Frances Elena Farmer se narodila 19. 9. 1913 v Seattlu ve státě Washington – USA.Vystudovala dramatickou školu a žurnalistiku na washingtonské universitě.
Na počátku roku 1935 odjela Frances do Moskvy, aby udělala svůj první, ale současně i poslední sloupek pro newyorské noviny, o životě sovětských divadelních umělců. Tak jako mnohá z jejich hereckých předchůdkyň, ale i tehdejších začínajících hollywoodských krásek, i Frances po tomto „mírném debaklu“ odjela ke konci roku 1935 do Hollywoodu, aby se pokusila o hvězdnou kariéru. Po kamerových zkouškách jí byla nabídnuta společností Paramount sedmiletá smlouva.
Od roku 1936 se její kariéra utvářela slibně, a začalo se o ní hovořit jako o velké, začínající hvězdě, především po úspěchu ve dvojroli – matky a dcery ve snímku - Come and Get It, když byla „zapůjčena“ pro Metro Goldwyn Mayer, která jí tak nabídla zajímavou roli, zatím co Paramount byl ještě ve fázi hledání.
V letech 1937-1938 působila na scéně Broadwaye v produkci Clifforda Odetse v divadelní hře - Golden Boy. Ačkoliv byl její zjev i herecké schopnosti uznávány, klesla její oblíbenost hlavně proto, že Frances začala opravdu hodně koketovat s alkoholem. A právě proto už nebyl zájem o její vystupování v divadle. Do roku 1941 natočila poměrně hodně filmů, za zmínku stojí romantické drama s Tyronem Powerem - The Story of Benjamin Blake – Son of Fury, spol. Fox, kde byla navýsost kritikou uznáno její herecké pojetí role Isabel Blake. Přesto všechno však „díky“ rostoucímu alkoholismu a aférám, s ní Paramount už neobnovil smlouvu.
Jejím prvním manželem byl filmový herec Leif Erickson - od 8. 2. 1936, do 12.6.1942, kdy zažádal pro nepřekonatelný odpor vůči své manželce o rozvod. Frances se odmítala léčit, z léčebny a nemocnice několikrát utekla a vždycky skončila u alkoholu. Matka se rozhodla, že požádá o opatrovnictví, a skutečně jí byla soudně udělena výjimka, a matka s otcem měli nad Frances dohled téměř 6 let.
Frances donutili rodiče pracovat v hotelové prádelně v Seattlu, a protože se jejich poručnictví chtěla zbavit, narychlo se provdala v roce 1954 za Alfreda Lobleye. Toho však zakrátko opustila, a odjela do Eureky v Kalifornii, kde pracovala pod jiným jménem ve fotografickém ateliéru. Právě tady jí objevil agent, který se jí snažil pomoci dostat zpět k filmu. Bylo to v roce 1957. Opět svitla naděje, a skutečně se o rok později natáčí – televizní pořad pro spol. NBC a WFBM, a začíná natáčet seriál protkaný jejími filmy, vzpomínkami, postřehy – s názvem - Frances Farmer Presents – 1958. Několik let se Frances držela od alkoholu, hraje v TV seriálech, a zdá se vše v pořádku, ale problémy nastaly s akutním alkoholismem opět v roce 1964 a WFBM jí na hodinu vyhodil.
Frances Farmer byla ještě dá se říci po třetí formálně provdána za Lelanda Mikesella, ale ke konci svého skandálního života žila delší čas u svého přítele Jeana Ratcliffa. Finančně jí podporovala její mladší sestra Edith Elliott – Farmer, která o ní napsala později autoritativní životopis doplněný fotografiemi z jejího soukromí a filmových rolí s názvem - Look Back in Love, který je velice kompetentní, a podle kterého byl natočen biografický film - Frances v roce 1982.
Frances zemřela na rakovinu jícnu dne 1. 8. 1970 v Indianopolis v Indianě.
Marta Holubová-clara.bow
Autor: clara.bow .
