Antonie Hegerlíková

Antonie Hegerliková
narozena 27. listopadu 1923 Bratislava

Soukromý život
Otec byl Němec z Úvalna u Krnova ze Slezska, vyučený pekař. Matka Češka z Ondřejova u Prahy, čtrnácté dítě sedláka a hostinského. Seznámili se za I. světové války v rodině c.k. důstojníka, kde maminka sloužila a tatínek byl jeho ordonanc. Měli válečný sňatek. Po vzniku Československé republiky, zůstal tatínek v armádě, měl hodnost štábního rotmistra. Sloužil na Slovensku, kde se v Trnavě v r. 1921 narodila má starší sestra Anna, já se narodila o dva roky později v Bratislavě. Když mi byly dva roky byl tatínek převelen do Žiliny, kde jsme zůstali i po jeho smrti v r. 1933 až do vzniku Slovenského státu v březnu 1939. Maminka s námi dvěma zůstala již sama. Tatínek začátkem r. 1933 přijal za svou rodnou řeč jazyk český, do té doby měl německý i když národnost měl českou. Díky tomuto jeho jasnozřivému rozhodnutí, jsme i za II. Světové války byly česká rodina. Sestra Anička po válce vystudovala medicínu a byla celý život vynikající lékařka – gynekolog, porodník. Já jsem se řízením osudu a neuvěřitelných náhod stala herečkou. Poprvé jsem se provdala v roce 1946 za režiséra Antonína Dvořáka, se kterým jsem měla své jediné dítě, dceru Antonii. Ač jsme se po dvouletém manželství rozvedli, zůstali jsme celoživotními přáteli a Tonku jsme vychovávali společně. V roce 1993 jsem se ve svých sedmdesáti létech podruhé provdala za herce Karla Fridricha, se kterým jsem prožila nádherných osm let. Od jeho smrti v roce 2003 žiji se svou dcerou a jejím manželem. Mám jednoho báječného vnuka, skvělého fotografa Jana Vágnera a již pět let neuvěřitelné sluníčko, pravnučku Aničku. Jsem šťastná žena.

Profesní život
Vzdělání : Státní hudební konzervatoř (studium 1939 – 1943)
Obor : Dramatické oddělení
Profesoři : Anna Iblová, Jiří Frejka, Jiří Plachý, František Tröster, František Salzer, Vladimír
Hlavatý atd.
Spolužáci: Dáša Finková, Marie Mottlová, Nina Popelíková, Taťána Vavřincová, Jan Strejček,
Karel Houska, Václav Švorc a další
Absolutorium - 1943 - Heinrich von Kleist : Penthesilea – role : Penthesilea

Hostování se svolením konzervatoře :
1941 – Divadlo Vlasty Buriana
1941 – Národní divadlo Praha
1942 – Národní divadlo Praha
1943 – Národní divadlo Praha
1943 – Divadélko ve Smetanově muzeu

Profesionální angažmá :
1943 – 1944 – Divadélko ve Smetanově muzeu, Intimní divadlo Praha
1945 – 1946 – D 46
1946 – 2004 – Divadlo na Vinohradech
2004 – 2005 - Divadlo Metro

Hostování se svolením Divadla na Vinohradech :
1968 – 1970 – Divadelní klub „Na Forbíně“ – Malostranská Beseda
1969 – 1970 – Divadlo Jaroslava Průchy Kladno-Mladá Boleslav – Divadélko v Klubu Kladno
1992 - Reduta
1998 – 1999 – Městské divadlo Mladá Boleslav
2003 – 2004 – Divadelní soubor No-Ne

Pedagogická činnost :
1956 – 1957 – Divadelní fakulta AMU, obor herecká tvorba
1997 – 2003 – Vyšší umělecká škola Michelská – obor herectví
2006 – dosud – konzultant herecké tvorby, Malé Vinohradské divadlo

Herecký život :
357 divadelních rolí, z toho 207 v Divadle na Vinohradech
27 filmů, první natočen v r. 1943, dosud poslední v r. 2000
téměř 300 TV inscenací, první v r. 1954, dosud poslední v r. 2007
téměř 400 rozhlasových inscenací, z toho 58 ve zlatém fondu ČR, první natočena v r. 1942, dosud poslední v r. 2007
291 dabingových rolí, první v r. 1956
17 LP desek , 33 audio kazet
Měla jsem neuvěřitelné štěstí, hraji již 66 let, osmapadesát sezón jsem odehrála ve „svém“ milovaném Divadle na Vinohradech. Zahrála jsem si královny i služky, intelektuálky i hlupačky, panny i nevěrnice, bordelmamá i andělské bytosti. Hrála jsem i almaru – opravdu skříň. Můj nesplněný herecký sen je Falstaf.

Profesionální ocenění :
1958 – laureát st. ceny za roli „Budečská“ – film : „Vstanou noví bojovníci“
(režie : Jiří Weiss, Budečský – Otomar Krejča)
1966 – zasloužilá umělkyně za roli „Klára Zachanasjanová“
(Friedrich Dürrenmatt : Návštěva staré dámy) – Divadlo na Vinohradech
1992 – Senior Grand Prix – Herecká asociace
1997 – Nejlepší herecký výkon na ČRo (anketa týdeníku Rozhlas a České spořitelny- druhé místo)
1999 – Nominace na cenu Thálie v oboru činoherní herectví za roli „žena A“
(Edward Albee : Tři velké ženy) – Divadlo na Vinohradech – zkušebna
2004 – Cena Thálie za celoživotní mistrovství v oboru činoherního herectví

Nejkrásnější divadelní kritika „na začátku“ :
„ . . . Antonie Hegerliková, upoutala v postavě Lady Makbeth na první pohled svým zjevem. Její štíhlá, ohebná postava vyzařovala silné erotické kouzlo. Jako ctižádostivá kráska působila na svého manžela nevybíravými, čistě ženskými prostředky. K tomu se dobře hodil tragicky temný tón jejího hlasu. Nejnápadnějším rysem její hrdinky byla pokřivená rudá jizva úst, která kontrastovala s bělostnou pletí tváře. Mladistvá herečka zvládla dokonale, především technickou stránku nesmírně obtížné role. Oslnila hlavně mluveným projevem v chladně vášnivých slovech adresovaných Macbethovi, ve chvílích zděšení z rozpoznání jeho šílenství, i ve scénách, kdy zoufalý pláč prozrazoval, její pozdně procitlé svědomí. Zvlášť působivě vyznělo její herectví
V pantomimě se svící, kdy si šílená Lady Makbeth smývala z rukou pomyslnou krev. Oba výkony, Krejčův i Hegerlikové, byly ve své době pociťovány jako odlišné od hry ostatních herců souboru především pro svůj lyricko dramatický styl, kombinující postupy fyzického a psychologického herectví. . .“
(William Shakespeare : Macbeth – premiéra 31. 10. 1946 – režie : Jiří Frejka, Macbeth :Otomar Krejča, Lady Macbeth: Antonie Hegerliková – Divadlo na Vinohradech)
Citace z programu - William Shakespeare : Macbeth – premiéra 16.11.2004 – Divadlo na Vinohradech - článek „Makbeth Jiřího Frejky“ Ladislavy Petiškové



Nejkrásnější divadelní kritika „na konci“ :
„. . . inscenace v režii Vladimíra Strniska je především triumfálním návratem Antonie Hegerlikové na scénu, v roli umírající A. Její herectví, dosáhlo – snad delším odloučením, od divadelních prken, snad zásluhou Strniskova režijního vedení, snad výjimečným osobním srozuměním s tématem hry – výrazně nové kvality. Z jejího hlasu znějí sžíravé tóny sebeironie, její gesto je vedené odvahou ke grotesknímu šklebu, její herecký projev přesně odměřuje dávky hysterie, sentimentu i hořkosti. To vše v bleskovém střihu jedné polohy do druhé, přičemž z Hegerlikové vyzařuje obdivuhodná herecká suverenita a radost ze hry…“
(Edward Albee : Tři velké ženy – premiéra 14. 1. 1999 – režie V. Strnisko, žena B – Dana Kolářová, žena C – Lucie Juřičková – Divadlo na Vinohradech)
Citace z kritiky deník Právo dne 3.2.1999, autorka Radmila Hrdinová

Nejkrásnější kritika na TV inscenaci :
„. . . . dovede být, tak majestátná v její hlouposti a tak nepatřičná v nazdobených oděvech, tak cituplná a chápající, zároveň tak nevědomě a spontánně cynická, že mistrně karikaturní zkratkou postihuje především její tragikomický obsah“ . . .
(třídílná inscenace Alexandre Dumas st. – role : slečna Marstonová,první diva Commedie de France)
Citace z kritiky Večerník Praha 18.9.2004 – autor : Prof. PhDr. František Černý, DrSc.

Za svá herecká léta jsem dostala spoustu dopisů, krásných a některých i ošklivých. Má dcera mi je léta pečlivě archivuje, takže díky ní vím, že jich máme uložených 9 plných šanonů. Sama jsem se neodvážila vybrat, nechala jsem to na Tonce.

Nekrásnější divácký dopis „na začátku“ :
„Včera jsem byl na Noře. Jak jsem se dostal z divadla domů, to vůbec nevím. Seděl jsem tam jako v transu a dnes mi to připadá jako luzný sen po hašiši. Takovou postavu na jevišti jsem ještě neviděl. Ta Nora snad někde ještě žije, to nemůže být jen básnická fikce.“
(Henrik Ibsen : Nora – role Nora, premiéra v Divadle na Vinohradech 1954)
Citace z dopisu diváka po 52 repríze Nory ze dne 17. 10. 1055

Nejkrásnější divácky dopis „na konci“
Začátkem ledna 2008, jsem dostala dopis/balík, který mi byl poslán na adresu Divadla na Vinohradech. V balíku byla veliká zarámovaná dobová fotografie maminky s dítětem. Divák ji objevil v antikvariátě, líbila se mu podoba se mnou, tak ji zakoupil a poslal, aby mi udělal radost, když já jsem rozdala lidem tolik radosti.
Přestože, jsem to nebyla já, měl pravdu, podoba byla vskutku zarážející. A od něj bylo krásné, že jsem mu stála za to, aby ji koupil, zabalil a poslal, jen proto, že mě má jako herečku rád.

Divadelní role :
Skoro všechny mé divadelní role lze nalézt v ročenkách Divadla na Vinohradech. Tedy nejdříve pod názvem „Městská divadla pražská – Divadlo na Královských Vinohradech či Městské Komorní divadlo“ – to do sezóny 1949-50. Od sezóny 1950-51 pak pod názvem „Divadlo československé armády“, od sezóny 1955-56 pod názvem Ústřední divadlo československé armády, od sezóny 1960-61 pod názvem Divadlo československé armády na Vinohradech a konečně pod dnešním názvem Divadlo na Vinohradech od sezóny 1965-66.

Nicméně mám jednu roli o jejíž existenci vypovídá jen pár dobových fotografií a ví o ní, již jen několik málo žijících pamětníků. Divadélko ve Smetanově muzeu mělo svého duchovního vůdce a tím byl Jindřich Honzl. Nesměl za války pracovat. K jeho padesátinám jsme ilegálně, s neuvěřitelnými obtížemi i velkým štěstím, nastudovali hru : Otec Ubu, Alfréda Jarryho. Otce Ubu karikovaného do podoby Adolfa Hitlera hrála Marie Mottlová, já hrála matku Ubu. Představení režíroval můj pozdější manžel, žák Jindřicha Honzla – Antonín Dvořák. Po mnoha peripetiích tajných zkoušek , po bytech statečných spřízněných duší, kdy šlo doslova o život, se skutečně dne 14. května 1944 tedy v den Honzlových padesátin uskutečnila noční premiéra i derniéra zároveň, které se zúčastnilo jen devět diváků : Jindřich Štýrský, Toyen, Jan Drda, František Mukařovský, Josef Šmídmajer, František Teige, František Veltruský, Arnošt Paderlík, Josef Raban. Jediný, kdo chyběl byl oslavenec , Jindřich Honzl nepřišel.

Nejvýznamnější a některé i nejmilejší divadelní role :
Divadélko ve Smetanově muzeu
1943 J.W.Goethe : Urfaust - Markétka
1944 Alfréd Jarry : Otec Ubu - Matka Ubu
Intimní divadlo
1944 Alexandr Dumas ml. : Dáma s kaméliemi – Marguerite Gautierová
1944 Henrik Ibsen : Paní z námoří – Ellida Wangelová

Divadlo na Vinohradech (pod všemi svými názvy)
1946 William Shakespeare : Macbeth – Lady Macbeth (první role – 23 let)
smlouvu na angažmá jsem podepsala 30.8.1946, premiéra byla 31.10.1946
1946 Moliere : Jeho Urozenost pan měšťák - Mikuláška
1947 Oscar Wilde : Vějíř lady Windermerové – Lady Windermerová
1947 A.S.Gribojedov : Hoře z rozumu – Sofie Pavlovna
1948 Jean Anouilh : Romeo a Jana (čsl. premiéra) - Julie
1949 A.N.Ostrovskij : Talenty a ctitelé – Alexandra Něgina
1949 A.S.Puškin : Boris Godunov - Marina
1949 J.K.Tyl : Tvrdohlavá žena - Madlenka
1954 Nazim Hikmet : Legenda o lásce (čsl. premiéra) – panovnice Mechmene Banu
1954 Henrik Ibsen : Nora – Nora
1955 J.K.Tyl : Paličova dcera – Rozárka
1955 A.N.Ostrovskij : Bez věna – Larisa
1956 Sofokles : Elektra – Elektra
1957 Kuo Mo-Žo : Zpěv o lásce a zradě (čsl.premiéra) – královna
1958 Friedrich Schiller : Marie Stuartovna – královna Alžběta Anglická
1958 Thomas Clayton Wolfe-Ketti Fringsová : K domovu se dívej, anděli
– madam Alžběta
1959 J.K.Tyl : Lesní panna aneb Cesta do Ameriky – lesní panna Jasana
1960 Moliere : Tartuffe – Elmíra
1961 F.M.Dostojevskij : Idiot – Nastasja Filipovna
1961 Arthur Miller : Hon na čarodějnice – Alžběta Proctorová
1963 Karel Čapek - Pavel Kohout : Válka s mloky (první provedení) paní Povodrová
1964 Friedrich Dürrenmatt : Návštěva staré dámy – Klára Zachanasjanová
1966 Tennessee Williams : Kočka na rozpálené střeše – mamka
1966 René de Obaldia : Vítr ve větvích sasafrasu (čsl.premiéra) paní Rockerfellerová
1967 Tennessee Williams : Noc s leguánem – Maxina
1967 František Pavlíček : Nanebevstoupení Sašky Krista – paní Eliza
1969 Karel Čapek – František Pavlíček : Život a dílo skladatele Foltýna aneb Posedlost
(první provedení) – paní Foltýnová
1969 Lillian Hellmanová : Odložené sny – Ann Berniersová
1969 Alfred Savoir : Malá Kateřina – carevna Alžběta
1974 Neil Simon : . . . vstupte! – ošetřovatelka
1981 Ketti Fringsová : K domovu se dívej, anděli – madam Alžběta
1986 Václav Štech : Třetí zvonění – paní Králíčková
1996 Friedrich Dürrenmatt : Návštěva staré dámy – paní Illová
1999 Edward Albee : Tři velké ženy – žena „A“
1999 Lillian Hellmanová : Podzimní zahrada – Mary Ellisová
2001 Georges Feydeau : Dáma od Maxima – vévodkyně (poslední role – 78 let)
Pracovní smlouva mi skončila ke 30. 6. 2004, v červnu 2004 byla rovněž derniéra
„Dámy od Maxima“, takže jsem přišla třiadvacetiletá děvečka a odešla
jednaosmdesátiletá babička

Divadlo Metro
2004 Gustav Skála : Poslední šance – matka
Příznačný název, skvělá komedie a krásné dva roky v báječném divadle


26. února 2008
Rozhlas
Vybrat rozhlasové role je pro mne nesmírně těžké. Po divadelní roli zůstane herci alespoň program, pár fotografií, někdy i dopisy diváků. Divadelní premiéry jsou v ročenkách, ale rozhlas to jsou „jen“ vzpomínky a pravda ohlasy posluchačů. I v tomto ohledu jsem měla obrovské štěstí. Režisér Jan Fuchs se mnou natočil v roce 2000 rozhlasový medailon o mé práci v rozhlase. A udělal pro mne skvělou věc, vypsal mi některé hry a pásma, které jsou uchovány ve „zlatém“ fondu ČR. A velmi mi pomohly ohlasy posluchačů, kteří nelenili a poslali mi poděkování za vyslechnutý pořad a dcera mi je založila do archivu.

1955 Julius Zeyer : Radúz a Mahulena – inscenace, role : královna
1956 A.N.Ostrovskij : Bez věna – inscenace, role : Larisa
1958 Jaroslav Vrchlický : Šárka – rozhlasová kompozice
1958 Lion Feuchtwanger : Vdova Kapetová – monodrama, role : vdova Kapetová
1959 Vítězslav Nezval : Podivuhodný kouzelník
1959 F.M.Dostojevskij : Idiot – inscenace, role : Nastasja Filipovna
1963 K.M.Čapek-Chod : Turbína – inscenace
1964 J.A.Benda : Medea – scénický melodram
1968 G.B.Shaw : Pygmalion – inscenace, role : paní Pearsová
1969 „Kde končí svět - Na paměť Jana Palacha“ – pásmo (přetočeno z desky,
recitují : A. Hegerliková, R. Lukavský, J. Tříska, V. Voska)
1970 Vojtěch Cach : Paní Kalafová – inscenace, role : paní Kalafová
1970 Karolina Světlá : Černý Petříček – četba
1970 A.N.Ostrovskij : Horoucí srdce – inscenace
1970 F.G.Lorca : Dům Bernardy Albové (zvuková čítanka z evropských dramat)
1983 „Básník mého srdce“ – Antonie Hegerliková uvádí verše Langstona Hughese
1984 „Verše, které mám ráda. . . . „ – o básnících hovoří a recituje A. Hegerliková
1884 Růžena Nasková : Jak šel život – četba na pokračování
1990 „Melodie mého mládí“ – o setkání s hudbou hovoří Antonie Hegerliková
1994 Jean Anglade : Zapomenuté jablko – četba na pokračování
1996 „Paměti babičky Kavalírové“ – četba na pokračování
1997 „Paměti babičky Kavalírové“ – četba na pokračování
2000 „Zadáno pro Antonii Hegerlikovou“ – medailon
2005 „Rok v dopisech“ – cyklus
2006 „Rok v dopisech“ - cyklus


Televize :
Stejně jako rozhlas mi dala televize spoustu nádherných hereckých příležitostí. Bohužel i jednu, na kterou jsem měla mnoho negativních diváckých ohlasů. Néšť i takový je herecký život. Ovšem nádherných diváckých dopisů na roli maminky Věkové v seriálu F.L.Věk mám schovány plné tři šanony. Televizní inscenace Jiřího Hubače : „Dlouhý podzimní den“ v režii Antonína Moskalyka, kde jsem hrála společně s Ladislavem Peškem, Věrou Galatíkovou, Jiřím Valou a dalšími získala v roce 1971 na Mezinárodním televizním festivalu v Praze v kategorii dramatických děl – hlavní cenu Zlatou Prahu a Cenu čs. televizních diváků
Jako v divadle i v televizi velmi zapracoval paradox. Má poslední divadelní role byla ve hře „Poslední šance“ a má dosud poslední televizní role byla v posledním dílu třetí řady seriálu Četnické humoresky s názvem „Epilog“.


1963 Zločin pátera Amara – televizní hra
1965 N. Marshová – O. Kirchner : Poslední opona – detektivka, role : Helena
1966 Zlý sen učitelky Pelíškové – muzikál, role : učitelka Pelíšková
1967 B. Němcová : Sedmero krkavců – pohádka, role : chůva
1970 J.Jílek : Dlouhá bílá nit - inscenace , role : manželka
1971 A. Jirásek – O. Zelenka : F-L.Věk – seriál, role : maminka Věková
1971 M.Pujmanová – J. Klíma : Lidé na křižovatce, role : Halačka
1971 J.Hubač : Dlouhý podzimní den, inscenace, role : paní Mrákotová
1971 N.Frýd : Kat nepočká – dramatizace, role : garderobiérka Boženka
1973 Jean Anouilh : Cestující bez zavazadel – inscenace, role : matka
1974 M.G.Sauvajon : Hrst plná kopřiv, role : Marcelina
1975 Soutěžní seriál pro mládež „Buď vtip“ – přísedící (porotkyně)
1976 A.Dvořák – B.Klíma : Matka – seriál, role : Marta Davidová (od 4. dílu)
1978 V.Měšťan : Otec nebo bratr – 2 díl třídílné televizní komedie „Podnájemníci“,
role : matka
1979 V.Měšťan : Dopis psaný španělsky – 3 díl trilogie „Podnájemníci“
1979 J.Otčenášek –J.Balík : Romeo a Julie na konci listopadu, role : Bělinka
1980 H.Polachová : Vzorná tchyně – komedie, role : tchyně Boženka
1980 Moliere : Scapinova šibalství, role : Zerbinetta
1980 B. Zelenková : Oddělení zvláštní péče - inscenace, role : učitelka
1981 R.Ráž : Drž se rovně Kačenko - inscenace, role : babička
1982 L.Feuchtwanger : Šimona – dramatizace novely, role : madame Planchardová
1982 P.Hanuš : Velitel – seriál, role : maminka velitele
1982 M.Dufková : Cesta do vrabčího hnízda – komedie, role : bába Skácelka
1983 Bakaláři – povídka Křeček, role : maminka
1985 Bakaláři – povídka Hodinář, role : hostinská
1986 V. Dusil : Domek u lesa – inscenace, role : tetička
1987 Pohádka z kampy, role : krupařka
1987 M.Valová : Bianco Braselli – dáma se dvěma hlavami – hra na motivy povídek
J.Weisse, role : sestřenice Růženka
1988 H.Sýkorová : Pojď, dáme sbohem žízni – inscenace, role : babička
1970 J.Dietl : Alexander Dumas starší – trilogie, role : slečna Marstonová, hvězda
Commedie Francois
1989 P.I.Čajkovskij : Eugen Oněgin – inscenace opery, role : chůva Larinová
1989 Démantový déšť – pohádka, role : chůva
1993 Noční mora – příběh na moravské lidové motivy, role : babička
2000 Podzimní barvy života – hosté Kamily Moučkové : manželé Antonie
Hegerliková a Karel Fridrich (poslední vystoupení mého manžela, vysíláno
měsíc po jeho smrti)
2001 L. Hellmanová : Podzimní zahrada – záznam derniéry hry DnV, role :
Mary Ellisová
2003 Prima jízda věnovaná Antonii Hegerlikové
2004 Všechna sláva . . . zamyšlení nad hereckým stářím a důchodem, vystupují :
A.Hegerliková, L.Peterka, A.Zavadil
2005 Úsměvy Antonie Hegerlikové
2006 M.Sovják : Nevlastní bratr – cyklus „Oběti“, role : matka
2007 A. Moskalyk : Četnické humoresky – III. Řada seriálu, díl Epilog
Titulu napsané tučně nejsou ve filmografii Antonie Hegerlíkové


Dabing
Léta a ráda jsem pracovala v dabingu. Začínala jsem u otce československého dabingu ing. Geroiše, v prvním studiu ve Smečkách. Do mé nejtěžší dabingové role mě obsadil režisér František Vláčil. V jeho skvělém filmu Markéta Lazarová hrála obsáhlou roli Kozlíkovy manželky paní Kateřiny, slovenská herečka Naďa Hejná. No a já ji mluvím. Dle publikace Šárky Bartoškové a Luboše Bartoška „Filmové profily 2 – Českoslovenští filmoví herci“, vydané Československým filmovým ústavem v r. 1990, prý za ni hovořím vynikajícím způsobem.


Fonotéka
Vlastním jednu vzácnou desku, která vznikla za velmi ztížených podmínek během jediné noci v r. 1969. Nikdy nebyla v distribuci a mnoho se jich nezachovalo. „Kde končí svět – Na paměť Jana Palacha“. Režii měl vynikající rozhlasový režisér Josef Henke, recitovali jsme já, Radovan Lukavský, Jan Tříska a Václav Voska. Na základě této desky vzniklo ještě rozhlasové pásmo, které rovněž nebylo nikdy vysíláno, na němž se ještě kromě všech výše uvedených podíleli : Prof.Dr. Bezdíček, Prof.Dr.Starý, Prof.Dr.Kladiva.
Ve vydavatelství Supraphon vyšly, kromě LP desek se záznamy vinohradských představení ještě tituly o nichž bych se chtěla zmínit :

1979 Český melodram 2 – dvoudeskový komplet obsahující 8 melodramů
Jindřich Jindřich – K.J.Erben : Holoubek – recituje Antonie Hegerliková
1983 Karel Jaromír Erben : Kytice – dvoudeskový komplet obsahující třináct básní
Poklad – recituje Antonie Hegerliková

Ve vydavatelství Audiostory majitelky a producentky PhDr. Jindřišky Novákové, se kterou jsem spolupracovala od r. 1991, vznikla ve spolupráci s Happy Music Production v r. 1991 neprodejná audio kazeta : Myšlenky z Citadely Antoina de Sain-Exupéryho, . . . . jako manifest víry v kulturní hodnoty a v existenci kultivovaných lidí na této planetě. Zrodila se z horoucnosti pro kvalitní tvorbu. Výchozím bodem byla láska k myšlenkám Saint-Exupéryho a přitakání jeho myšlenkám. Předpokladem bylo přátelství všech zúčastněných tvůrců, naladěných na jednu strunu, kteří si tuto kazetu navzájem věnují darem“ – citace z programu kazety. Výběr textu a režie : Jindřiška Nováková, použitý překlad : Věra Dvořáková, hudba : Jaromír Klempíř, účinkovali : Vlastimil Brodský, Miloš Horanský, Antonie Hegerliková, Gabriela Vránová.

Nemohu vynechat pohádky, ať již na audio kazetách i CD. Z poslední doby, alespoň ty, které si pouští má pravnučka :
Pohádky bratří Grimmů pro nejmenší – Bělinka a Růženka : vypravuje A. Hegerliková
Pohádky bratří Grimmů pro nejmenší – Husopaska : role královna
Hurvínkova babička – role : babička
Příhody včelích medvídků – vyprávějí : J.Boušková, A.Hegerliková, J.Molavcová,
L.Lipský

Skláním se před neuvěřitelnou prací pana Růžičky, který tuto databázi vytvořil, pracuje na ní a stále ji aktualizuje. Jsem velmi ráda, že mohu být její součástí.

Antonie Hegerliková

Autor: madja