Július Pántik

Slovenský herec Julius Pántik se narodil 15. ledna roku 1922 ve Stredných Plachtincích. S hereckým uměním se seznámil v ochotnických spolcích. V Banské Štiavnici studoval na gymnáziu a zde také vstoupil do ochotnického divadla. Společně se svými spolužáky režijně nastudoval jednoaktovku od Tajovského s názvem MATKA. Dosáhl velkého úspěchu u diváckého publika.

DIVADELNÍ PRÁCE
Po ukončení gymnázia studoval Pántik v Bratislavě právo. Současně zde působil v ochotnickém kroužku Štefánik. V té době se zúčastnil celostátní soutěže ochotnických divadel. Zaujal porotce, mezi nimiž seděli také Andrej Bagar a Janko Borodáč. Byl tedy osloven ke studiu na konzervatoři, kam také nastoupil a s definitivní platností předčasně ukončil studium práv. Po vystudování Státní konzervatoře v Bratislavě nastoupil Julius Pántik do Slovenského národního divadla – rok 1942. Na činoherní scéně zde prožil celé půlstoletí. První divadelní role Pántikovy byli zpravidla mládenci z vesnického lidu. Pro tento typ postav byl svým sympatickým vzhledem doslova předurčen. Ztvárnil např. postavu Petra ve hře TANEC NAD PLÁČEM od slovenského dramatika Vladimíry Sýkory, který publikoval pod pseudonymem Peter Zvon. V Tajovského hře ŽENSKÝ ZÁKON hrál J. Pántik postavu Miška.

Na prknech, která znamenají svět, přecházel postupně J. Pántik k rolím v dílech světových klasiků – Shakespeare, Moliére, Schiller. Ve zralejším věku hrál zejména zocelené muže z vesnického prostředí, kam můžeme zařadit např. postavu Vinco Fenkiače ve hře BUKY PODPOLIANSKÉ (autor Štefan Králik). V roce 1992 odchází Julius Pántik do důchodu. S diváky se rozloučil představením úspěšné inscenace Enquistovy hry ZO ŽIVOTA DÁŽĎOVIEK. Na scéně Slovenského národního divadla vytvořil za 50 let své práce 150 postav.

PEDAGOGICKÁ PRÁCE
Julius Pántik působil dlouhá léta také jako herecký pedagog. V letech 1947 – 1951 byl pedagogem na Státní konzervatoři v Bratislavě. Od roku 1951 do roku 1965 působil na VŠMU v Bratislavě, v té době v r. 1959 získal titul docenta.

FILMOVÁ, TELEVIZNÍ A ROZHLASOVÁ ČINNOST
Doménou Julia Pántika bylo divadlo, ale nezanedbával ani práci před kamerou a za rozhlasovým mikrofonem. V roce 1947 vytvořil své první filmové role ve filmech VARÚJ...! a ZNAMENÍ KOTVY. V roce 1954 výborným způsobem zahrál postavu Floriše Zobáče v dramatu FRÓNA. Ve filmu STUD z roku 1967 vytvořil velmi rozporuplnou postavu Arnošta Pánka. Byť se jedná o dílo ideologicky ovlivněné, přesto v něm lze vystopovat zajímavé psychologické momenty v pocitech hlavního hrdiny. Pracoval také v televizi, kde si získal velké obliby nejen u dětských diváků v seriálu o malé Bambulce, kde vytvořil postavu dědy Jozefa. On sám režíroval dětské inscenace, věnoval se taktéž recitaci. Miloval básně Mikuláše Kováče, v nichž spatřoval vyznání své rodné zemi. Lásku k domovu, přírodě a obyčejným lidským radostem toužil předávat mladé generaci. V tomto duchu se také nesla jeho rozhlasová práce. Za ztvárnění postavy komunistického prezidenta Klementa Gottwalda ve filmu VÍTĚZNÝ LID byl Julius Pántik roku 1979 jmenován národním umělcem /titul zasloužilého umělce získal již roku 1966/.

Poslední léta svého života dožil Julius Pántik v ústraní. Zemřel 25. srpna roku 2002 v Bratislavě ve věku 80 let.

Zdroj: článek o J. Pántikovi, dostupný z: http://www.osobnosti.sk/index.php?os=zivotopis&ID=58842

Zpracovala: Petra Cejpková