Životopis (biografie) / Informace:Milan Kundera (1929) - český spisovatel od roku 1975 žijící a tvořící ve Francii. Svá díla píše jak česky, tak francouzsky. V roce 1979 byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v Československu až do Sametové revoluce zakázáno. Je autorem básní, dramat, prózy a eseji, působí také jako překladatel.
Milan Kundera - spisovatel, básník, dramatik a překladatel - se narodil roku 1929 v Brně. Roku 1975 emigroval do Francie, po čtyřech letech byl zbaven československého státního občanství a jeho dílo bylo v jeho vlasti režimem zapovězeno až do Sametové revoluce. V roce 1981 získal občanství francouzské a v současné době ve Francii také žije a svá díla píše a vydává ve francouzštině. Milan Kundera studoval od roku 1948 na FAMU nejprve filmovou režii a poté scenáristiku u M. V. Kratochvíla. Z hlediska jeho sepjetí s filmem je toto období pro Kunderu určující, protože sám později na FAMU vyučoval světovou literaturu a aktivně se podílel na přípravách scénářů k filmovým verzím svých děl. Adaptaci novely Nikdo se nebude smát z prvního sešitu Směšných lásek, který byl publikován v roce 1963, natočil režisér Hynek Bočan v roce 1965. Na scénáři s ním tehdy spolupracoval Pavel Juráček. Hlavního protagonistu příběhu, neasertivního PHDr. Karla Klímu, výborně ztvárnil Jan Kačer. Snímek je navíc v duchu české nové vlny velmi nekonvenční i obrazově, záběry jsou výtvarně dokonalé, což ještě umocňuje zasazení příběhu do věčně rozkopaných pražských ulic. Další povídka Já, truchlivý bůh byla v roce 1969 zfilmována režisérem Antonínem Kachlíkem. Kundera se zde už nepodílel pouze námětem, ale společně s Kachlíkem napsal i scénář. Smutně úsměvný příběh neopětované lásky a rafinované pomsty stárnoucího seladona Adolfa divákům výborně zprostředkoval herec Miloš Kopecký. Adaptace románu Žert pak vznikla v roce 1968 v režii Jaromila Jireše, na scénáři se opět podílel i Kundera. Roli zahořklého Ludvíka Jahna, který byl kvůli nevinné pohlednici a udání svého dosavadního přítele těžce postižen stalinistickými represemi a po letech ucítí příležitost pomstít se původci svého utrpení, velmi věrohodně hrál Josef Somr. Režisér Jaromil Jireš na plátno převedl jak kruté poměry v pracovní vojenské jednotce na začátku 50. let, tak uvolňující se společenské ovzduší o patnáct let později. Film je ovšem zajímavý i po formální stránce, někdejší události jsou zde na základě podobnosti prolínaný s děním současným a asociativní spoje jsou vrstveny i ve zvukové rovině. Podle Kunderova díla vznikaly v šedesátých letech i adaptace rozhlasové, a další projekty televizních inscenací se připravovaly, vše ale zastavilo dvacetiletí normalizace a po nepovedeném americkém zpracování Nesnesitelné lehkosti bytí (1988) i autorovo rozhodnutí žádné další adaptace nepovolovat.
(ta)
Filmografie
1965: Nikdo se nebude smát (r. Hynek Bočan)
1968: Žert (r. Jaromil Jireš)
1969: Já, truchlivý bůh (r. Antonín Kachlík)
1988: Nesnesitelná lehkost bytí ( USA, r. Philip Kaufman)
Tvorba Milana Kundery bude v rámci Festivalu nad řekou Písek 2009 připomenuta ve filmu Já, truchlivý bůh
katalog 1. Festivalu nad řekou
Životopis (biografie) / Informace:Český spisovatel Milan Kundera přišel na svět 1. dubna roku 1929 v Brně, v rodině hudebního pedagoga. Na pražské FAMU vystudoval filmovou režii a scénáristiku. Přímo na FAMU přednášel do roku 1970 světovou literaturu.
V roce 1975 byl Milan Kundera pozván do Francie jako hostující profesor. Zde měl přednášet na univerzitě v Rennes. Po dobu jeho pobytu ve Francii mu bylo československým normalizačním režimem zrušeno státní občanství, M. Kundera tedy zůstal ve Francii, v níž roku 1981 získal oficiálně její občanství.
DÍLO MILANA KUNDERY
Literární tvorba Milana Kundery je velmi členitá a bohatá.
SMĚŠNÉ LÁSKY (1963), DRUHÝ SEŠIT SMĚŠNÝCH LÁSEK (1965), TŘETÍ SEŠIT SMĚŠNÝCH LÁSEK (1968) – soubory povídek, z nichž NIKDO SE NEBUDE SMÁT a JÁ, TRUCHLIVÝ BŮH byly zfilmovány.
ŽERT (1967) – román s výrazným psychologickým podtextem, jehož základem je takřka nevinný vtip studenta Ludvíka Jahna. Ten pošle dívce, která ho vytrvale odmítá, pohlednici s dosti provokativním textem. Z hloupého vtipu se rozpoutá lavina důsledků, v jejichž rámci je Jahn vyloučen ze studií, prožívá milostné zklamání. Po letech se Ludvík Jahn vrací do rodného města a rozhodne se pomstít Pavlu Zemánkovi, člověku, jehož viní za negativa, která se mu udála. Svede tedy Zemánkovu ženu jako nástroj pomsty. Nepočítá ovšem s tím, že Zemánek se chce dát rozvést a má mladou milenku. Pomsta v podobě žertu tak vychází naprázdno...Román má též politický podtext, v němž je reagováno na situaci padesátých let.
MAJITELÉ KLÍČŮ (1962) – jedná se o dramatický Kunderův debut. Tato divadelní hra byla uvedena s velkým úspěchem v Divadle Za branou. Kundera za ni obdržel státní cenu. Hlavním námětem je kontrast měšťáctví a pohodlí proti válečným hrůzám.
PTÁKOVINA (1969) – je parafrází na praktiky komunistického zřízení, ukázka toho, kterak z malichernosti a banality lze učinit problém obrovských důsledků.
KNIHA SMÍCHU A ZAPOMNĚNÍ (1981) – toto dílo vyšlo v Torontu a zaobírá se prožitky z doby emigrace.
NESNESITELNÁ LEHKOST BYTÍ (1985) – vyšlo taktéž v Torontu. Hlavní postavou je úspěšný lékař Tomáš, velký sukničkář, jenž vede lehkomyslný život. Na druhou stranu má své zásady a jim se po srpnu 1968 odmítne zpronevěřit. Je propuštěn ze svého prestižního místa lékaře a musí se živit mytím oken. Přesto však nepropadá na dno a řízení osudu bere jako nutnost, nepřipouští si větší problémy. Kunderovi tato lehkomyslnost hlavního hrdiny a jeho póza býti nad věcí byla vyčítána lidmi, kteří se v podobné situaci ocitli a prožívali duševní trauma. I přes tyto kritické ohlasy jde však o dílo světové proslulosti.
Milan Kundera žije převážně ve Francii, byť se do své vlasti po roce 1989 samozřejmě vrací, přesto zůstává věrný zemi, která mu v nelehkém období politické vypjaté situace v Československu poskytla azyl a občanství. Píše taktéž francouzsky. Velmi přísně koriguje vydávání svých románů.
Zpracováno s využitím těchto publikací:
Kolektiv autorů: 234 českých osobností, Fragment, Praha, 2. vydání, 2004, ISBN: 80-253-0024-2
Kolektiv autorů: Panorama české literatury, Rubico, Olomouc, 1. vydání, 1994, ISBN: 80-85839-04-0
Autor: Petra.Barbie Nový publicista: :Nelíbí se vám tento životopis? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně
napište.