Radek Valenta získával první umělecké zkušenosti v Dětském rozhlasovém dramatickém souboru odkud vedla jeho cesta na hudebně – dramatický obor pražské Státní konzervatoře. Již v čase studií hrál Valenta mimo jiných rolí také Malvolia v Shakespearově Večeru tříkrálovém; Martina v Ionescově Plešaté zpěvačce nebo Smrt v Bergmannově Sedmé pečeti, jíž absolvoval. Do svého prvního angažmá nastoupil R. Valenta k Městskému divadlu Mladá Boleslav, kde ztvárnil Lionata v Zeyerově Staré historii; Piera v Giraudouxově Bláznivé ze Chaillot; Zajíčka v Jiráskově Lucerně; Toffola v Goldoniho Poprasku na laguně; Rodolfa v Millerově Pohledu z mostu; Tuzenbacha v Čechovově Třech sestrách nebo titulního Hamleta ze Shakespearova proslulého dramatu. Jako muzikálový umělec účinkoval Valenta také v pražském Divadle Spirála v roli apoštola Jakuba ve Webberově legendárním muzikálu Jesus Christ Superstar nebo v roli Prince v Johnově muzikálové adaptaci Dvořákovy slavné Rusalky uváděné na scéně Křižíkovy fontány pražského výstaviště v Holešovicích. Vyjma uvedených jevišť můžeme Valentu dnes potkat třeba na prknech, která znamenají svět v divadle Lyra Pragensis Praha, kde hraje v Máchově Máji; v Pavlíkově Oceánu moře nebo v Rothově Pochodu Radeckého; dále pak v Divadle Radka Brzobohatého v inscenaci Churchillovy a Yeldhamovy Úžasné přítelkyně slečny Flintové; v pražském Divadle Metro ztvárnil jednu z rolí v Bizetově Carmen; v Divadle Blaník si střihnul jednu z postav v Russellově muzikálu Pokrevní bratři; v Komorní činohře pak v inscenaci Barcova Návratu pana Leguena nebo v pražském Divadle v Řeznické, kde jej najdeme v obsazení Gelardiho Zlomatky. Radek Valenta ale zdaleka nespolupracuje jen se stálými divadelními soubory, neboť rád přijímá hostování v divadlech zájezdového typu, jak dokládají představení Goetheova Utrpení mladého Werthera; Kačerovy Horečky pozdního léta nebo Wildeovo Jak je důležité býti (s) Filipem. Prozatím poslední své umělecké působiště našel Radek Valenta v pražském Divadle pod Palmovkou, kde se uvedl nádhernou dvojrolí Jerryho a Dafne v nestárnoucí hudební komedii tria Merrill & Stone & Styne Sugar aneb Někdo to rád horké, za kterou se dostal do širší nominace na Cenu Thálie v kategorii muzikál. „Radek Valenta předvedl zcela mimořádný výkon sršící energií, prokázal vytříbený cit pro komedii perfektně pointuje jednotlivé gagy, citlivě reaguje na herecké partnery a v neposlední řadě i výborně zpívá,“ jak se píše v oficiálním vyjádření k jeho nominaci. „Hrát v tomto brilantně napsaném příběhu je velká radost a vzrušující tři hodiny. A nejvíc se mi líbí, že všechno převlékání za ženu má pořád velmi konkrétní závažný důvod – zachránit si krk. Ti dva muzikanti to musí brát smrtelně vážně a díky tomu je to taková zábava,“ vysvětluje sám Valenta. Pražské Divadlo pod Palmovkou nabízí Valentovi v současnosti možnost zúročit jeho hudební, taneční i pěvecký talent jak v muzikálech, ke kterým lze zařadit Kanderovo Chicago, v němž je Billym Flynnem nebo titulní Kohoutův August; tak jeho herecký um v charakterních rolích, kde zcela jasně do popředí vystupuje titulní postava Raymonda Babbitta v Gordonově oscarem ověnčeném psychodramatu Rain Man, s níž se dostal znovu do širší nominace na cenu Thálie, ale tentokráte v oblasti činohry: „V postavě autismem postiženého Raymonda vytváří Valenta při použití minimalistických hereckých prostředků mimořádně silnou kreaci, která je lidsky i umělecky hluboce pravdivá a patří k jednomu z vrcholných výkonů, které je možné vidět na jevištích našich profesionálních divadel.“ Ke své další širší nominaci na Thálii pak sám Valenta uvedl: „Role je to nádherná a odlišná od všeho, s čím jsem se na divadle zatím setkal. Je to pocit velké samoty, je to život podle jiných pravidel, je to extrémně soustředěné vnímání všeho a všech kolegů na jevišti avšak bez očního kontaktu a možnosti vyjádřit se, jak je člověk – herec zvyklý. Děkuji za tu zkušenost i za to, že se mohu i s diváky dotknout autismu. Úplně ho pochopit, a herecky obsáhnout však není asi možné. Cením si každého představení. S J. Konečným, který mi hraje mladšího bratra o všechno bojujeme stále znovu a naplno. Moc mu za to děkuju!“ K dalším nově nastudovaným rolím Valenty pak patří postava Otto Ulrichse v inscenaci Mefisto dvojice Mann & Mnouchkine; Martin Ladvenu ze Shawovy Svaté Jany nebo Andrew z představení Sex noci svatojánské W. Allena. Radek Valenta stojí již nyní dost pevnýma nohama stále ještě na počátku své umělecké kariéry a pestrost ve výčtu jeho nastudovaných úloh dává jasně na jevo, že se s ním budeme na divadle s určitostí setkávat i v nadcházejících létech stejně jako nyní, kdy se mimo uměleckých oblastí objevuje s mikrofonem v ruce jako moderátor na rozličných společenských či charitativních akcích.
Radek Valenta, co se týče filmového světa, měl velké štěstí, že na sebe velmi výrazně upozornil hned debutovou rolí, mlynářského chasníka Jindřicha, kterou mu na plátně nabídnul Z. Troška pro svůj pohádkový projekt Princezna ze mlejna. Úspěch a popularita na sebe v případě výkonu R. Valenty nedaly dlouho čekat, možná i díky stejnojmenné ústřední filmové písničce, kterou nazpíval a která se okamžitě po uvedení stala dodnes hraným megahitem. Logicky ve filmografii R. Valenty pak následovala další pohádková hlavní role Kulihráška ve Filipově snímku Kulihrášek a zakletá princezna, aby na ni mohl znovu navázal dalšími osudy mlynáře Jindřicha v Troškově volném pokračování Princezna ze mlejna II, jež se dočkalo i své seriálové podoby. Mimo uvedených postav si Valenta zahrál také jednu z rolí v černé psychokomedii M.Cieslara Duše jako kaviár; v pohádce V. Janečkové O zlatém pokladu nebo Kostojeda ve výpravném evropském koprodukčním historickém velkofilmu Doktor Živago, který podle románové předlohy B. Pasternaka realizoval G. Campiotti. Za zmínku jistě stojí i spolupráce R. Valenty s režisérem M. Balajkou, který mu kromě jedné z figur ve své rodinné komedii Psí kus svěřil také postavu seržanta v pohádce Malvína. Jednou z posledních výrazných prací R. Valenty před kamerou se pak stal mluvčí Makro textilu v seriálu dvojice Chlumský & Slavík Ošklivka Katka. Valenta se věnuje také práci v dabingovém studiu a mimo to namlouvá spoty pro televizi HBO. Radek Valenta, jak je patrné, již po sobě jako velmi mladý zanechal dost výraznou stopu v dějinách světové kinematografie a nezbývá nám nic jiného než mu přát, aby další a ještě výraznější otisky jeho práce, ať již na stříbrném plátně či na televizní obrazovce na sebe nenechaly dlouho čekat. Radek Valenta má na to zaděláno více než dost.
Radek Valenta, jak je již výše uvedeno, má na svém pěveckém kontě velký hit Princezna ze mlejna, který na Krkoškovu hudbu s Bártovým textem nazpíval pro potřeby stejnojmenné filmové pohádky a který najdeme na celé řadě rozličných kompilací písní pro děti či na výběrech velkých filmových hitů. Valenta z těchto důvodů nazpíval i další písničky ze stejné tvůrčí dílny pro volné pokračování Princezny, i když ty se s tak velkým úspěchem u posluchačů, producentů a vydavatelů již nesetkaly. Dnes Radek Valenta zpívá a hraje v hudební skupině Chichotaj, s níž vystupuje se svými kolegy z divadla na koncertech po klubech či na hudebních festivalech, aby návštěvníkům dokázal, že kromě zpěvu ovládá i hru na klavír, kytaru, klarinet a saxofon. Valentův pěvecký talent kromě zmíněného režiséra Trošky dokázali zatím využít jen v několika málo případech i muzikáloví tvůrci a proto mladému Radkovi přejme, aby na něj již v brzké budoucnosti čekala velká nebo přímo hlavní role z některého významného muzikálového kusu, v níž by naplno předvedl svůj komplexní umělecký talent, popřípadě se našel původní autorský tým se skladbami šitými přímo jemu na míru.
Herec, hudebník, moderátor, tanečník a zpěvák Radek Valenta má za sebou roční studijní pobyt ve spojených státech amerických, kde žil a pracoval na přelomu tisíciletí. Po návratu do vlasti se Radek Valenta zařadil mezi oblíbené domácí umělecké osobnosti, k čemuž mu jistě notnou dávkou pomohla i jeho vrozená skromnost podpořená silným charismatem s urostlou 184 centimetrů vysokou figurou a proto doufejme, že mu náklonnost obyčejného publika vydrží do dalších mnoho desítek let, která má jistě před sebou.
Audiografie (pěvecká – výběr): 2oo3 – Radio Blaník: České pohodové písničky 2 (CD); …
Divadlografie (umělecká – výběr): ? –Jean Giraudoux: Bláznivá ze Chaillot (Piere); Georges Bizet: Carmen; Marc Camoletti: Dva na kanapi; Axel Hellstenius: Elling a Kjell Bjarne; Whilliam Shakespeare: Hamlet (Hamlet); Maurus Lindemayr: Hanswurst v dochtorském divadle na trzích nepostradatelný aneb pražští ševci; Jan Kačer: Hříčka pozdního léta; Arthur Lloyd Weber: Jesus Christ Superstar (apoštol Jakub); Kornel Hamvai: Kitty Flynn; Alois Jirásek: Lucerna (Zajíček); Karel Hynek Mácha: Máj; Božena Němcová & Radovan Snítil: O dobru zlu; Božena Němcová & Jiří Žák: O chytré princezně; Federico García Lorca: Pláňka; Arthur Miller: Pohled z mostu (Rodolfo); Benjamin Kuras: Popeleční večeře; Eugene Ionesco: Plešatá zpěvačka (Martin); Willy Russell: Pokrevní bratři; Tommaso Landolfi: Rozprava o noci, která se náhle stala tajemnou; Antonín Dvořák & Zdeněk John: Rusalka (Princ); Ingmar Bergmann: Sedmá pečeť (Smrt); Pedro Calderon De La Barca: Schovávaná na schodech; Hilary Fannin & Stephen Greenhorn & Abi Morgan & Mark Ravenhill: Sleeping around; August Strindberg: Smrtí tanec; Julius Zeyer: Stará historie (Lionatus); Anton Pavlovič Čechov: Tři sestry (Tuzenbach); Johan Wolfgang Goethe: Utrpení mladého Werthera; Whilliam Shakespeare: Večer tříkrálový (Malvolio); 1999 – Carlo Goldoni: Poprask na laguně (Toffolo); 2oo2 – Renata Nechutová: Putování do Betléma; 2oo3 – Karel Hynek Mácha: Bez konce láska je …; Fjodor Michajlovič Dostojevskij & Jaromír Pleskot: Bílé noci aneb Ze vzpomínek Snílka; Alessandro Baricco & Tomáš Pavlík: Oceán moře; 2oo4 – Renata Nechutová: Myšáci jsou rošťáci!; Jean Christophe Bar: Návrat pana Leguena aneb Víkend ve výtahu; Donald Churchill & Peter Yeldham: Úžasná přítelkyně slečny Flintové; 2oo5 – Lumír Olšovský: Den na zkoušku (Pavel); 2oo6 – Antonín Procházka: Ještě jednou, profesore; Mario Gelardi: Zlomatka (Diego); 2oo8 – Oscar Wilde: Je důležité být (s) Filipem!?; Nikolaj Vasiljevič Gogol: Revizor; 2oo9 – Edmond Rostand: Cyrano z Bergeracu; Svatopluk Schuller: S láskou Váš...; Jule Styne & Bob Merrill & Peter Stone: Sugar aneb Někdo to rád horké (Jerry / Dafne); 2o1o – Whilliam Shakespeare: Jindřich IV.; Klaus Mann & Ariane Mnouchkine: Mefisto (herec a komunista Otto Ulrichs); František Kreuzmann & Joseph Roth: Pochod Radeckého; Dan Gordon: Rain Man (Raymond Babbitt); 2o11 – John Kander: Chicago (Billy Flynn); Woody Allen: Sex noci svatojánské (Andrew); George Bernard Shaw: Svatá Jana (Martin Ladvenu); 2o12 – Pavel Kohout: August August, august (August August); …
zdroj: Daniel Rubeš - Lexikon osobností české a slovenské republiky
Autor: řepešínský .
