Země bez zákona

Ze všech amerických snímků v programu letošního festivalu v Cannes byla Země bez zákona jednoznačně filmem „nejameričtějším“. Výtečně natočená žánrová podívaná, odehrávající se v době, která patří do severoamerické mytologie, představuje citlivé drsňáky, ženy padlé i nevinné, progres odmítající tradicionalistickou náboženskou komunitu i naopak nakažlivou radost z dařícího se podnikání. Pozoruhodná režisérsko-scenáristická dvojice John Hillcoat a Nick Cave (The Proposition) se vrací gangsterkou z časů prohibice o pověstných bratrech Bondurantových (Tom Hardy, Shia LaBeouf a Jason Clarke), jejichž poklidné obchodování s alkoholem vlastní výroby v odlehlém koutě americké Virginie jednoho dne narazí na umanutý odpor zvláštního agenta Rakese (perverzní dandy v podání Guye Pearce). Navzdory svému dobovému rámci není film, ve kterém se dále blýsknou Gary Oldman, Jessica Chastainová či Mia Wasikovská, zcela prost paralel se současností. Bratři Bondurantové sice provozují ilegální byznys, zároveň jsou však nejzásadovějšími obyvateli městečka skrz naskrz prolezlého korupcí.
MFF Karlovy Vary 2012

POZOR SPOILER

Za časů americké prohibice žili, byli, tři bratři Bondurantovi. Drsný Howard, drsný Forrest a zatím ještě ne tak drsný Jack. Ne že by si žili jako baroni, ale hlady také neumírají. Prodávají totiž načerno pálenou kořalku. Mají i malou hospůdku. Vše prostě vcelku ujde. Jednoho dne vidí Jack, jak největší gangster ve městě, Floyd Banner vyřídil někoho samopalem Thompson. A to v něm nechá stopu. Vše jde tedy dál, až se zde jednoho dne objeví jakýsi slizák s funkcí státního zástupce. Jmenuje se Charlie Rakes a jasně dává najevo, že on zde bude pánem. Určí ostatním ceny, které mu musí platit a oni na to přistoupí. Ne tak Forrest. Ten zas dá na rovinu najevo, že nic platit nebude. Karty jsou tedy rozdány. Jack začíná chodit za dcerou místního kazatele Berthou a jednou se nachomýtne k Rakesově „práci“. Stane se tak u Jakeova jediného kamaráda, zvaného Cvček. Jack zde dostane od Rakese příšernou nakládačku. Následně Howard zřeže šerifa a jeho pomocníka. A jiného večera má Forrest kšeft s cizinci, a ti jej podříznou. Byli to Floydovi muži. Ti také přepadnou barmanku, která se sem pro něco vrátila. Forrest končí v nemocnici, nějakým zázrakem sem prý přišel pěšky. Jack bere Cvrčka, vyberou alkohol z boudy a jedou jej do města prodat Floydovi. Obchod se zdaří, a Jack dostane nádavkem pro Forresta adresu těch dvou hrdlořezů, kteří jej podřízli. V té době již pracovali pro Rakese. Bratři tam zajedou sami dva bez Jacka a pomstí se. Následně rozjíždějí obchod ve velkém stylu. Jack přijede s novým autem za Berthou a udělá svou největší pitomost v životě, která jej vyjde hodně draho. Totiž zaveze ji na tajnou pálenici, netušíc, že je sledován Rakesem a jeho muži. Ti pálenici přepadnou a zničí a Rakes zabije Cvrčka. Na to se později vztekem zmítaný Jack rozjede na místo, o kterém ví, že je obsazeno Rakesem s jeho suitou. Oba bratři pak jedou pochopitelně za ním. Dochází ke krvavé přestřelce…

Země bez zákona je skutečným příběhem nechvalně známých bratrů Bondurantových - pašeráků, kteří si šli za svým americkým snem během éry prohibice ve Virginii. V tomto epickém vyprávění o psancích, inspirovaném reálným životem předků Matta Bonduranta, jak ho popsal popsal v knize "The Wettest County In The World", je podrobena zkoušce loajálnost tří bratrů na pozadí největší vlny zločinnosti v dějinách USA.

Zdroj: HBO Europe
Vysílání: dabing
Premiéra: 29.11.2013 HBO

Drsný pohled filmaře na období prohibice ve Spojených Státech. Střet nezávislých ilegálních výrobců lihovin a gansterské prostředí, které chce ovládnout vše, včetně trhu výroby lihovin. Na jedné straně rodina Durabontových se svým pohled na svět a určitou vlastní morálkou a na druhé straně zvláštní agent Roskot, který má zařídit, aby se ti venkovští balíci podřídili... jde nejen o střet dvou světů - venkovského, který má ještě svá pravidla, a městského, jež tyto pravidla dávno ztratil a město (Chicago) se dávno již proměnilo v džungli. Dva hlavní protihráči Forrest a Roskot jsou nemilosrdní, ale existuje mezi nimi podstatný rozdíl. Forrest je antihrdina - sympaťák, zatímco Roskot je monstrum, zabiják, kterému dělá radost zabíjet..

Celým filmem se promítá postava Jacka, který obdivuje zabijáky, ale když se dostává do krizových situací, pak většinou selže. Durbontové nejsou žádní andělé, ale uchovávájí si smysl pro čest (Vystupování Forresta vůči Magii je typicky jižanské, dáma zůstává dámou i když má za sebou pohnutý život.). Režisér John Hilcoat stvořil podle scenáře Nicka Cava velmi drsný příběh plný řady ořesných scén, ale film je velmi pěkný, jako hudební složka filmu, která nese rukopis spojení Nicka Cava a Ellise, je výborná, slyšíme zde ozvěny všeho, čím je americká hudba nabita...

POlYEKRAN

Poctivá drsná gangsterka Johna Hillcoata Země bez zákona z dob prohibice se tentokrát neodehrává ve městě, nýbrž na venkově ve Virginii na počátku třicátých let. Ve Franklinském okrese téměř všichni vyrábějí a pašují kořalku, čelné místo v branži tu zastávají bratři Bondurantovi, provázení legendou o nesmrtelnosti. Šéfem podniku je prostřední Forrest, největším rváčem starší Howard a vypravěčem jejich příběhu benjamínek Jack. Ten svou naivitou a láskou k nevinné pastorově dceři značně zkomplikuje situaci a zaviní smrt svého kamaráda Cvrčka. Po Bondurantových totiž tvrdě pase sadistický a zkorumpovaný zvláštní pomocník šerifa Rakes, který jim zničí novou ukrytou palírnu. V závěrečném souboji však přijde o život. – Snímek, jehož scénář a hudbu napsal Hillcoatův stálý spolupracovník Nick Cave, vychází z knihy Jackova vnuka Matta Bonduranta, příhodně nazvané Nejmokřejší okres na světě. Nejedná se o historický exkurz, ale o fikci, založenou na skutečných událostech i na „rodinné paměti“. Kromě Jackovy lásky Berthy do děje výrazně zasahuje fatální kráska Maggie, která mezi drsnými venkovany působí až nepatřičně a která se zamiluje do Forresta. Také Jack se svým sklonem k hejskovství postupně stále více vymyká tamním zvyklostem. – Tvůrci nepochybně navazují na klasickou gangsterku Bonnie a Clyde (1967, FP 4/70). Usilují o maximální věrnost při zachycení dobového prostředí, přičemž vycházejí především z dávných fotografií (film ostatně uzavírá stará fotka skutečných bratrů Bondurantových). Působivou vizuální stránku (místy upomínající na Nebeské dny Terrence Malicka) doplňuje neméně působivý soundtrack z písní Nicka Cavea a Warrena Ellise i z převzatých titulů černošské i bělošské tradiční hudby. Kladem snímku je i občasné odlehčení žánru. Na druhé straně se tu objevují značně drsné scény, jimiž režisér nešetřil ani v oceňovaném australském westernu Proposition (2004, FP 10/2006). Zároveň se někdo může pozastavovat nad pochybným morálním vyzněním celého příběhu (ačkoliv jsou bratři evidentně zločinci, vyváznou bez trestu).
Tomáš Bartošek