Vyšší moc

Povedená psychologická   studie moderní rodiny.   Jednání lidí v nečekaných   a životu nebezpečných   situacích, kdy zavládne   primitivní instinkt   přežití, je tématem tohoto   snímku a je velmi cílený.   Mladá čtyřčlenná rodina   na dovolené ve francouzských   Alpách se do takové situace   dostane na terase restaurace   během oběda. Náhle se   vyřítí lavina a přímo na   ně. Je to tak rychlé, že na   přemýšlení není čas.   Každý se v mžiku zachová   tak, jak se zachová. Matka   skočí na obě své děti a   chrání je. Otec se snaží   uniknout. Lavina však nebyla   tak nebezpečná jak vypadala   a všichni se vrací zpět.   Nic už však nebude jako   dřív. Tradiční role muže   a ženy a jejich vzájemné   očekávání, které z nich   vychází, dostalo rázem   trhlinu. Milující otec je v   očích matky viděn jako   zrádce. Rodina se mu začne   odcizovat a že se něco děje   poznají i děti. Otec se   nakonec pod tíhou viny   psychicky zhroutí. Asi   nejcitovější scéna z   celého filmu, kdy se ho   snaží uklidnit obě děti a   nutí k tomu i mamku. Z   příběhu vyznívá otázka.   Zachovali by jsme se v takové   nebezpečné situaci stejně?   A nebo jinak? Je instinktivní   reakce souhra náhod? Je to   zkratkovitost? Dá se to   vůbec ovlivnit? Příběh   vyvolává spoustu otázek a   řekl bych, že to byl   záměr. Poetické ladění   vytváří artové dílo,   které se snaží moc   netlačit na pilu, aby byla   zachována také nějaká ta   civilnost. Mohlo to být   ještě lepší, ale takto to   zcela postačuje.