Philippe Nicaud

Philippe Nicaud je v rodné Francii dodnes známý především titulní postavou inspektora Leclerca ze stejnojmenného televizního seriálu z počátku šedesátých let 20. století, na svém kontě má ale také bezmála padesát filmových rolí, kromě toho působil v divadle, prosadil se i jako zpěvák. Narodil se na dnešním pařížském předměstí Courbevoie, s filmem i divadlem začínal krátce po druhé světové válce. Jeho debutem před kamerou byla postava Julese, bratra hlavní ženské postavy (Dany Robin) v melodramatu MILENCI JSOU SAMI NA SVĚTĚ (Les amoureux sont seul au monde, 1948) významného režiséra Henriho Decoina, vzápětí se objevil v menší roli adepta herectví ve filmu OČIMA VZPOMÍNEK (Aux yeux du souvenir, 1948) dalšího slavného filmaře Jeana Delannoye.

V menší roli se objevil v Clouzotově filmu MIQUETTE A JEJÍ MATKA (Miquette et sa mere, 1950), potkal se také se začínající Jeanne Moreau jako její bratr v dramatu VRAŽDY? (Meurtres?, 1950). S ní se později setkal v kriminálce ZÁDY KE ZDI (Le dos au mur, 1958), před kamerou se potkal také s Brigitte Bardot (CHCETE SE MNOU TANČIT? – Voulez-vous danser avec moi?, 1959), mezitím odehrál i několik hlavních rolí v dnes již zapomenutých, ve své době ale úspěšných komediích, například ve dvojici se Sophií Desmarets (SLEČNA KATASTROFA – Miss Catastrophe, 1956; TŘI TVOŘÍ PÁR – Les trois font la pair, 1957).

Zvláště v padesátých letech byl Philippe Nicaud zaměstnávaným filmovým hercem, uplatnění našel ale také v divadle, vystupoval na několika pařížských scénách převážně ve francouzském moderním i klasickém repertoáru. Prosadil se i jako zpěvák, v šedesátých letech vydal celkem pět dlouhohrajících desek a také řadu singlů. Od poloviny padesátých let točil také pro televizi, která mu zprostředkovala značnou popularitu díky detektivnímu seriálu INSPEKTOR LECLERC (L’inspecteur Leclerc enquete, 1962-1963). Celkem ve 38 dílech tady ztvárnil titulní postavu inspektora Leclerca (některé epizody uvedla i tehdejší československá televize).

Svou televizní popularitu stvrdil také účastí v komediích Jeana Giraulta, zmínku si zaslouží úspěšný snímek POUIC POUIC (1963), v němž po boku Louise de Funese vytvořil partnerskou dvojici s Mireille Darc. Díky Funesovi se seznámil s manželskou dvojicí Robert Dhéry-Colette Brosset, s níž později odehrál tři stovky představení divadelní hry Tři muži na jednom koni (Théâtre Antoine, 1969). Ve filmu se mezitím objevoval také v mezinárodních produkcích (BÁJEČNÝ PAROHÁČ – Il magnifico cornuto, 1964; DÁMA V AUTĚ S BRÝLEMI A PUŠKOU – The Lady in the Car with Glasses and a Gun, 1970).

Znovu spolupracoval i s televizí, kde mu připadla další titulní role – tentokrát legendárního zloděje – v seriálu NICK VERLAINE ANEB JAK UKRÁST EIFFELOVU VĚŽ (Nick Verlaine ou comment voler la Tour Eiffel, 1976), naši diváci jej mohli vidět jako Gedeona Spiletta v seriálové adaptaci Vernova románu TAJUPLNÝ OSTROV (L’ile mystérieuse, 1973). Ve filmu tehdy hrál spíše jen výjimečně, zmínku si ale zaslouží další hlavní role zaměstnaného Jerôma obklopeného krásnými ženami v Giraultově komedii DVĚ DÍVKY V JEDNOM PYŽAMU (Deux grandes filles dans un pyjama, 1974). Později byl otcem titulní hrdinky (Marie-France Pisier) v životopisném filmu o slavné návrhářce Coco Chanel (OSAMĚLÁ CHANEL – Chanel Solitaire, 1981). Z účasti v mezinárodních projektech připomeňme další životopisný snímek JOHANN STRAUSS – KRÁL BEZ KORUNY (Johann Strauss – Der König ohne Krone, 1987), kde na sebe vzal podobu francouzského skladatele Jacquese Offenbacha.

V herecké branži si Philippe Nicaud našel i celoživotní partnerku, s kdysi krásnou herečkou Christine Carere (1930-2008) se oženil v roce 1958, jejich sňatku předcházelo společné natáčení romantické komedie JARO V PAŘÍŽI (Printemps a Paris, 1956), v níž vytvořili ústřední zamilovanou dvojici. V době jejich sňatku měla Christine Carere slušně nastartovanou kariéru ve Francii, kromě toho i podepsanou smlouvu s americkou společností Twentieth Century Fox, kvůli manželovi a péči o dvě děti však nakonec svou hereckou kariéru zcela ukončila. Philippe Nicaud zemřel na jihu Francie v Nice 19. dubna 2009 ve věku 82 let, necelý půlrok po své manželce, jejíž úmrtí jej po padesáti letech společného života těžce zasáhlo.

Autor: argenson

Rodné jméno herce a zpěváka Philippe Nicauda je Philip Marie Leonard Nicaud. Tohoto francouzského herce si český divák nejvíce připomene TV seriálem Inspektor Leclerc, který se u nás vysílal v polovině 60. let. Ale není to herec jedné role, ale i s filmem a divadlem měl bohaté zkušenosti.

Ve filmech hrál často pod taktovkou režisérů Jeana Giraulta nebo Edouarda Molinara a hrál po boku známých hvězd, jako je třeba Louis de Funés nebo Brigitte Bardot. Ve filmu se poprve objevil v roce 1948, kdy v roli studenta kurzu Simona hraje ve filmu režiséra Jeana Delannoye, V očích paměti. Jeho úspěch přišel až po více letech, a to v roce 1958, kdy ve filmu Zpět na zdi hraje partnera Jeanne Moreau a film byl velice úspěšný.

Pokračuje filmem Mohl byste se mnou tančit?, kde mu je partnerkou, nikdo jiný než Brigitte Bardot. Šedesátá léta mu přinášejí role v parodiích, komediích nebo i v detektivkách. Hraje ve filmech: Gigolo - 1960; Neznámý Hong Kong - 1963; Květina kaktusu - 1966. Ve filmu Pouic Pouic (1963) jsou mu herečtí partneři Louis de Funes a Mereille Darc. V Tv seriálu Inspektor Leclerc v titulní roli, si udělal díru do světa, neboť tento detektivní seriál, kde se vysílal, tak měl úspěch, také i v Československu.

Ale nic nekončí ale pokračuje. V polovině 60. let se s filmem na čas rozloučil a více se věnuje divadlu a natáčením v Tv. Seriály nám jej ukázaly jenom v epizodách : Sympatický Max (1967), Tajuplný ostrov (1973), Nick Verlaine (1976), Černý (1984 - 1987), Navarro (1993), Žena v náručí, mrtvolu na záda (Tv film 1995).
Napsal i knihu La Cage aux Folles 3.

Na divadelních deskách se objevil již v roce 1949, kdy hraje ve hrách Nina; Láska, vždycky milovat; Příběh lupičů; Duety na pohovce.

Philippe Nicaud se oženil v roce 1957, kdy si vzal za ženu herečku Christine Carrére (1930 - 2008). Rok nato odešel do hereckého nebe i on.

Dále hrál ve filmech: Vražda - 1950, Jaro, podzim a láska - 1954; Jaro v Paříži - 1956; Držte jazyk, když mluvíte - 1981.

Autor: jarda53