Žena na rozcestí

Nikdy v životě bych neřekl, že budu na   melodrama koukat do konce bez posunování a že   mne to bude skoro jako bavit. Nu stalo se a já   nevím proč. Asi proto, že to nebylo nějaké   unylé, děj se posunoval rychle kupředu, a   docela jsem byl zvědav jak to dopadne. Pan   Štěpánek měl mít více prostoru. Nu, dávám   šest a divím se sám sobě.

Udivilo mě, jak se jeden snímek dokáže   pohybovat od slušného dramatu k naivňoučké   romantice tam a zpět a zpět a tam. Co si mám   myslet o hrdince, která je na pokraji sil a před   sebevraždou jí zachrání neznámý muž   darováním peněz a v tom samém filmu Zdeněk   Štěpánek sděluje své milované:"Ty zlá,   takhle mě trápit!" Dobře, film vznikl v   roce 1937, ale i tak to bylo dost.
Proto ještě   jednou zdůrazňuji, velmi silné a zároveň   velmi slabé scény nalezne divák věrně pospolu   v jednom filmu a rozhodně se momenty nedají   identifikovat podle jednotlivých herců, právě   naopak. Nicméně lze snímek řadit k lehkému   nadprůměru produkce z té doby.

Film mierne nadpriemernej úrovne. Pri sledovaní   tohto filmu som sa zamýšľal nad otázkou. Aká   žena je lepšia ? Tá, ktorá sa vzdá svojho   zamestnania, je skromná, nenáročná a všetky   sily chce venovať v prospech domácnosti, rodiny   a nadovšetko miluje manžela, alebo nejaká   svetáčka, ktorá doma neobsedí, pre peniaze je   ochotná urobiť čokoľvek, na muža iba nadáva,   rada chodí po podnikoch, zabáva sa a míňa   peniaze. Mne rozhodne je sympatickejšia tá   prvá. A Jindra Vojnarová alias Zita Kabátová,   ma v tom utvrdila na sto percent.

Žena na rozcestí
Malý úředníček zdědí po své tetě velké   peníze. Ze dne na den se odcizuje své hodné   ženě. Schází se v "noblesní   společnosti" s povrchní dívkou, které jde   pouze o to, aby získala peníze na film a stala   se slavnou. K vůli ní se rozvádí se svou   ženou, kterou nechává naprosto bez   prostředků....