"Žid Süss". Vžijme se do doby, kdy byl tento film premiérově uveden v prestižním biografu v Praze na Příkopě. Byla to velká a slavnostní událost uvedení tohoto nového filmu Ufy. Žid Süss přilákal toho 22. listopadu 1940 nejednu význačnou osobnost. Byl přítomen zplnomocněnec branné moci u říšského protektora generál pěchoty Friderici. Nechyběl přednosta kulturně-politického oddělení ministerský rada svobodný pán dr. von Gregory, ministr obchodu dr. Kratochvíl, generální inspektor vládního vojska Eminger, jakož i četní zástupci úřadů, kulturních institucí, delegace Českého svazu pro spolupráci s Němci, prostě celá galerie zrádců a kolaborantů především z Prahy.
V zahájení večera uvítalo do posledního místa obsazené hlediště Českou filharmonii, která pod taktovkou
Karla Šejny zahrála
Beethovenovu ouverturu k opeře Egmont. Po závěrečném akordu ouvertury, jež byla přijata srdečným potleskem, zazněly do setmělého hlediště charakteristické tóny židovských žalmů, jimiž film doprovází úvodní obrazy tohoto příběhu, jehož podkladem byly "skutečné" historické události. Před vybranými diváky se začaly rozvíjet osudy würtemberského lidu a jeho vévody Karla Alexandra, který od prvních počátků své vlády až do konce života se k neštěstí země zaplétá do rafinovaných úkladů Žida Süsse Oppenheimera, vždy bažícího po moci a nadvládě.
Nadvláda Izraele, to byla hnací sílá celého Süssova života, kterému žádná brutalita není dost brutální, žádné pokrytectví a vypočítaná úlisnost dost špatnou , aby jí neživil svou touhu po ovládnutí vévody a tím i jeho lidu a země. Kdo film zná, pochopil jistě germánskou lživou mazanost kontrastního prokreslení dvou světů, tzv. "arijského" a "židovského", kterým ve své době dosáhl film svého největšího účinku, který byl zvyšován dobrými hereckými výkony.
Potlesk, který se ozval po scéně, líčící spravedlivý Süssův konec, kdy obranné síle národa se podaří vyhnat Židy z Würtemberska, stejně jako po závěrečné motlitbě, aby již nikdy v budoucnosti národ nedovolil jejich návrat, dokumentoval vnitřní přesvědčivost filmu, jehož fabule vzatá z roku 1733, po dvou stech letech nic neztratila ve své působivosti na diváky, prožívajíc ve skutečnosti revoluční proměny s nemenší a živou účastí jako v dobách tehdejších. Z této malé ukazky je zřejmé, že lidé byli, jsou a budou vždy náchylní si nechat "nakukat" nejednu pitomost.
Filmové spracovanie historického románu Žid Süss, Liona Feuchtwangera vydaného v roku 1925. Prvýkrát bol film natočený v roku 1934 vo Veľkej Británii v réžii Lothara Mendesa. Dej románu Žid Süss sa odohráva v 30. rokoch 18. storočia v Nemecku, ktoré je rozdrobené na malé štáty, ktoré stále medzi sebou bojujú o moc. Hlavnou postavou je bezvýznamný, ale schopný židovský obchodník Josef Openheimmer Süss. Román pozostáva z piatich kníh a rozpráva v tretej osobe.
Židovský finančník Josef Süss Oppenheimer podporuje bezvýznamného a chudobného princa Karla Alexandra. Karol sa stane württemberskym vojvodom. Süss vymáha peniaze na vojvodove veľkolepé plány. Po tragickej smrti Süssovej jedinej dcéry, ktorú sa pokúsil vojvoda znásilniť, zmení svoj životný štýl a pomstí sa vojvodovi. Prekazí mu pokus o štátny prevrat, ktorý doteraz mu pomáhal financovať. Po prevrate chcel vojvoda zrušiť ústavu a zaviesť diktatúru. Po zmarení plánu vojvoda umiera. Süss je zatknutý a odvezú ho do väzenia. Odmieta všetky návrhy ktoré by mu mohli pomôcť, napr. prestúpiť na kresťanskú vieru, aj keď jeho otec bol katolícky šľachtic. Umiera na šibenici a stáva sa z neho mučeník.
Toto nemecké spracovanie z roku 1940 je ale propagandistickým filmom národných socialistov. Réžiu mal Veit Harlan, a objednávateľom bol Ríšsky minister propagandy Joseph Goebbels. "Žid Süss", natočený v roku 1940, je jeden z najnechutnejších príkladov nacistickej štvavej propagandy. Tento film patrí v Nemecku k tzv. filmom s výhradou. Možno ho premietať len vtedy, ak súhlasí príslušná nadácia Friedrich-Wilhelm-Murnau-Stiftung. A to sa môže stať len vtedy, ak je film prezentovaný len s vedeckým kontextom, napríklad v prípade seminára o dobe panstva NSDAP. Komerčné premietania sú v zásade zakázané. Tento film "Žid Süss" ale ukazuje židovský život ako ho nacistická ideológia systematicky skresľovala. Joseph Süss Oppenheimer je rafinovaný finančný úradník, ktorý svojich spoluobčanov vykorisťuje, okráda a znásilňuje ženy. Film patrí k najznámejším propagandistickým dielam nacistického režimu a je pevnou súčasťou neonacistického folklóru.
