Filmová herečka anglicko-německého původu po rodičích, Lilian Harwey, se narodila v Rouch End, Hornsey, v Middlesexu ve Velké Británii, dne 19. 1. 1906, jako Helen Lilian Muriel Pape. Rodina pak žila v Londýně. Otec byl německý obchodník, matka dcera anglického statkáře. Otcovy obchodní zájmy vyžadovaly přestěhovat se do Německa, a tak v roce 1914 odjíždí celá rodina do Berlína, a o rok později vypukla I. světová válka. Matka odvezla Lilian do švýcarského penzionátu pro dívky, a zde studovala jazyky – mimo němčinu a angličtinu, francouzsky a italsky, učila se také vedení domácnosti, ale co jí nejvíce bavilo, byly hodiny klavíru, zpěvu a tance. Po ukončení války nastoupila na střední školu, kterou úspěšně vystudovala. Protože byla zaujata divadlem a přála si stát tanečnicí, ještě po dobu studia tajně účinkovala ve sboru berlínské divadelní revue. Poté, co se to dozvěděli rodiče byli proti, hlavně otec, ale Lilian si jako jedináček prosadila svou, a po čase mimo divadla zkouší štěstí u němého filmu.
Lilian Harwey se poprvé objevila ve filmu režisera R.Landy - Der Fluch. Její jemná, andělsky krásná, a současně rošťácká tvář se divákům líbila, takže se stala poměrně známou herečkou už za éry němého filmu. Přichází zvukový film, a jejím partnerem se stává herec a zpěvák Willy Fritsch. Bylo to období, kdy se tvůrci snažil uplatnit operní a především operetní příběhy. Tady se Lilian mohla konečně naprosto přesvědčivě uplatnit nejen jako tanečnice a herečka, ale filmy se natáčely v několika verzích – německy, anglicky, italsky, francouzsky, a to při jejím jazykovém vybavení nebyl naprosto žádný problém.
V roce 1931 dostává Lilian nabídku od americké společnosti 20th Century Fox, po úspěchu ve filmu – Kongres tančí – Der Kongress tanzt - Le congres s'amuse- Congress Dances, získává kontrakt na pět let do USA. Mezitím ještě stihla natočit v Německu a Francii filmy - La fille et le garçon – role Jenny Berger, Princesse, à vos ordres! - jako princezna Marie –Christine, Nie wieder Liebe, role - Gladys O´Halloran, nebo pod anglickým názvem - Calais-Douvres – Gladys.
V USA to byly od jejího příjezdu do roku 1933 - Two Hearts Beat as One jako - Jenny, Quick I. a Quick II – Christine Dawson, A Blonde's Dream, The Empress and I – role Juliette, posledním Lilianiným filmem v USA byl - I Am Suzanne – role Suzanne a My Lips Betray. Tuto smlouvu pak prý údajně ze soukromých důvodů zrušila a vrátila se do Německa. Na její místo pak nastoupila talentovaná herečka a zpěvačka, altistka, Alice Faye, která se později stala známou, a úspěšnou herečkou v hudebních filmech.
Lilian Harvey se vrátila do Německa, aby dále pracovala pro německou filmovou spol. UFA, ovšem politická situace v Německu zasáhla i do filmu, a to v době, kdy byl na místo říšského kancléře dosazen Adolf Hitler. Tím se všechno začalo měnit. Umělce dostal na starost ministr propagandy J.Goebbels, a Lilian se nemohla smířit nejen s politickými, ale i uměleckými poměry v zemi.
Lilian, která byla srdcem demokratka, a smýšlela protinacisticky pomáhala lidem, které tehdejší režim pronásledoval, a nakonec byla i ona donucena Německo opustit. Do roku 1940, kdy emigrovala z Francie do USA natočila namátkou – Schwarze rose - Černá růže, Ich und Kaisserin - Já a císařovna, Vyzvání k tanci - Invitation to the Walz, Capriccio, Tři dny štěstí, Castelli in aria a Miquette – díky oběma filmům, které natáčela v Itálii a dotáčela ve Francii, mohla lépe emigrovat do Ameriky. Po celou válku pracovala jako dobrovolná sestra v nemocnici. Své filmové úspěchy už bohužel nezopakovala, protože pověst úspěšné, německé herečky jí mezi americkými patrioty byla více ke škodě než k dobru.
Je známo, že po válce byla zvána, a hostovala na různých evropských divadelních scénách, z čehož bylo patrno, že na ni diváci ještě nezapoměli, a byla to také jakási satisfakce za to, co musela opustit, a o co během II.světové války přišla.
Na začátku 60tých let obdržela z USA důchod, tzv. válečnou reparaci. Přestěhovala se do Francie, a koupila si vilku na francouzské Rivieře, kde žila až do své naprosto zbytečné smrti. Lilian Harwey zemřela ve věku 62 let v Juan - les - Pins, Antibes, Provence - Alpes - Côte d'Azur, Francie dne 27. 7. 1968 na žloutenku. Za svou filmovou kariéru natočila 56 filmů.
Marta Holubová-clara.bow
Autor: clara.bow .
