Zvláštní případ

Film bez děje, který by diváky vtáhnul do   sebe, kde se vše točí kolem toho, jak snadno   lze přijít o manželku, když seš poslušnej a   loajální ke svému šéfovi, kdy není konec   osmihodinové směny, pracuješ 16 hodin a večer   musíš být k dispozici vedoucímu. Michel   Piccoli není můj oblíbenec, raději jej vidím   v psycho nebo v kriminálkách. Ještě tak něco   slušně hraje Gérard Lanvin, jenom zajímavé   je, že film vznikl v roce 1981, kdy u nás vládl   monarcha Husák, film je na jedno skouknutí...

Nastolit svoji kariéru ve své pracovní profesi   s naprosto nejasnou budoucností na úkor   přisluhovačství a ztráty partnerského vztahu.    Zajímavá studii o tom, kam až je takový   člověk ve své podřízenosti a ochotě schopný   zajít bez ohledu na následky. Práce je jedna   věc a soukromý život druhá. Když se   překračuje důmyslná hranice snesitelnosti,   není divu, že se někde objeví trhliny.   Příběh je převážně konverzační a na   dnešní rychlou dobu již bohužel krapet   nezáživný. Téměř to vypadá, jako by se   jednalo spíše o mírně přepracovanou   divadelní hru. Sympatie však kupodivu nemá   žádná s postav a tak se ani nelze s hlavní   postavou děje jakkoliv ztotožnit. A tak se   jedná o snímek nemající sebemenší šanci   nadchnou každého diváka, ale za pozornost   stojí.  

Film podle mého gusta. Charismatický Michel   Picoli roli suverénního šéfa s příznačným   jménem Bertrand "Malér", který má   oživit upadající firmu. Další vynikající   herecký výkon odvádí Gérard Lanvin v roli   Louise, kterého si Bertrand a jeho sqvadra zcela   podmaní a přiměje ke spolupráci. Uznávám   Nathalii Bayeovou, ale v tomhle filmu si mně   poprvé líbila jako ženská. Někomu film může   připadat nudný, ale já ctitel francouzského   filmu o třicet čtyřicet let zpátky, jsem si   pošmákl.