Miroslav Žbirka

Miro Žbirka zemřel v Praze (Česká republika). Podlehl zápalu plic. Bylo mu 69 let.

Autor: Sasanka1990

Miroslav Žbirka (úterý 21. 10. 1952, 20:30, Šulekova ulice, Bratislava) je zpěvák.
Syn Šimona (zemřel 1990) a Ruth (za svobodna Gale; 2002), jež se náhodou seznámili v londýnském pubu Green Man, když on omylem vypil její nápoj, měl bratra Jasona (1944 – únor 1969, sebevražda) a má bratra Antona neboli Tonyho (1948). Matka odešla s rodinou do Bratislavy, kde učila angličtinu (slovensky se plně nenaučila); otec pracoval jako úředník.
Přezdívka „Meky“ vznikla podle známých lidí se jménem začínajícím na „Mc“. K hudbě ho přivedl Tony, když mu na kytaře ukázal A-dur. Ta ho bavila i proto, že se tak daly balit holky. Ve škole ho bavily jazyky a literatura; díky dobré učitelce zvládal chemii.
V parku ho objevil kluk, jež mu nabídl zkoušku v kapele. Před publikem vystupoval poprvé 1968 nebo 1969 se skupinou MR. JET AND THE CANNIBALS. Tomáš Berka vymyslel název MODUS CLUB, později jen MODUS. Novináři ho tehdy psali „Mekky“. Začátkem 70. let se dostali do povědomí posluchačů.
1975 přišla do kapely Marika Gombitová, již s odstupem času litoval, protože život MODUSu byl tehdy „permanentní flám“; 1977 vyhráli Bratislavskou lyru s písní ÚSMEV. Zároveň se stal „politicky nepohodlným“; ministerstvo kultury jim zrušilo debutovou desku, takže první oficiální je deska MODUS (1979), jež ale píseň ÚSMEV neobsahuje.
1980 mu při návratu ze zájezdu do Vietnamu a Laosu sdělil v Moskvě M. Drobný, že už není v MODUSu. Ještě v letadle vznikl název nové kapely EXIT, později LIMIT.
Cestou z posledního koncertu MODUSu v Brně 1. 12. 1980 dostal Renault 5, vezoucí Mariku a řízený její kamarádkou, 21-letou Andreou z NSR, mezi Hustopečemi a Podivínem smyk a skončil v poli. Řidička neutrpěla vážnější zranění; Marika na dolní polovinu těla ochrnula. Podle tehdejších fám tam zahynul Meky a Laco Lučenič.
Po úspěchu alba DOKTOR SEN (1980) začali nahrávat v Hamburku a i v jiných řečech. 1982 jako první Slovák ve Zlatém slavíku porazil K. Gotta s 19,103 hlasy proti 11,675. Téhož r. mj. vyhrál v rakouském Villachu na festivalu Kärnten International s anglickou verzí písně V SLEPÝCH ULIČKÁCH. Také se tu setkal s Fridou z tehdy se rozpadnuvší kapely ABBA.
Pro album NEMODERNÝ CHALAN (1984) pozměnil styl (V-CLUB rapoval) i image; odložil brýle. K obojímu se časem vrátil.
Mezi jeho nejznámější písně patří BIELY KVET, ATLANTÍDA (obě 1982) či MÚR NAŠICH LÁSOK (1983); několik alb vydal v zahraničí (MIRO, 2012) nebo pro děti (SONGS FOR CHILDREN, 1993).
Z manželství s Helgou (1972 – 1987) má dceru Denisu, jíž je věnována stejnojmenná píseň, v jejímž refrénu ale původně nemělo být „Deny“, nýbrž „Odchod“, což se však zdálo být příliš tvrdé. 1988 si po 4-leté známosti vzal Katku (též věnována píseň); dcera Linda a syn David (asi 1990 a 1992).
Traduje se, že na sletu Zlatých slavíků 2002 přišel do šatny, kde už ostatní byli, a přistoupil ke K. Gottovi: „Díky tobě, Karle, se všichni vejdeme do jedné šatny.“

Autor: SvoKar