Rijen

Sylva Turbová

Povolání:
Známá jako:
Sylvia Turbová
Národnost:
Narození:
30.9. 1947, Opava, Československo
Úmrtí:
29.7. 2015, Praha, Česká republika
 

 
Životopis (biografie) / Informace:
Česko-slovenská herečka Sylvia Turbová pochází z umělecké rodiny, jejím otcem byl slovenský operní pěvec Belo Turba (1914-1980), matka, původem Češka, pracovala u divadla jako asistentka režie. Turba po válce působil ve Slezském národním divadle v Opavě, což vysvětluje Sylvino rodiště tamtéž. Po několika letech se rodina vrátila do Bratislavy, kde pak Sylvia vyrůstala, díky rodičům dokonale zvládla češtinu i slovenštinu, od dětství se díky rodinnému zázemí věnovala vystupování v různých podobách, nejčastěji v recitaci. V průběhu středoškolských studií prošla křestem před filmovou kamerou a v poměrně velké roli maturantky Aji Trnkové se divákům představila ve filmu ZMLUVA S DIABLOM (1967); tento komediální příběh byl premiérovým vystoupením také pro další začínající slovenské herečky, objevili se v něm ale i již známí čeští herci. Po jedenáctiletce nastoupila na bratislavskou VŠMU (Vysoká škola múzických umení), kterou absolvovala v roce 1971. Ještě za studií dostala další významnou příležitost před kamerou a ve francouzsko-československém filmu MUŽ, KTORÝ LUŽE (1968) byl jejím partnerem slavný francouzský herec Jean-Louis Trintignant. Další poměrně velké role hrála v českém filmu NAHOTA (1970) a ve slovenské tragikomedii NAŠI PRED BRÁNAMI (1970). Po studiu strávila první krátké profesionální angažmá ve Státním divadle v Košicích (1971-1972).

V roce 1972 byla Sylvia (respektive Sylva) angažována do činohry Národního divadla v Praze, kde působila více než čtvrt století. Ačkoliv disponovala atraktivním zevnějškem, od počátků své herecké dráhy se snažila o hlubokou psychologickou analýzu hraných postav. Díky tomu se vyhnula rolím naivních dívek a milovnic a od začátku byla obsazována do postav energických žen s často složitým charakterem, výjimečně hrála i komediální úlohy. Na jevišti Národního divadla debutovala v Ostrovského hře Bouře po boku velkých osobností našeho herectví. V přehledu jejích rolí dominují klasické hry (Vojna a mír, Tvrdohlavá žena, Měšťáci, Strakonický dudák), uplatnění ale našla i v moderně (Ohlédni se v hněvu).

Hostovala i na jiných scénách a například ve Státním divadle v Ostravě hrála v Cyranovi z Bergeracu. Vracela se také k recitaci a účinkovala v pásmech Klubu slovenské kultury v Praze. Rolí na jevišti Národního divadla výrazně ubylo koncem osmdesátých let a naposledy vystoupila v domáci klasice Rok na vsi v sezóně 1992-1993. Od té doby již nedostala žádnou další příležitost, ve svazku Národního divadla však setrvala až do roku 1998, kdy zdejší angažmá opustila.

Další filmová práce Sylvy Turbové byla zajímavým paradoxem ve srovnání s její jevištní činností. Zatímco v divadle ztvárňovala složité psychologické postavy, filmaři ji obsazovali do rolí atraktivních dívek a žen s nezřídka povrchním naturelem. Z jejích filmových rolí stojí za pozornost hlavní role kriminalistky Marty Hroncové ve slovenském filmu ŠEPKAJÚCI FANTÓM (1975). Většího významu nabyla hereččina spolupráce s televizí, častěji točila na Slovensku. Ve třídílném televizním filmu NEPOKOJNÁ LÁSKA (1975) hrála velkou roli zemědělské inženýrky Márii a úspěch tohoto slovenského televizního počinu si o čtyři roky později vyžádal natočení dalších dvou dílů. Hrála nejen v televizních filmech, ale i v seriálech (například TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, 1975), pro televizi byly také pořízeny záznamy některých divadelních představení Národního divadla, v nichž hrála.

K filmu se Turbová znovu vrátila na přelomu 70. a 80. let; v jinak značně tendenčním titulu POŽÁRY A SPÁLENIŠTĚ (1980) ztvárnila nijak sympatickou, o to zajímavější postavu bohaté a nepříliš morální měšťácké dcerky. Podobnou příležitost v roli atraktivní manželky jednoho z hlavních hrdinů hrála v melancholickém rodinném příběhu KOSENIE JASTRABEJ LÚKY (1981). Plně negativní rozměr měla pak její postava nacistické dozorkyně v Herzově válečném dramatu ZASTIHLA MĚ NOC (1985). Následovaly již jen obsahově méně výrazné role maminek ve filmech FONTÁNA PRE ZUZANU (1985) a MŮJ PŘÍTEL D'ARTAGNAN (1989). Těmito tituly je filmografie Sylvy Turbové prozatím uzavřena, od té doby se příležitostně objevuje jen v televizi, naposledy v dramaticky laděném filmu SVĚDEK (2002).

Vedle všech uvedených aktivit nachází Turbová bohaté uplatnění v dabingu, její hlas bylo možno slyšet v řadě kvalitních filmů ze zahraniční produkce, ale i v různých seriálech včetně často zatracovaných telenovel. Patřila také k zakládajícím členům Herecké asociace.

Autor: argenson

Životopis (biografie) / Informace:
Narodila sa 30.9.1947 v Opave.Vyštudovala herectvo na bratislavskej VŠMU v roku 1971.Po krátkom pôsobení v Košiciach jej ťažisko zostáva v Čechách/od r.1973 ND v Prahe/.Na plátnach debutovala v roku 1967 Zacharovým filmom Zmluva s diablom.Režiséri ju obsadzujú prevažne do úloh sebavedomých,osudom zmietaných žien.Z jej významných postáv treba spomenúť Máriu v Kosení Jastrabej lúky alebo Zuzaninu matku vo Fontáne pre Zuzanu.Uplatňuje sa aj v dabingu.

Autor: theremin

Nový publicista: :
Nelíbí se vám tento životopis? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište.


 
Reklama
Naposled navštívené:Přesunout nabok | Vymazat historii
Sylva Turbová

Turbová Sylva

Katarina Kolníková

Kolníková Katarina

Klára Davidová

Davidová Klára

Nikolaj Coster Waldau

Coster Waldau Nikolaj

Robert E. Lee

Lee Robert E.

Aglaia Szyszkowitz

Szyszkowitz Aglaia

Žofka a spol.

Žofka a spol.
Žofka a spol.

Mordparta

Mordparta
Mordparta

Witold Wieliński

Wieliński Witold

Pavel Nový

Nový Pavel

Barbora Šámalová

Šámalová Barbora

Naposled navštívené:
Sylva Turbová

Turbová Sylva

Katarina Kolníková

Kolníková Katarina

Klára Davidová

Davidová Klára

Nikolaj Coster Waldau

Coster Waldau Nikolaj

Robert E. Lee

Lee Robert E.

Aglaia Szyszkowitz

Szyszkowitz Aglaia

Žofka a spol.

Žofka a spol.
Žofka a spol.

Mordparta

Mordparta
Mordparta

Witold Wieliński

Wieliński Witold

Pavel Nový

Nový Pavel

Barbora Šámalová

Šámalová Barbora