Alexander Crichlow Barker Jr. u nás známý jako Lex Barker, se narodil 8. května 1919 v New Yorku. Alex byl už odmala zdatný sportovec a ve škole se neustále pyšnili jeho sportovními úspěchy, především těmi, které dosáhl v americkém footballu. Navštěvoval Fessen School a Philips-Exeter Academy, a z Princetonu to byl krok k jeho herecké kariéře, která dostala své základy v divadelních hrách, ve kterých působil v době svých středoškolských studií. Rodiče si ale přáli aby měli ze syna schopného a vzdělaného člověka, a proto jej nutili do studia na vysoké škole. V roce 1941 zakončil studia a byl promován na stavebního inženýra. Ještě tentýž rok odešel do armády a bojoval ve II. světové válce v Anglii, Alžírsku a Itálii. Po těžším zranění nohy se vrátil do USA.
Lex svou spolupráci s filmem začal opravdu ve velkém stylu. Tento 1 metr 93 centimetry vysoký, pohledný, atleticky vyhlížející muž uzavřel koncem roku 1945 smlouvu se spol. 20th Century Fox, později s RKO a Warner Brothers. V roce 1946 už natáčí čtyři filmy – Doll Face - Sladká tvář, Do You Love Me, Cloak and Dagger, Two Guys from Milwaukee. Do paměti diváků se poprvé silně zapsal jako následník Johnyho Weissmullera, který měl do té doby výhradní monopol na roli Tarzana. V roce 1949 to byl - Tarzan´s Magic Fountain, a do roku 1953 to byl každý rok jeden příběh o Tarzanovi, poslední s názvem Tarzan and the She-Devil. Barker dostal nabídky do Evropy a tak se od roku 1958 přemístil do Francie - Captaine Fuoco, hraje v Německu v sedmnácti dílech o pověstném doktoru Mabussovi, Itálii, Španělsku – např. Mission in Morocco. Největším úspěchem bylo jeho spojení s Fredericem Fellinim v roce 1960, po boku evropských hvězd – Marcella Mastroianiho, Anouk Aimee, Yvonne Furneaux, a tehdejší švédské sexbomby Anity Ekberg – Sladký život – La Dollce vita, který získal 7 nominací na Oscara, z toho jednu proměnil, a sošku Oscara tak získal kostýmní výtvarník Piero Gherardi.
Německý producent Horst Wendland měl už dlouho v úmyslu kontaktovat Lexe Barkera, protože se domníval, že by byl nejvhodnějším představitelem pro připravovaný film podle románové předlohy Karla Maye – Poklad na Stříbrném jezeře, na roli Old Shatterhanda. Film měl tak obrovský úspěch u evropských diváků, a získal uznání i ve Státech, kde jsou filmy s indiánskou a westernovou tématikou naprosto běžné. O rok později - 1963 pod režijním vedením německého režiséra Haralda Reinla natáčí - Vinnetou I. díl s celoživotním přítelem Pierre Bricem a Marií Versiniovou v roli Nšo-či. 1964 je to film Old Shatterhand, poté si odskočil na filmování do USA, a natáčel film se Stevem Martinem - Victim Five, a 1965 je to natáčení snímku Žut, kde vystupuje jako Kara Ben Nemsí, a následuje natáčení Vinnetou II. díl. Hraje ve španělsko-italsko-německé kooprodukci ve dvou filmech doktora Sternaua – Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce. Jako Kara Ben Nemsí – Divokým Kurdistánem, Vinnetou III. díl (Vinnetou, poslední výstřel), a V říši stříbrného lva, všechny tři v roce 1965. Následují Vinnetou a míšenka Appanaci 1966.
Barker byl pětkrát ženatý. První manželkou byla manekýnka Constanze Thurlow – 1942 v roce 1950 se rozvedli. Měli spolu dvě děti. Druhou byla filmová herečka Arléne Dahl od 1951 do 1952, kdy se rozvedli. Třetí manželkou od roku 1953, spolu se skandálním manželstvím, které bylo poznamenáno neobjasněnou vraždou, byla herečka Lana Turner. Jejich manželství bylo rozvedeno v červenci 1957. Již čtvrtou ženou byla od roku 1957 divadelní herečka Irene Labhart, v roce 1960 se jim narodil syn Christopher. Irene zemřela v roce 1962 na leukemii. Pátou a poslední byla Miss Španělsko - modelka Carmen G. Cervera 1965 -1972.
Barker natáčel i televizní filmy a seriály. Jeho posledním filmem byla role Roda Sterlinga ve filmu - Night Galery. Tři dny po svých teprve 54. narozeninách umírá Lex Barker náhle a nečekaně 11. května 1973 na rušné newyorské ulici na infarkt, v náručí snoubenky a herečky Karen Kondazian. Během své kariéry natočil Alexander Crichlow Barker Jr. 81 filmů.
Marta Holubová-clara.bow
Autor: clara.bow .
