Dětský americký filmový herec Bobby Driscoll se narodil 3. března roku v Cedar Rapids ve státě Iowa jako Robert Cletus Driscoll. Jeho otec Cletus Driscoll prodával izolační materiály, matka Isabelle, rozená Kratz, byla původně učitelka. Krátce po synkově narození se rodina přestěhovala do Des Moines, kde Driscollovi zůstali do roku 1943. Ve svém povolání začal trpět otec plicním onemocněním. Došlo u něho k otravě azbestem a rodina odjela do Kalifornie, aby se otec rychleji díky tamnímu podnebí vyléčil. Právě zde si všimli sympatického Bobbyho s rošťáckým úsměvem a šibalskýma očima filmoví tvůrci. Přesněji řečeno – hošík zaujal nejprve holiče, který měl kontakty ve fimovém studiu MGM. Přemluvil tedy Bobbyho rodiče, aby chlapci dovolili se účastnit filmového konkurzu.
Jednalo se o roličku hošíka ve snímku LOST ANGEL, což je rodinné drama z roku 1943, v němž hlavní roli Margaret O´Brien (nar. 1937), tehdy již ale slavná dětská hvězda. Bobby byl vybrán ze čtyřiceti uchazečů na roličku Bobbyho, chlapce ve vlaku. Přestože šlo o malou roli, Bobbyho talent byl nepřehlédnutelný. Roličky se začaly stávat rolemi a z Bobbyho Driscolla se klubala skutečná filmová hvězda.
V roce 1944 hrál např. ve snímku THE BIG BONANZA. V tomto westernovém drama ztvárnil již poměrně velkou roli Spuda Kiltona. V roce 1946 ho proslavila role Johnyho v Disneyově snímku PÍSEŇ JIHU (SONG OF THE SOUTH), filmu, kde je prolnutá technika animace s hranými scénami. Ozdobou celého filmu byla pak krásná herečka Ruth Warrick (1915 – 2005), která ztvárnila postavu Sally. Bobby měl také tu čest si zahrát ve snímku tehdy módní nové vlny, tzv. filmu noir. Objevil se v roce 1949 ve filmu THE WINDOW, kde pro změnu zazářila Barbara Hale (nar. 1922), která se později objevila v postavě Delly Street v mnoha dílech série o Perry Masonovi. Srdíčka mladých dívek však naprosto zrychlila tep v roce 1920, kdy do amerických kin přišel film natočený podle Stevensonova románu OSTROV POKLADŮ (TREASURE ISLAND), jeho role Jima Hawkinse vyšvihla Bobbyho Driscolla na skutečné filmové výsluní. Deník The New York Times označil dokonce Bobbyho Driscolla za „brilantního filmového herce“. Bohužel se však jednalo o jeho kariérový vrchol, z něhož se nezadržitelně blížil pád dolů...
V průběhu 50. let se Bobby i nadále objevoval před kamerou, avšak pro stejně jako např. Shirley Temple, dorůstající dětská hvězda přestává mít pro diváky své kouzlo. Zázrak, aby tyto talentované děti dětmi navždy zůstaly, se nekoná. Z šibalského hošíka se začal stávat muž, na němž byla výrazně vidět puberta. Jeho obličej pokrylo akné. Nesmlouvavý filmový svět hledící často na krásu, začal odsouvat Bobbyho stále více na vedlejší kolej. Je pravda, že byl hojně obsazován v televizních projektech, avšak žádná závratná role se již nekonala. Osmnáctiletý Bobby dokonce v roce 1955 veřejně pronese, že: „…Disney mě nosil na stříbrném podnose a pak mě hodil rovnou na smeťák….“
V té době má již za sebou i první zkušenost s drogami. S nimi se poprvé „seznámil“ v 16ti letech a drogové prokletí ho pak pronásledovalo do konce života. Musel kvůli nim opustit elitní hereckou střední školu. Přejde sice na státní, zde se však setkává se šikanou. V roce 1955 se mu sice podaří odmaturovat, avšak lze téměř s jistotou říci, že jde o poslední úspěch v jeho životě. Ve věku kritických 18ti let je zadržen za pěstování a prodej marihuany, později dokonce přicházejí na řadu i tvrdé drogy. V roce 1961 s ním přestávají mít trpělivost filmaři, odmítají nadále spolupracovat s nedisciplinovaným mladíkem, který je navíc často v drogovém opojení. Nedostává již žádné televizní, filmové ani rozhlasové role, nemá peníze na drogovou dávku. Vykrade tedy zvířecí kliniku se „ziskem“ 450 dolarů. Je téměř neuvěřitelné, že jeho nezodpovědnost vůči sobě samému se přenáší také na rodinu – Bobby Driscoll uzavřel roku 1957 manželství s Marylin Jean Rushovou, z kterého vzešly tři děti. Manželství se rozpadlo roku 1960 a bývalá rodina pro Bobbyho rázem přestala existovat. Myslel jen na to, jak sehnat peníze na budoucí dávku, potácel se mezi drogami, zatýkáním, výslechy, kvůli neplacení nájmu musí opustit garsonku, bydlí po opuštěných domech...stává se z něho naprostá lidská troska.
Dne 30. března roku 1968 je v jednom opuštěném rozpadajícím se činžáku v New Yorku nalezeno dvěma malými hochy mrtvé tělo muže. Ten u sebe nemá žádné doklady, je tedy pochován jako bezejmenný na chudinském hřbitově. Nikdo netuší, kdo onen muž je, pitva však potvrdí smrt v důsledku drogového předávkování. Po roce a půl kontaktuje filmová studia Isabelle Driscoll, Bobbyho matka. Shání svého syna, jelikož jeho otec umírá. Nikdo o Bobbym nic neví. Spletité a náročné pátrání vede až na onen chudinský hřbitov v New Yorku, kde je nutná exhumace muže pochovaného jako anonymní před více než rokem. Podle otisku prstů je pak s definitivní platností řečena krutá pravda – oním bezejmenným člověkem zemřelým na předávkování drogami byl skutečně Bobby Driscoll, kouzelný a roztomilý hošík Disneyovských filmů pro děti. Nejsmutnější na celé věci je fakt, že tragický osud a netypické okolnosti smrti z něj udělaly skutečnou filmovou legendu...
Zdroj:
www.imdb.com - překlad textu o Bobby Driscollovi
Anglická verze Wikipedia – překlad textu o B. D.
Časopis Epocha 16/09, str. 5 – 6
Autor: Hortensie .
