Miroslav Balajka

Herec a režisér Miroslav Balajka odmaturoval na stavební průmyslovce a stal se rekvizitářem Filmového studia Barrandov Praha, než postoupil do funkce asistenta režie a později na pomocného režiséra. Po absolutoriu katedry režie na pražské Filmové akademii múzických umění debutoval Balajka na celovečerním filmovém poli snímkem z prostředí slovácké venkovské školy nazvaným Pětka s hvězdičkou, který mu přinesl na jedné straně celou řadu ocenění, ale na straně druhé se mu na tento úspěch již nepodařilo nikdy navázat. Ačkoliv pro kina Balajka realizoval např. drama Pravidla kruhu nebo komedii … ani smrt nebere, v níž si sám zahrál roli pilota; zaměřil se více než na celovečerní filmovou režii spíše na spolupráci s televizí. Díky tomu je Balajka podepsán pod mnoha televizními záznamy, pod přenosy divadelních představení nebo pod celou řadou různorodých literárních, kulturních i publicistických pořadů, z nichž k těm nejznámějším patří určitě televizní záznam představení Čapkovy hry Ze života hmyzu; Kabinet múz; Katovna nebo pořad Na Chmelnici. V televizní režijní filmografii M. Balajky najdeme ale i dobrodružnou detektivku Tvář za sklem; inscenaci Podle vlastních zásad; psychologický snímek Počkej, až zhasnu; komedii Psí kus, pohádku Malvína nebo u diváků veleoblíbené seriály Ranč u Zelené sedmy, který se dočkal několika řad stejně jako Škola Na Výsluní, na kterou volně navázal seriál Škola pro život. Posledně jmenovaný seriál byl také poslední Balajkovou prací, kterou stihl přes svou předčasnou smrtí dokončit.

Miroslav Balajka, který se angažoval v Asociaci režisérů a scénáristů, neboť pracoval i jako autor námětu a scénárista, poslední část svého života trpěl rakovinou kostí. Miroslav Balajka zákeřné chorobě nakonec ve věku 58 let podlehl. „Člověk se musí naučit v naprosté osamělosti vyrovnat se s faktem smrti a připravit se na etapu umírání. Je to samozřejmě velmi obtížné a je třeba najít odvahu začít s přípravou včas. Předpokládá to především smířit se sám se sebou, pracovat na svém vyrovnání se všemi účetními položkami svého života, tak aby člověk dosáhl klidu ve své duši dřív, než bude svou poslední energii nucen vynaložit na fyzicky mnohdy velmi vyčerpávající odchod z tohoto světa,“ takový byl Balajkův pohled na konec života.

zdroj: Daniel Rubeš - uzavřené osudy

Autor: řepešínský

se po maturitě na stavební průmyslovce (1969) stal rekvizitářem ve FS Barrandov, později asistentem a pomocným režisérem. V roce 1982 absolvoval katedru režie na pražské FAMU snímkem podle povídky Oty Pavla Králíci s moudrýma očima. Jeho celovečerní debut z prostředí venkovské školy na Slovácku Pětka s hvězdičkou měl příznivou odezvu (Velké zlaté slunce na 20. FF mladých v Trutnově 1986, Hlavní cena Festivalový panáček na 26. FF pro děti v Gottwaldově 1986), na niž však tvůrce, který pracoval i jako scenárista, už nenavázal. Působil především v Československé respektive v České televizi, kde se mj. podílel na záznamech a přenosech divadelních představení (Ze života hmyzu, Alína, Alibaba a 40 loupežníků), připravoval různé literární, kulturní i publicistické pořady (např. Dnes vás baví, Kabinet můz, Condurango v Řeznické, Duchové Matěje Kopeckého, Něco ke čtení, ...Na Chmelnici, Fejetony Břetislava Rychlíka, Kulturní magacín, Rodinný kalendář Přemysla Ruta, Co by, kdyby, Zblízka, Katovna) a režíroval dramatické formáty. Divácky nejvděčnější byly hlavně komediální rodinné seriály, realizované se scenáristy Ivem a Evou Pelantovými, Ranč U Zelené sedmy (1996, 2000, 2004) a Škola Na Výsluní (2007) s volným pokračováním Škola pro život (2008). K jeho stálým spolupracovníkům patřil kameraman Roman Pavlíček. Angažoval se v Asociaci režisérů a scenáristů (ARAS).
-fik-, Filmový přehled 2009/3