Ivo Kubečka

Herec Ivo Kubečka pochází ze severomoravského Petřvaldu, od dětství recitoval a hrál amatérské divadlo, věnoval se i sborovému zpěvu. Po maturitě na gymnáziu v Orlové se až na druhý pokus dostal na brněnskou JAMU, kde v roce 1967 absolvoval obor herectví. Během tří let pak prošel dvěma krátkými angažmá v ostravském Divadle Petra Bezruče (Lucerna), v Divadle pracujících v Gottwaldově (dnešní Zlín), kde hrál například ve Filosofské historii nebo Nápadnících trůnu.

Počátkem sedmdesátých let se krátce mihnul i v Praze a jednu sezónu odehrál v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (1970-1971), osobně si dodnes cení zkušeností z angažmá v Maringotce (1971-1973), tehdy také dostal první příležitosti před kamerou v televizi i filmu (LÁSKA, 1973; DNY ZRADY, 1973; SOKOLOVO, 1974; PAVLÍNKA, 1974). Po vynuceném zániku Maringotky našel nové zázemí v Severomoravském divadle v Šumperku a posléze Horáckém divadle v Jihlavě (1973-1977), kde byl pověřen velkými hereckými úkoly (Cyrano z Bergeracu, Bratři Karamazovi, Noc na Karlštejně), tehdy se také objevoval v ostravské televizní produkci (seriál KAMENNÝ ŘÁD, 1975).

Na delší dobu pak Ivo Kubečka zakotvil v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci (1977-1988) a opět hrál velké role světové klasiky (Hamlet, Idiot). Důležitou etapou v jeho herecké dráze bylo pak několik let ve Státním divadle v Brně (1988-1992), kdy zazářil především v představení Projížďka paní Daisy, znovu ale hrál i v klasice (Jan Hus, Jak se vám líbí) i v díle moderních českých autorů (Asanace, Marketa Lazarová).

Teprve opětovný návrat do Prahy v roce 1992 přinesl Kubečkovi nové úkoly i před kamerami, objevil se například ve filmech ZAPOMENUTÉ SVĚTLO (1996) nebo MAZANÝ FILIP (2003), vidět jsme jej mohli i v několika televizních seriálech. Od roku 1992 je Ivo Kubečka členem Divadla pod Palmovkou, kde se v menších rolích vrátil ke hrám, s nimiž měl již zkušenosti z předchozích angažmá (Cyrano z Bergeracu, Nápadníci trůnu), zatím naposledy se s ním diváci mohli setkat v Shawově Svaté Janě nebo v české klasice Gazdina roba.

Autor: argenson