Zemětřesení na dálnici 880

Místy hodně drsně emotivní, ovšem reálné.
Pocitem tvrdé reality působí tento film o   zemětřesení, při něž se seune dálniční   most, jak kdyby byl z karet. Kromě mnoha jiných   zde zůstane uvězněna žena se dvěma malými   dětmi a svou kamarádkou. Obě ženy - řidička   i spolujezdkyně při neštěstí zahynou, malé   děti zůstávají uvězněny v betonové hrůze v   autě s mrtvou maminkou a její kamarádkou,   chlapeček má navíc těžce zaklíněnou   nožku...zoufalý otec doma čeká na jejich   návrat, v televizi vidí, co se stalo. Tváří v   tvář si při sledování televizního   zpravodajství uvědomí, že tudy měla   projíždět jeho žena, s konstatováním   naprosté odevzdanosti krutému osudu své rodiny   říká právě příchozí rodinné známé a na   dotaz, kde je jeho žena, odpovídá naprosto   hluše, odevzdaně, tušíc to nejhorší:   "Jela po osmsetosmdesátce..." I tak   nastává boj z časem, záchranáři se snaží   dostat do nitra trosek mostu a pátrají po   stopách života...auto s dětmi je objeveno,   chlapeček je však natolik zaklíněn pod tělem   maminčiny kamarádky, že bez manipulace se   zemřelou nebude možné ho vyprostit, ale jak to   udělat, když je minimální prostor a i   automobil je zdeformovaný...ne, nebudu zde psát,   co následovalo. Tyto stránky čtou i malé děti   a některé věci bychom si měli nechat pro sebe.   Ti, kdo tento strhující příběh viděli,   jistě ví, jak tvrdým způsobem probíhala   záchrana malého chlapce. Jde o velmi slušný   katastrofický film plný emocí, touhy po   přežití a pevné vůli vyrovnat se s nastálou   bolestí.