době, pokoušející se ve filmupřekonávat nejrůznější tabu, Scorsese nabízí divákům obrazově vytříbenou podívanou z "věku nevinnosti", v níž rehabilituje příběh "velkých" citů. Nejvášnivější milostné splynutíNewtona s Ellen se potom může realizovat prostřednictvím políbení proužku nahé kůže nad ženinou rukavičkou… - Vynikající kamera Michaela Ballhause je v souladu s promyšlenou výpravou Danteho Ferrettiho a s bohatými kostýmy Gabriely Pescucciové. K působivosti snímku napomáhá i herecké obsazení (Daniel Day-Lewis, Winona Ryderová, Michelle Pfeifferová). Scorseseho úvaha o důležitosti snů pro skutečnost je vynikající ukázkou rafinovaně pojatého amerického filmařského stylu.
-ap-, Filmový přehled 1994/1/37