Antoine-Jean-Babtiste-Marie-Roger de Saint-Exupéry byl francouzský spisovatel, letec, často je považován také za filosofa a humanistu. Mezi jeho nejznámější díla patří Země lidí, Citadela nebo Malý princ. Jeho otec, hrabě Jean de Saint-Exupéry (1863 - 1904), byl inspektorem pojišťovny v Lyonu, kde se seznámil s Marií de Fonscolombe (1875 - 1972). Vzali se v roce 1896. Po narození dvou dcer se jim v Lyonu 29. června 1900 narodil syn Antoine. O dva roky později mu přibyl bratříček François. Krátce před narozením další dcery Gabriely Jean de Saint-Exupéry náhle zemřel a matka zůstala na výchovu dětí sama. Šlechtický původ jim moc platný nebyl a rodina měla časté existenční potíže. Přesto Antoine na své dětství vzpomínal vždycky jako na krásné a idylické. Chodil spolu se svým bratrem do jezuitské koleje a doma mu říkali "Král Sluníčko", pro jeho modré oči a blonďaté vlasy.
Již v dětství psal Antoine básně a zabýval se i „vynalézáním“ a obdivoval letadla a jejich piloty. V roce 1916 studovali oba synové na koleji ve Fribourgu ve Švýcarsku. Antoine zde složil maturitu. V Paříži se Saint-Exupéry připravoval na složení zkoušek na námořní akademii. Nicméně neuspěl (propadl prý nejen z historie a zeměpisu, ale i ze slohové práce), a tak se bez velkého zájmu zapsal na architekturu. Vojenskou službu nastoupil Antoine roku 1921 a na vlastní žádost byl přidělen k letectvu. Získal diplom civilního i vojenského pilota, avšak krátce na to byl roku 1923 těžce zraněn,jenže ani to jej od létání neodradilo a roku 1926 nastoupil k letecké společnosti v Toulouse.
Přestože musel začínat jako dělník na lince, měl svou práci rád a později se prý ke svým zkušenostem vracel. Na podzim roku 1927 byl jmenován velitelem stanice Juba na západním pobřeží Afriky. Třináct měsíců, které zde prožil, zužitkoval ve své knize Kurýr na jih (také Pošta na jih, pojmenovaná podle nápisu na pytlích s poštou), která vyšla v roce 1929. Rok 1931 byl pro tohoto spisovatele významný v mnoha ohledech. Na jaře se oženil s Consuelou Suncin de Sandoval, kterou poznal koncem předchozího roku. Vyšla jeho kniha Noční let, vyzdvihující sílu lidského ducha. Saint-Exupéry byl téhož roku jmenován Rytířem Čestné legie.
Roku 1936 byl vyslán jako reportér do Španělska, kde tehdy již zuřila občanská válka. S přítelem Prévotem se pokusili o dálkový let New York – Ohňová země, ale v Guatemale došlo k havárii a Exupéry utrpěl četné zlomeniny. Během rekonvalescence pracoval na své knize Země lidí (získal za ni Velkou literární cenu Francouzské akademie). Po vypuknutí 2. světové války si doslova vynutil vstup do řad válečných pilotů, který mu byl pro jeho věk odpírán. Podle svědků z jeho jednotky (letka 2/33) byl jeden z nejodvážnějších, bojoval s velkým nasazením a bez ohledu na riziko.
Roku 1943 vychází jeho nejznámější dílo, kniha Malý princ (Le Petit Prince) - příběh pilota, který havaroval s letadlem na Sahaře a setkal se s malým princem z neznámé planety. Nádherné a trochu smutné vyprávění o cestě za moudrostí je věnováno jeho manželce Consuee Suncin de Sandoval. Bylo to jakési rozloučení, protože rok nato, 31. července 1944 vzlétl z Korsiky k letu nad Francií, ze kterého se již nevrátil. Desítky let se vedou diskuze, jak vlastně Exupéry zemřel.
V roce 2000 byly trosky spisovatelova letadla nalezeny v moři poblíž francouzského Marseille. Bývalý stíhač německé Luftwaffe Horst Rippert tvrdí, že Saint-Exupéryho sestřelil právě on. "Kdybych věděl, že uvnitř sedí jeden z mých nejoblíbenějších autorů, nikdy bych nestřílel," říká dnes. Důkazy k jeho tvrzení však chybí. I nadále tak zůstávají ve hře možnosti, že pád letadla do moře mohla způsobit technická závada letounu, nedostatek paliva, nebo pilotova zdravotní indispozice. Zbývá snad jen doplnit, že převládá všeobený názor, že Saint-Exupéryho smrt byla možná sebevraždou. Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu se jednalo o jeho poslední let, o který dlouho sváděl boj s nadřízenými. Bylo více než pravděpodobné, že by po přistání již nikdy více za knipl neusedl. Pravdu se už ale nejspíš nikdy nedozvíme...
Autor: green-tea .
