Zlatý pavouk

Pavouček
Je to tak naivní příběh, až to bolí. Zubař,   který najde zlato, dá výstavní kousek   novomanželce a neobává se, že náhoda může   zapracovat a šperk někdo pozná. Charakterová   "rovnost" příslušníků SNB bije do   očí a všem, kteří zažili staré časy,   právem připadne trapná až hloupá. A jak už   bylo řečeno v minulých komentářích, od   policajta v domě ruce pryč... Film, na který se   pro jeho hloupost dá lehce zapomenout. Navždy.

Je po válce a kdo má to štěstí, může někde   narazit na ukryté zlato ukradené majitelům   nacisty. Byla povinnost takovou věc patřičným   úřadům hlásit, ale ne každý to udělal.   Tento příběh je o zubaři mající o zlato,   přesněji zubařské zlato, nouzi. Náhodně na   půdě najde zlaté šperky a ponechá si je.   Když z nich udělá zubařské plíšky, dá se   to pochopit, ale proč je dal zlotřilci   emigrujícího na západ, už ne. Jeho   pochopitelně zastřelili a zlato bylo u něj   nalezeno. Zubařův kamarád, kterého ubytoval ve   svém bytě, tento případ vyšetřuje a po čase   na něj příjde. Jo jo, když jde o zločin,   sebelepší kamarád v tu ránu není kamarádem.   Zákon je zákon. Tato kriminálka poukazuje na   reálné skutky poválečné doby. Natočený   příběh je podle postupů své doby a tak na   dnešní dobu již vyznívá krapet rozporuplně.   Značně se tlačí na psychologické výjevy   zubaře a na skromnost jeho kamaráda. Opět tu   vyznívají klasická fakta, jako to, že   zločinci to nemají v hlavě v pořádku a   policajti jsou dobráci od duše. A tak těžko   posoudit, co že je to vlastně za žánr. Hodilo   by se zařazení mezi psychologické krimi. Je to   bez napětí, bez akce, prostě bez ničeho. Jen   prostoduchý poválečný příběh a nic víc.

Nevím, jestli Jana Brejchová odmítla hrát   nějakou roli, protože se mě zda, že všechny   její výkony mají v sobě fluidum, na které se   vzpomíná. Ve Zlatým pavouku je teprve na   začátku, ty hlavní role začaly chodit v 60.   letech a není jich pár. Kdo jednou převezme   její štafetu, nelze říci, zatím není   žádná na obzoru. Ale také se mohlo stát, že   kdyby nezemřela krásná Jana Rybářová,   bláznivě zamilovaná do "škaredého",   ženatého chlapiska, že by Brejchová měla   soupeřku a že by se obě o role popraly. Po   smrti Rybářové, byla hnedle role pro Brejchovou   ve filmu Morálka paní Dulské. Ve filmu o Zlaté   broži, dnes zubař příjde bezpracné ke zlatu,   které bylo ukryté na půdě a za války bylo   odejmuto obětem a používá jej ke své profesi.   Má krásnou ženu, která se parádí, proto jí   připíchne zlatou brož, která jej odsoudí k   létům ve vězení. Dobře mu ták...

Docela neznámá česká detektivka, kterou se   najednou ČT1 rozhodla uvést ve svém večerním   programu.
Tendečně založený příběh, kde   příslušník SNB je kladný do posledního   písmenka a usvědčí zloděje i za cenu zrady   kamaráda. Jak už bylo zmíněno níže - velmi   mladičká Jana Brejchová v roli novomaželky   záporného hrdiny a Květa Fialová jako femme   fatale. Robertu Vrchotovi rozporuplné postavy   vždycky svědčily, nicméně od začátku bylo   dost jasné jak to všechno skončí, vědět od   začátku, kdo je zloděj spíš příběhu   uškodilo než pomohlo.

Praktická ukázka toho, co to znamená   nakvartýrovat si do baráku ženskou a komunistu,   ještě ke všemu poručíka SNB. Neznamená to   totiž nic jiného než mít v domě nepřítele,   jenž vás zradí, a nikoli zázemí, nikoli   oporu, nikoli přítele v dobrém i zlém, jak   jste původně zamýšleli. Bylo samozřejmě jen   otázkou času než někdo pozná nápadný zlatý   šperk, nošený všude marnivou   paničkou.
Později narozené možná překvapí,   jaké byly Brejchová a Fialová zamlada   kočky.
Facka, kterou Hruška vlepí své   těhotné ženušce, patří do kategorie   památečních. Je to opravdový, nefalšovaný   políček, pěkná ťafka, která herci skutečně   sedla!

Příležitost dělá zloděje, ale i tohoto   zloděje nakonec spravedlnost zastihne. Tak by se   do jedné věty dal shrnou děj příběhu tohoto   filmu. Počátek začíná ještě v době   dozvuků druhé světové války a končí v době   po roce 1948. Hlavní hrdina, bojovník v době   povstání proti německým okupantům se setká s   příležitostí a ukradne tornu plnou zlata. Je   to začínající zubař a zlato se pro ledasco   hodí.
Jeho milou a časem i manželkou se   stává mladičká dívka Marie. Naivní až   tupoučká. Tuto roli vytvořila Jana Brejchová.   Hodně jsem se musel snažit, abych ji poznal.   Naja. Tehdy ji bylo šestnáct let. Hrůza, jak   ten čas letí.
Jako na potvoru se ve vile   našeho hrdiny ubytuje kamarád, a k zubařově   smůle, v jedné osobě i policajt. To je otázka   času, kdy se vše provalí.
Film má svoji   hodnotu. Co mne u něj štvalo různá úroveň   zvuku hudby a dialogů. Takže jsem musel u TV   přijímače střídavě zvuk zesilovat a   zeslabovat.