Simona Postlerová

Herečka Simona Postlerová se věnuje především divadlu, širší veřejnosti je dobře známá z televize nebo z dabingu, zatímco film se jí zatím vyhýbá, což ona sama jako újmu ovšem nevnímá. Narodila se do umělecké rodiny, jejím otcem byl divadelní režisér Alexandr Postler (1937-1996), příležitostně pracující i v televizi a filmu, matka Jana Postlerová (*1943) byla herečkou, dnes působí jako hlasová poradkyně.

Simona Postlerová se narodila v Plzni, ale dětství a léta dospívání strávila v Ostravě, kde měl její otec dlouholeté angažmá v Divadle Petra Bezruče. Na tomto jevišti Simona již v šesti letech začínala s dětskými rolemi, zároveň se ale řadu let věnovala gymnastice. Po maturitě na gymnáziu v Ostravě zamířila k dalšímu studiu na pražskou DAMU, kde v roce 1987 absolvovala obor herectví. Již jako studentka mezitím získávala zkušenosti s televizní kamerou a menší role odehrála v různých seriálech, pohádkách a inscenacích.

Po absolutoriu na DAMU získala Simona Postlerová angažmá v Národním divadle, kde setrvala pět let (1987-1992). Převzala důležité role v již běžících představeních (Lucerna), později hrála velké role v dalších osvědčených dílech (Tartuffe, Král Lear, Zlý jelen, Nebezpečné vztahy). Mezitím nadále často hrála v televizi, vedle podružných úloh dostala i několik velkých příležitostí v podobě hlavních rolí dosud úspěšných žen na nečekané životní křižovatce (MILOSTIVÉ LÉTO, 1991; SPIRÁLA NENÁVISTI, 1999). Jak již bylo řečeno, ve filmu hraje jen výjimečně, připomeňme alespoň kreaci psychicky nevyrovnané snoubenky syna hlavní hrdinky (Jiřina Bohdalová) v adaptaci Hubačovy divadelní hry Dům na nebesích (JEDNA KOČKA ZA DRUHOU, 1993). S Jiřinou Bohdalovou se pak znovu několikrát setkala i v televizi převážně v režii Zdeňka Zelenky (RUMPLCIMPRCAMPR, 1997; PANÍ PIPEROVÁ ZASAHUJE, 1999; BANKROTÁŘI, 2003).

V roce 1992 přestoupila Simona Postlerová do Divadla na Vinohradech, kde působí dosud. I když i tady dostávala příležitosti v dramatickém žánru (Kdo se bojí Virginie Woolfové), nesrovnatelně větší úspěchy jí řadu let přináší komediální repertoár (Ideální manžel, Brouk v hlavě, Jistě, pane ministře). Kromě domovské scény Vinohradského divadla hostuje i na dalších pražských jevištích, například v Karlíně (Chicago) nebo v Činoherním klubu (Třetí zvonění).

Z bohaté spolupráce s televizí je nutno vyzdvihnout účast na četných pohádkách, připomeňme alespoň postavu královny vod v KOUZLECH KRÁLŮ (2008), nadále účinkuje také v televizních kriminálkách (FALEŠNÉ OBVINĚNÍ, 2004), osvědčila se i v komediálně laděném příběhu ze současnosti BEKYNĚ MNIŠKA (2009). V poslední době ji zviditelňiují především televizní seriály (ORDINACE V RŮŽOVÉ ZAHRADĚ, 2005; POSLEDNÍ SEZÓNA, 2006; CESTY DOMŮ, 2010). Spolupracuje také s dabingem, častěji jejím hlasem promlouvala například Cate Blanchett (mj. v trilogii o Pánovi prstenů), Monica Bellucci nebo Mia Farrow, pro nová televizní uvedení namluvila i starší hvězdy jako Audrey Hepburn (SNÍDANĚ U TIFFANYHO) nebo Romy Schneider (BAZÉN). Televizní diváci ji mohli slyšet i z řady televizních seriálů (GILMOROVA DĚVČATA). Za nadabování Emmy Thompson v britském filmu VTIP (Wit, 2001) získala v roce 2002 Cenu Františka Filipovského.

Simona Postlerová je vdaná a s manželem, kytaristou Zdeňkem Hráškem, má dvě děti, dceru Janu Magdalenu a syna Damiána. I když je Postlerová vytíženou divadelní a televizní herečkou a dabérkou, její jméno se v poslední době - hlavně v bulvárních médiích - objevovalo v poslední době především v souvislosti se zdravotními problémy manžela a syna. Starší bratr Simony Postlerové, Alexandr Postler (*1962), je též hercem, působí především v dabingu.

Autor: argenson