Ales Adamovič

Ales Adamovich se narodil v nejmenší obci Koňuchi, v Minské oblasti, v Bělorusku 3. 9. 1927. Během II. světové války, ještě jako student, v době, kdy fašisté spalovali stovky běloruských vesnic a jejich obyvatele mordovali, byl Ales Adamovich ještě student, stává se v letech 1942 – 1943 členem jednotky přívrženců.

Ve svém vzdělání pokračuje v roce 1944. Po válce se může věnovat svému vzdělání a hlásí se na Běloruskou státní univerzitu a studuje obor filologie, absolvuje postgraduální kurz, nastoupí v Moskvě na Vysokou školu scénáristů a na Moskevskou státní univerzitu. Působí v oboru filologie a stává se literárním kritikem, později i v kinematografii. V roce 1957 se stává členem Svazu sovětských spisovatelů. Své romány píše v ruském a běloruském jazyce, a jsou přeloženy do 20ti světových jazyků.

K jeho nejznámějším románům patří Katyňský příběh, za který v roce 1976 získal Běloruskou státní cenu. V románu se vrací do doby, kdy v Katyňském lese byly zmasakrovány tisíce polských důstojníků sovětskou stranou a desítky let po válce se německá a sovětská strana přou o to, kdo za všechno může. Tento příběh má další svoje smutné pokračování. Téměř po 70ti letech po masakru se letí polská vládní delegace, v čele s prezidentem, poklonit památce povražděných a letadlo při přistání havaruje a nikdo nepřežije.

Od roku 1986 spisovatel pracuje a žije v Moskvě. Ales Adamovich byl uznávaný spisovatel a kritik, stal se profesorem a členem korespondentem Akademie věd Běloruska, doktorem filologie. Další jeho prací je Blokáda knihy, která se dostala až za hranice Běloruska. Napsal filmový scénář k filmu Jdi a dívej se.., kde se vrací na začátek II. světové války a sledujeme malého chlapce, který válečnými hrůzami, předčasně dospěje. Ve filmovém příběhu jsou scény hromad mrtvol a nejhrůznější scéna filmu, kdy naženou fašisti obyvatele do dřevěných budov a všechno zapálí. Pro fašisty to byla zábava a únik z reality, ale tisíce lidí nemělo žádnou šanci uniknout z hořícího pekla. A toto se normálně dělo ve stovkách vesnicích a kdo byl za to po válce potrestán?

Ve válce toho hodně viděl a vše vtiskl do svých příběhů, kterými se vrací do doby války a za své literární počiny sklízí množství ocenění, v Bělorusku se stává zakladatelem a prezidentem PEN.

V roce podepisuje dopis Čtyřicet – dva. Umírá v roce 1994.
Je autorem knih Přívrženci, Z ohně...

Autor: jarda53