Jiří Vala

Drsný muž s dobrým srdcem, rodák ze slovenského Popradu, Jiří Vala se narodil r. 1926. V 50. letech se stal představitelem studentů, mladých milenců, strážmistrů - prostě idolem tehdejší mládeže.

Jeho mladší sestra Eva (1937) dodnes vzpomíná na bezstarostné dětství, kdy ji starší bratr rytířsky chránil proti všem nástrahám. Na začátku kariéry ho nechal ředitel Divadla pražských předměstí nastudovat za jediný rok 52 premiér, z toho téměř polovinu operet, ale nadšeného Valu tím neodradil. Jiří VALA - idol mladých dívek - se počátkem 50. let v Koševého MLADÉ GARDĚ potkával nejen s Jiřinou Jiráskovou a Vlastou Chramostovou, ale i s Jiřinou Švorcovou, s níž se dlouhých osm let scházel a rozcházel.

V divadle hrál už za války, ale stejně blízko měl i ke sportu a protože jeho otec byl voják z povolání,zakotvil načas mladý Vala i v Armádním uměleckém souboru. Ovšem svá nejlepší léta, jak sám říkával, strávil na Vinohradech a teprve od r.1971 se stal tváří Činohry Národního divadla. Budovatelská 50. léta mu přinesla nejednu velkou hereckou příležitost - např. tragická role Václava Vrbaty v dramatu SYNOVÉ HOR (1955), kde mu velmi skvěle sekundoval Josef Bek (Bohumil Hanč). O tři roky později tuto svou popularitu umocnil úlohou pohraničníka - strážmistra Karla Zemana v dnes již kultovním snímku KRÁL ŠUMAVY.

Dramatický vztah jako z románu prožíval i s další kolegyní Consuelou Morávkovou, rodinně štěstí a zázemí potkal až po čtyřicítce s podstatně mladší Emílií Skálovou, s níž prožil nádherných 33 let. V r. 1974 se stali šťastnými rodiči jediného syna Viktora.

Po bouřlivých 50. létech se J. Vala přehrál do většinou seriálových rolí - Poklad byzantského kupce (1966), Martin Nedobyl ve Sňatcích z rozumu (1968), F.L. Věk (1971), Aféry mé ženy (1972). Pochopitelně hrál i v seriálech velmi poplatných normalizační době - Inženýrská odysea, Okres na severu, Dobrá voda- ale kdo v těchto filmech nehrál?? Jako pedagog působil dlouhá léta na konzervatoři a teprve vleklé zdravotní problémy jeho činnost výrazně omezily.

Mimořádnou lahůdkou se staly dnes již legendární dialogy avantgardního malíře Dlaska (J. Vala) s panem domácím (M. Nedbal) v nyní reprízovaném seriálu BYL JEDNOU JEDEN DŮM, což je skvělý seriál z roku 1974, obsazený plejádou vynikajících herců.

Posledními filmovými počiny byly menší role v seriálech Dobrodružství kriminalistiky (1989) a Přísahám a slibuji (1990). Jiří Vala podlehl zhoubné rakovině 15.11. 2003, jen několik dnů před nedožitými 77. narozeninami a je pochován v Praze.

Autor: Angelika2808

Jiří Vala se narodil 27. listopadu 1926 v Popradu na Slovensku, a protože byl jeho otec voják z povolání, rodina se často stěhovala. Maturoval ale už v Praze.

I když tíhl ke sportu, nakonec ho pohltilo divadlo, které hrál už během studia na gymnáziu. Ještě za okupace toho stihl poměrně dost - statoval v Uranii, hrál v Divadle pražských předměstí a ještě se dostal na konzervatoř, kterou dokončil - to už se škola mezitím proměnila v DAMU - v roce 1947. Poté byl v angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého v Praze.

Jako voják pak působil v Armádním uměleckém souboru, odkud přešel do Vinohradského divadla (tehdy to bylo ještě Divadlo československé armády), ve kterém byl v angažmá patnáct let, jež pak označil za nejkrásnější období svého divadelního života. Následovaly čtyři sezóny v Divadle E. F. Buriana, odkud v roce 1971 přešel do činohry Národního divadla.

Ve filmu se uplatnil na počátku padesátých let minulého století. Debutoval v jedné z epizodních rolí ve filmu Zítra se bude tančit všude (1952), po níž následovalo ještě několik podobných. Větší hereckou příležitost dostal až ve snímku Synové hor (1956), v němž hrál Václava Vrbatu, jednoho z průkopníků lyžování u nás.

Koncem padesátých let už patřil k nejobsazovanějším hercům mladé generace. Měl k sobě i odpovídající partnerky - s Janou Brejchovou si zahrál v povídkovém filmu Touha (1958), s Renátou Olárovou v Žižkovské romanci (1958), s Marií Tomášovou v Domě v Ořechovce (1959) a s Jiřinou Švorcovou v dramatu Král Šumavy (1959).

Výrazných rolí se Jiří Vala dočkal i v následujícím desetiletí - bylo to například ve špionážním snímku Smyk (1960), k němuž napsal i scénář. Film může být z dnešního pohledu tendenční politickou agitkou, Vala však zahrál náročnou dvojroli pozoruhodným způsobem. Své excelentní herectví uplatnil ve filmu Noční host (1961), ale třeba i v historickém snímku Spanilá jízda (1963), v němž představoval postavu drsného křižáckého rytíře.

Z dalších filmových rolí vynikají jeho elegantní komisař Exner v detektivce Poklad byzantského kupce (1966), rázný sportovní trenér v komedii Metráček (1971) nebo hlavní mužský hrdina Petr v komediálně laděné detektivce Aféry mé ženy (1972), kde měl za partnerku Libuši Švormovou.

Na jevišti zaujal jako Andrej Bolkonský i Pierre Bezuchov v Tolstého Vojně a míru, stejně jako Petruccio ze Shakespearova Zkrocení zlé ženy. V českém repertoáru se u diváků dobře zapsal jako Tylův Jan Hus, Kalafuna ze Strakonického dudáka nebo jako Dubský v Macháčkově režii Našich furiantů.

Co se týče televizní obrazovky, tady si zahrál jednu ze stěžejních rolí - Martina Nedobyla - v seriálu Sňatky z rozumu (1968), který se po čase dočkal pokračování v seriálu Zlá krev (1986). Objevil se i v dalším oblíbeném seriálu Byl jednou jeden dům (1974), kde ztvárnil postavu malíře Dlaska.

Jednu ze svých posledních filmových rolí vytvořil Jiří Vala v komedii Milana Šteindlera Vrať se do hrobu (1989), ke které napsala scénář Halina Pawlovská.

Byla to rakovina, která ukončila hercův život 15. listopadu 2003, pár dní před jeho 77. narozeninami.

zdroj: MF dnes