Zlato!

POZOR SPOILER
  
V sedm hodin ráno má být proveden experiment u kterého bude profesor Achenbach, jeho asistent inženýr Werner Holk a muž jménem Becker. Ten má určitý úkol. A on jej splní, a proto dochází k velké explozi, po které se Holk ocitá ve vážném stavu v nemocnici.
Achenbach při výbuchu zahynul, a i po delší době to Wernera štve. Tuší, že šlo o sabotáž, ale nic víc neví.  
Jednou za ním přijdou pánové Braun a Vesitsch od továrníka Willse. Lákají ho k němu ke stejným výzkumům. On přijímá, protože tuší, že právě John Wills stojí za tou explozí.  
A tak se ti dva setkají na lodi Savarona. Po chvilkových tahanicích Werner ke spolupráci svoluje.  
Dostává tudíž přidělenou kajutu, kde jej ihned poté navštíví jeho kamarád z mládí Lüders, nyní Jenkins, který se před nějakou chvíli zapřel. Nyní vysvětluje, proč a proč má jiné jméno. A také jej před Willsem varuje.
Ten a Werner sjíždějí výtahem hluboko do podzemí. Dokonce pod moře. Zde jsou laboratoře a s nimi i inženýr Harris, který ve svém bádání neuspěl.  
Do hry vstupuje také Willsova, ne zrovna poslušná dcera Florence.  
Hned u prvního pokusů dochází k rozbroji mezi Holkem a Harrisem.  
Florence toho prvního navštíví a chce, aby se jí věnoval. To však Holk odmítá. Ale pak názor mění. Když jej pak hledá Jenkins a dozví se, že je stále s Florencií, vůbec se netváří nadšeně.  
Pak Holk chytne Harrise, kterak experimentuj tajně a bez něj. Naprosto regulérně jej z pokusné místnosti vyrazí. Jejich nepřátelství se tím ještě zvětší. A Harris ve vzteku spustí poplašné zařízení.
Když se pak dostaví Wills, dává mu Holk do ruky první kousek vyrobeného zlata.  
Noviny šílí a reakce jsou různé. Někteří jsou rádi, ale více je těch, co tento úspěch nevítají.  
Nakonec se Hulk rozhoduje. Předává dopis pro svou milou Margit Mollerovou, protože má plán. Míní spustit stroj na více voltů a ten exploduje. Tím se zničí vše v podmořských prostorách. A Holk neví, zda stihne uprchnout.  
Když má dojít k slavnostnímu spuštění, řekne Holt Willsovi že ví o sabotáži a tím i vraždě Achenbacha. Brána se uzavírá a stroj za čtyři minuty exploduje. Jenže pak se brána zasekne a jsou ohroženy i jiné životy... 
 
 

Děj tohoto filmu líčil vědecký pokus, jímž měl být uskutečněn dávný sen alchymistů: výroba umělého zlata. Mělo se toho dosáhnout rozbitím atomu elekrickým proudem o ohromném napětí, čímž by byla dána možnost přeměny olova ve zlato. Vynález byl uskutečněn profesorem Achenbachem a jeho pomocníkem z pohnutek ideálních a vědeckých, ale narazí na chamtivost zástupce mezinárodního kapitálu. Tento majitel dolů Willse chce vynález využít ve svůj prospěch k osobnímu obohacení a hospodářskému zotročení světa. Jeho obětí se stal nejprve vynálezce sám.

Jeho druh měl pak být donucen v ohromných laboratořích olověných dolů ve Skotsku vynález dokončit. A tak stály dva světy proti sobě: poctivý a spravedlivý muž, kterému šlo především o úspěch vědy a následně pak i o odplatu za zákeřně zavražděného přítele - vynálezce a vládce miliónového kapitálu, tvrdě a bezohledně jdoucího za svým světovládným cílem. V tomto velkém zápasu spolupracují obrovské stroje, kterými si režie a výroba filmu pokusila učinit co
nejpravděpodobnějším utopistický děj.

Člověk na pohled vedle těchto mohutných strojů, metajících blesky, vypadal nicototný, ale přece je dokázal ovládat, dával jim nejen tvořivost ale i zhoubnost. V poředí hereckých výkonů stojí oba představitelé hlavních rolí Hans Albers a Michael Bohnen, kteří svorně vytvořili skvostně charakteristické typy. Každý po svém byl odvážný a chladnokrevný, pohybující se nenuceně a s neskrývaným sebevědomím ve svém prostředí, v blízkosti strojů i v nádheře salonů. Albersův ing. Holk svůj zápas samozřejmě vyhraje a zvítězí též nad pokušením svůdné milionářovy dcery, kterou hrála Brigitta Helmová, aby se vrátil k oddané lásce své Margit, kterou představovala Lien Dreyerová.

Albersův způsob hry nesl s sebou i přes vážnost námětu a velkolepou mohutnost provedení i humorné scény, o které v tomto filmu nebyla nouze. Ale bohužel, film byl typickým produktem "zglajchšaltované" německé tvorby, vítězil zde silný jedinec mužný a vysoký blonďák Hans Albers, obyčejný člověk a zástupce lidu, kterému chtěl i za cenu vlastního života přinést blahobyt, nad sobeckým představitelem starého světa. Protože ten poměr inteligence k lidu byl ještě oproštěný od hesel třídní nenávisti, byl film se svojí ideou přijatelný i u nás v Československu.

Vědci Walter Holk (Hans Albers) a profesor Aschenbach (Friedrich Kaysler) objeví metodu, díky níž je možné elektrickým rozbitím atomu přeměnit olovo ve zlato. Bohužel sabotáž zmaří jejich rozhodující pokus, nastane výbuch, a naživu zůstane jen Holk, kterému nabídne zaměstnání skotský průmyslník John Wills (Michael Bohnen).

Film je jediným významnějším pokusem o německou sci-fi.
Zajímavostí zůstává, že podle výpovědi amerického filmového historika Davida Stewarta Hulla zabavili Američané v roce 1945 všechny kopie tohoto technicky nákladného díla, protože se omylem domnívali, že film je návodem k výrobě atomové pumy.