Virna Lisi

Hvězda stříbrného plátna - herečka Virna Lisi ve čtvrtek 18.12.2014 v Římě prohrála boj s rakovinou, jak informovala italská média. Smutnou zprávu potvrdila i její rodina s tím, že si herečka přála zemřít doma v rodinném kruhu. Její stav se zhoršil po smrtí jejího milovaného manžela, architekta Franca Pesciho, s nímž žila více než 53 let života.

K filmu ji přivedl rodinný přítel, zpěvák Giacomo Rondinella. Brzy Virna zaujala filmové tvůrce nejen svými blond vlasy a krásnou jemnou tváří, ale i hereckým talentem a temperamentem, který málo kdo od této útlé, krásné ženy očekával.

Po několika menších rolích díky historickému snímku "Romulus a Remus", kde ztvárnila princeznu Juliu, vedle kulturisty Steva Reevese a Gordona Scotta - původně neherců, ale pro svůj účel splňující postavy bratrů, dvojčat z dávných italských dějin o vzniku slavného města Řím, zaujala a nabídky se jen hrnuly. Zajisté si divák dobře vzpomíná na její překrásnou a temperamentní Carolin po boku Alaina Delona v romanticko-dobrodružném-historickém filmu Černý Tulipán, nebo ve snímku Casanova ’70 s Marcellem Mastroiannim.

Stejně jako jiné slavné italské krásky zkusila i jiný způsob filmování a to za mořem v americkém Hollywoodu, kde hrála poměrně úspěšně v několika filmech. Ovšem Virně se po několika filmech nabízený typ a la´ Monroe nelíbil, jako by tušila, že na ni ještě spousta krásných rolí ještě čeká v Evropě a své domovině.


Zůstala nezapomenutelná v roli královny vdovy - Katherine di Medici v proslaveném, a několikrát oceněném filmu s francouzskou herečkou Isabelle Adiani v roli Margot - ano jedná se o perfektní zfilmování románu Alexandra Dumase Královna Margot.

Odešla legenda evropského filmu, a uznávaná divadelní herečka.....

Autor: clara.bow

Virna Lisi – vlastním jménem Virna Pieralisi, oblíbená italská herečka, narozena 08.09.1937 v Ancona Marce v Itálii. Navštěvovala střední školu, a zprvu uvažovala o studiu práv na právnické univerzitě v Římě. Virnu ale suché paragrafy začaly brzy naprosto odpuzovat,takže se rozhodla z fakulty odejít, čímž asi tehdy moc nepotěšila své rodiče. Když odmítla i další pro rodiče přijatelnou kariéru klavíristky, která se jí zdála být původně velice zajímavou, rodiče vyhlásili na nějaký čas Virně válku.Ovšem hudba, kterou jinak velice milovala ji přivedla do filmových ateliérů. Její návštěvu ve filmových ateliérech v Římě zařídil rodinný přítel Pieralisiových. Ten chtěl napjatou situaci v rodině nějak zklidnit, a tak jí zprostředkoval účinkování v zábavných filmech. I když se nejednalo o nějak zvlášť významné snímky, ve kterých mohla uplatnit nejvýše své hudební nadání, seznámila se s uměleckým prostředím i lidmi okolo filmu, kteří jí mohli v její další práci hodně pomoci. Na to konto jí poskytl zajímavou hereckou příležitost režisér Francesco Maselli v melodramatu: "Žena, o které se mluví", se kterým reprezentovala Itálii jako začínající mladá herečka na MFF v Karlových Varech v roce 1957, a film získal "Cenu mladých tvůrců". Pravý vzestup Virniny kariéry nastal v 60-tých letech. Virna Lisi je od roku 1960 šťastně vdaná a má syna Andreu, který se jí narodil v roce 1962.
Její blond vlasy, jemná, fotogenická tvář, byla vyhledávána jako představitelka mladých emancipovaných,nebo citlivých žen. Tyto role jí dále přivedly k výpravným historickým, kostýmním filmům jako byl nezapomenutelný film z historie založení města Říma : "Romulus a Remus",kde Virna hrála princeznu ze Sabrinie Julii, a po jejím boku se objevili hned dva kulturisté Steve Reevens - v roli Romula, a Gordon Scott - Remus. Následoval francouzsko-italský, dobrodružně-historicko-romantický film s Alainem Delonem, který vytvořil dvojroli povahově odlišných bratrů Guillioma a Juliena - "Černý Tulipán", hrála hlavní ženskou roli odvážné a krásné Carolline, v režii Christiana Jacqua.
Následovaly veselohry ze současnosti: "Nejkratší den" a "Casanova 70". Přijala, tak jako mnozí jiní západoevropští herci, nabídky z Hollywoodu, ale nebyla spokojena vzorem, kterým jí přibližovali herečkám tehdejšího oblíbeného typu vampa jako byla třeba Marilyn Monroe. Sama o své návštěvě ve státech napsala, že si připadala jako chladná a nepřístupná figurka. Zahrála si hlavní role ve třech amerických filmech: "Jak zabít svou ženu", "Útok na královnu", a " Ne, s mou ženou nesmíte!"
Vrátila se domů poměrně zklamaná. Brzy nato už dostala nabídky na filmování v Itálii, mezi kterými se našla zajímavá díla známých režisérů, a pozvolna se přehrává do typu elegantních, emancipovaných žen. Velice zaujala vyzrálým herectvím rolí královny Catherine de Médicis v historickém filmu "Královna Margot" – režie P.Chereau, za kterou byla poctěna cenou César 1994. O dva roky později byla v roce 1996 oceněna zvláštním Donatellovým Davidem. Na divadle dlouhou dobu působila v milánském Teatro Piccolo.


Marta Holubová-clara.bow

Autor: clara.bow