Vrať se ke mně zpět

"Vrať se ke mně zpět". Pro českého diváka měla tato rozmarná manželská prázdninová komedie Pragfilmu, odehrávající se na březích čarokrásného Vrbského jezera v Korutanech (nádherné snímky Jana Rotha) zvláštní přitažlivost v účasti Nataši Gollové (Ady Goll), která tu podstupuje křest v německém filmu.

Naše herečka hraje po boku Mariny von Ditmar druhou hlavní roli a vedla si napoprvé v novém prostředí zcela úspěšně. Zapadla mluvou i zjevem dobře do dějového rámce celkem nenáročného, ale vtipně realisovaného filmu smavé letní pohody, v němž každá osoba měla svou libůstku nebo "koníčka" a jediný mráček, který vyvstane nad šťastným manželstvím (sympatická dvojice Albert Matterstock - Marina von Ditmar) se brzy zase rozplyne, neboť opravdovou vzájemnou lásku nemůže ohrozit náhodná shoda okolností.

Režisér Heinz Paul inscenoval tuto letní zábavnou hříčku s pravou lehkostí a smyslem pro jemný humor, takže diváka plně uspokojil. Vedle jmenovaných hlavních představitelů byli k vidění v menších, ale vesměs humorných rolích Charlott Daudertovou, Margarette Haagenovou, Gustava Waldaua, O. E. Hasseho, parodujícího pána s monoklem, a Victora Jansona jako žoviálního šéfa, svižná taneční hudba byla dílem Lothara. Brühneho. Film by si tenkrát zasloužil lepší kopie, takto měli diváci do značné míry zhoršený filmový zážitek.

V roce 1944 vznikla společenská komedie Vrať se ke mně zpět. Do role mladé dívky Stefanie, která se snaží rozvrátit spokojené manželství, byla obsazena česká herecká hvězda Nataša Gollová (1912 – 1988). Film natáčela pražská společnost Pragfilm, kromě Nataši v jedné z hlavních rolí, se na jeho vzniku podíleli někteří další čeští tvůrci, např. kameraman Jan Roth. Film je skutečně obsahově neškodný, přetékající až přílišnou naivitou. V popředí stojí šťastná manželská dvojice v podání Mariny vod Ditmar a Alberta Matterstocka. Právě do tohoto manželství vstupuje jako třetí článek Stefanie Nataši Gollové. Ta zde hrála pod pseudonymem Áda Goll. Slovanskou koncovku nesměli čeští tvůrci používat a jméno Áda byl zkrácený tvar křestního jména Adéla, tak se totiž jmenovala Natašina maminka.

Ateliérové scény filmu vznikly na Barrandově, ale exteriérové natáčení probíhalo na březích řeky Wőrther See, kulisou byla malebná alpská jezerní krajina. V ateliérech natáčela Nataša Gollová např. scénu tance, kdy se vznáší v náručí Alberta Matterstocka. Uměla velice dobře německy, což byl možná hlavní důvod, proč ji do role v tomto filmu za protektorátu obsadili. Nataša Gollová se k filmu později velmi nerada vracela. Nikdy neuvedla, proč roli Stefanie přijala, neboť po válce měla s účastí v tomto filmu velký problém. Ve skutečnosti nešlo o film, v němž by byl jakýkoliv politický podtext a propagace fašismu, šlo o naivní společenskou veselohru, jakých se točilo spousta i v Čechách. Ve vyhrocených poválečných poměrech, kdy mnoho lidí vstřebávalo jen velmi těžko bolestné prožitky z válečných hrůz, však zřejmě stačil k útoku proti Nataše pouze fakt, že film byl německý a ona v něm německy hovořila. Když točila rozpustilou Stefanii, jistě Nataša Gollová netušila, že o rok později se jí tato role stane osudnou. Musela opustit Vinohradské divadlo a bylo jí znemožněno filmování. Před filmovou kameru se mohla vrátit až roku 1951 na přímluvu Martina Friče, kdy vytvořila roli Sirael v jeho slavném historickém snímku Císařův pekař a Pekařův císař.