Spencer Tracy

Spencer Bonaventura Tracy se narodil 5.dubna 1900 v Milwaukee ve Wisconsinu v USA ve středostavovské rodině obchodníka. Na přání svého otce začal studovat na kněze, které Spencer přerušil, když se jako dobrovolník přihlásil k námořnictvu. První světová válka však skončila dříve než nováčci absolvovali výcvik. Po této službě se vrátil ke studiu, jež nemělo dlouhého trvání. Celkem vystřídal studia na šesti vysokých školách. Po úspěších ve školním dramatickém souboru se rozhodl pro hereckou dráhu. Se svým kamarádem se vypravil do New Yorku, kde začali studovat na Akademii dramatiských umění (New York’s American Academy of Dramatic Arts). Již během studia získal v roce 1922 stálé angažmá v souboru Theatre Guild, za týdení gáži 15 dolarů zde hrál jednoho z němých robotů v Čapkově hře R.U.R. Následujících osm let se protláká různými divadelními společnostmi. V tomto období se také, v roce 1923, ožení s herečkou Louise Treadwellovou. Společně vychovávali, od narození hluchého, syna Johna (nar.1924) a později i dceru Susie (nar.1933). Ve svém divadelním působení se postupně propracovává ke stále významnějším rolím. Přelomem v jeho kariéře se stává role vraha, čekajícího na popravu v cele smrti, ve hře Poslední míle. Tato hra se stává senzací, i když s filmem již zkušenost měl, z několika kratkometrážních snímků točených v New Yorku, Taxi Talks (1930), The Hard Guy (1930), teprve tento úspěch mu otevírá cestu na filmové plátno. Na doporučení režiséra Johna Forda je, společně s dalším začínajícím hercem Humphreyem Bogartem, obsazen do role Sainta Louise v kriminální komedii Up The River (Věznice, r.John Ford, 1930). V období kdy Hollywoodu kralovaly hvězdy typu Garyho Coopera a Caryho Granta a pro svůj, dle tehdejších měřítek, fyzicky nepřitažlivý vzhled, byl obsazován především do banálních rolí v komerčních snímcích, např. Quick Millions (Snadné miliony, 1931), 20 000 Years in Sing Sing (20 000 let v Sing Singu, r.Michael Curtiz, 1932), z této řady nevýznamných filmů a rolí vybočuje snad jen The Power and the Glory (Moc a sláva, r.William K.Howard,1933), ve kterém zahrál hlavní roli průmyslového magnáta Toma Garnera. V tomto roce se seznámil, při natáčení filmu Man’s Castle (Ztracený domov, r.Frank Borzage, 1933), s herečkou Lorettou Young, se kterou navázal bližší vztah. Se svou manželkou se ovšem nikdy nerozvedl, i když žili odděleně podporoval ji, především finančně, v úsilí založit a vést specializovanou kliniku pro hluché děti. Až do roku 1935, kdy vypršela smlouva se studiem FOX, natáčel další nevýrazné snímky, The Mad Game (r. Irving Cummings, 1933), Shanghai Madness (r. John G. Blystone, 1933), The Show-off (r. Charles Reisner, 1934), Looking for Trouble (r.William A. Wellman, 1934), It’s a Small World (r. Irving Cimmings, 1935) . Zklamán vývojem své kariéry hledá únik v alkoholu, a to v čím dál větší míře. Tak zvaně „záchranný kruh“ se pro něj stal podpis smlouvy se studiem MGM (Metro-Goldwyn-Mayer) v roce 1935. Na svou velkou příležitost nemusel dlouho čekat, v protirasisticky laděném snímku Fury (Byl jsem lynčován, r. Fritz Lang, 1936) ztvárnil roli nespravedlivě obviněného muže Joa Nilsona. Po značném úspěchu tohoto filmu byl okamžitě obsazen do několika velkých rolí, role kněze Mullina v postkatastrofickém snímku San Francisko (r.W.S. Van Dyke, 1936), za kterou byl nominován na Oscara, role rybáře Manuela v adaptaci Kiplingovy novely Captains Sourageous (Stateční kapitáni, r. Victor Fleming, 1937), za tuto roli již svého prvního Oscara získal. Tracy se stává čím dál více oblíbenějším. V roce 1938 natáčí pět filmů. Za roli kněze Flanagana ve filmu Boys Town (Muži zítřka, r. Norman Taurog,1938), získává další sošku Oscara. V dalších letech následuje nespočet významných rolí v neméně významných snímcích, např. Thomas Alva Edison ve filmu Edison,The Man (r. Clarence Brown, 1940), major Robert Rogers ve filmu Northwest Passage (Cesta na severozápad, r. W.S. Van Dyke, King Vidor, 1940) a ústřední dvojrole ve film Dr.Jekyll and Mr.Hyde (Doktor Jekyll a pan Hyde, r. Victor Fleming, 1941). Při natáčení filmu Woman of the Year (Nejprve stvořil ženu, r. George Stevens, 1942) došlo k osudovému setkání Spencera Tracyho s Katherine Hepburnovou. V následujících letech společně natočili dalších osm filmů, a partnery se stali nejen na filmovém plátně. Z jejich úspěšné spolupráce před filmovou kamerou vzešly snímky Keeper of the Flame (Strážce ohně, r. George Cukor, 1942), Without Love (Bez lásky, r. Harold S. Bucquet, 1945), The Sea of Grass (Moře trávy, r. Elia Kazan, 1947), State of the Union (Vládní prohlášení, r. Frank Capra, 1948), Adam’s Rib (Adamovo žebro, r. George Cukor, 1949), Pat and Mike (Pat a Mike, r. George Cukor,1952), Desk set (Žena, která všechno ví, r. Walter Lang, 1957. Mimo tyto snímky se svou životní partnerkou, zazářil v padesátých a šedesátých letech v mnoha dalších rolích, za některé z nichž byl nominován na další Oscarová ocenění. Vrcholem tohoto hercova zralého období byla spolupráce s režisérem Stanleyem Kramerem, a to ve filmech Inherit the Wind (Kdo seje vítr, 1960), Judgement of Nurenberg (Norinberský proces, 1961) a v posledním filmu ve kterém si zahrál po boku Katherine Hepburnové, a zároveň v posledním filmu Tracyho kariéry Guess Who’s Coming to Dinner (Hádej, kdo přijde na večeři, 1967). 10. června 1967 v Los Angeles, tři týdny po dotočení tohoto filmu, Spencer Tracy umírá. Po dobu svého působení před filmovou kamerou natočil 73 filmů, za role v devíti z nich byl nominován na Oscara, z nichž dva obdržel. O jeho kvalitě, jako herce, svědčí i pravidelné umísťování se na předních příčkách anket o největší filmovou hvězdu všech dob pořádané prestižními časopisy a institucemi.

Autor: Hugin

Americký herec. Vystudoval herectví na newyorské Akademii dramatických umění (AADA), debutoval na Broadwayi v malé roli v Čapkově dramatu R. U. R. (1922). Ve filmu začal hrát na začátku zvukové éry. Vytvořil významné charakterové role ve více jak 70 filmech různých žánrů popředních hollywoodských produkčních firem. Už v 30. letech patřil k nejlepším amer. hercům a jeho sláva trvala až do smrti V 30. letech představoval tvrdé chlapy a gangstery, později všední hrdiny, zastánce humanismu a demokracie. Ve 40. letech se přeorientoval na komedii, v které se postupně měnil z nepohodlného manžela na šťastného, i když zdánlivě mrzutého otce a dědečka Na závěr svojí kariéry se vrátil k postavám důsledného bojovníka za dobro, např. ve filmech Kdo seje vítr (Inherit the Wind, 1960) a Norimberský proces (Judgement at Nuremberg, 1961). Od začátku 40. let se tradovala jeho dlouholetá umělecká spolupráce a hluboké osobni přátelství s herečkou K. Hepbur-novou, se kterou hrál v 9 snímcích. Oscara získal za roli ve filmech Stateční kapitáni (Captains Sourageous, 1937) a Muži zítřka (Boys Town, 1938) a v 7 dalších filmech byl na tuto cenu nominován.
26. Letní filmová škola