Stanislav Zindulka

Stanislav Zindulka se narodil 5. 5. 1932 v Jilemnici rodičům, kteří patřili k ochotníkům, a nikdy by je nenapadlo, že Stanislav půjde profesionální hereckou cestou a bude jej národ hýčkat. Kdyby to tušili, zřejmě by byli zásadně proti tomu, aby šel touto nevyšlapanou cestou, protože herectví je řehole a raději by syna viděli, kdyby se vyučil vážnému řemeslu. A proto, když Stanislavu bylo pět let, tak jej divadelní prkna poctila účinkováním v Prodané nevěstě. V roce 1951, uzavřel svá školní léta na gymnáziu maturitou v Jilemnici.

Další jeho kroky vedou na pražskou DAMU, kde je mu spolužákem, pozdější režisér zábavných pořadů Ján Roháč. Profesorkou jim byla vynikající herečka se zajímavým hlasem Vlasta Fabiánová. Po absolvování konzervatoře se spolužáci rozprchli po divadlech v zemi a Stanislav zamířil jenom kousek od Prahy, do Hradce Králové, kde cizeloval svůj herecký talent a to 12 sezón. Když nabral zkušenosti, odešel pro dobrou nabídku do Brna, do Divadla bratří Mrštíků, kde pobyl 22 let. Proto jsem si vždy myslel, že Stanislav Zindulka je Brňák, jako řemen. Současně, s hereckou prací, dlouhá léta, spolupracoval s loutkovým divadlem Radost a vyučoval jako pedagog na konzervatoři, kde byl profesorem Libušky Šafránkové, Dagmar Veškrnové-Havlové nebo Oldřicha Kaisera. Poté odchází do Městských divadel pražských, kde pobyl pět let.

Od roku 1994 je členem pražského činoherního klubu, což mu nebránilo, aby diváci za ním chodili i do Divadla v Řeznické nebo do Divadla Bez zábradlí. Nedávno jsem sledoval minisérii Legenda o živých mrtvých a řidič majora Lenze, Tony Adler, mně byl velmi povědomý, a nevěděl jsem, kam mám herce zařadit. Až titulky odhalily jeho totožnost. To jsou začátky sedmdesátých let a přicházejí role za rolí, ale i nějaké zákazy. Natáčí televizní pohádky, inscenace a sporadicky se objevoval i ve filmech. Přichází skvělé seriály, které se často reprízují (Slovácko sa nesúdí - 1974, Vlak dětství a naděje - 1985, Četnické humoresky - 2000). Kachyňův Vlak dětství a naděje musel nějaký čas odpočívat v regále a nesměl na obrazovku. A když uzrál čas, byla to bomba na obrazovce. Zindulka a Růžičková ve strhujícím, hereckém koncertě a muselo přijít i ocenění za výkon. Další větší rolí byla role praporčíka Turka, ve velmi populárním seriále Četnické humoresky, které se stále vracejí na obrazovky. Nehraje obzvlášť velkou roli, ale když odešel ze seriálu, zůstalo po něm prázdné místo.
V roce 2001 se objevil po boku českých hereckých stálic Vlastimila Brodského a Stelly Zázvorkové v televizním filmu Babí léto a musel si za vedlejší roli Edy přijít pro Českého lva. Jak jsem se zmínil na jiném místě, hraje velice rád pro dětské diváky, a mohli jsme jej vidět ve filmech i v televizních pohádkách: Anděl Páně, Kouzelný měšec, Policejní pohádky strážmistra Zahrádky, O zakletém hadovi. Děti dostaly svoje, pro dospěláky si s chutí zahrál ve filmech Hanele, Báječná léta pod psa, Učitel tance, Tichá bolest, Smrt krásných srnců…

Dále herec Stanislav Zindulka hrál v tv seriálech: Ulice, Dobrá čtvrť, Náves, Hraběnky, Případy 1. oddělení, Hospoda, Život na zámku, Život je ples…

Ve svém divadelním životě si přičichl ke šminkám a to jej již nepustilo. Prošel rolemi ve hrách RUR, Válka s mloky, Hadrián z Římsů, Hamlet, Komik, Ze života hmyzu, Černí baroni, Cikáni jdou do nebe.

Oženil se na konci padesátých let v roce 1959 a narodili se dva synové - Jakub, který jde v jeho hereckých stopách a matematik Ondřej a samozřejmě dědečka hýčkají i vnučky a vnuk.

Autor: jarda53

K herectví ho přivedli nejen jeho rodiče, kteří byli zapálenými ochotníky, ale hlavně jeho nos. Divadlo a divadelní šaty mu totiž natolik zavoněly, že se z toho stala láska na celý život. Přitom na divadelních prknech stál poprvé už ve svých pěti letech. Po absolutoriu DAMU hrál dvanáct sezon v divadle v Hradci Králové, poté byl dvacet dva let ve stálém angažmá v brněnském Divadle bratří Mrštíků a současně dlouhá léta spolupracoval i s loutkovým divadlem Radost. Vedle herectví se v Brně věnoval také pedagogické činnosti. Na zdejší konzervatoři učil od roku 1968 do roku 1975, kdy musel z politických důvodů ze školy odejít. Kvůli špatnému kádrovému profilu nemohl dlouhou dobu vystupovat ani na pražských divadelních scénách. To se změnilo v roce 1989. Ve svých sedmdesáti letech se rozhodl začít nanovo a z Brna odešel do Městských divadel pražských, na jejíchž scénách odehrál pět sezon. Od roku 1994 je členem pražského Činoherního klubu. Diváci si ho vybaví především jako velkého herce malých rolí. V polovině osmdesátých let jej proslavila role "srágorky" Josefa Pumplně v seriálu Vlak dětství a naděje. V roce 2001 získal dokonce Českého lva za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli za ztvárnění své zatím druhé životní role - Edy v Babím létě. Popularitu hlavně mezi nejmenšími diváky mu přinesla role kouzelného dědy neposedy v Kouzelné školce.

Autor: svecpetr