Vlastimil Bedrna

Po absolvování DAMU (1952) působil v Mladé Boleslavi. Stal se zakládajícím členem souboru divadla Rokoko (1956-72), kde setrval po celou dobu jeho existence.

V DNZ (1973-97) hrál ve významných inscenacích režisérů Evalda Schorma, Jana Grossmana a Petra Lébla. Hostuje v Divadle pod Palmovkou.

Ve filmu a TV hrál menší, převážně komediální role. Je zkušeným a vyhledávaným dabingovým hercem (Homer ze seriálu Simpsonovi). V letech 1974-86 byl manželem herečky Laďky Kozderkové.

Se jménem herce V. Bedrny se setkáváme v programech Divadla Na zábradlí již 15 sezon. Náleží tedy k těm umělcům, kteří se nezanedbatelnou měrou podíleli na profilování této scény. Po absolutoriu pražské DAMU (1952) vedla cesta V. Bedrny nejprve do Městského divadla v Mladé Boleslavi, v němž setrval (s dvouletým přerušením během vojenské presenční služby) až do roku 1956.

Z tohoto období, v němž se pozvolna začínal vyhraňovat Bedrnův tvůrčí profil si připomeňme alespoň některé z jeho roli - Moreles (Lesní panna), Bušek (Naši furianti), dr. Rank (Nora), Jago (Othello). Zcela odlišným směrem se ubíral V. Bedrna po odchodu z Boleslavi. Jeho výrazné komediální cítění se začalo naplno prosazovat nejprve v Pražském estrádním souboru, později (od r. 1957) v divadle Rokoko.

Od sezóny 1973/1974 je členem Divadla Na zábradlí, v němž vytvořil řadu postav typově i žánrově velmi různorodých. Zužitkoval v nich bohatou měrou nejen schopnost komediální nadsázky, ale i předpoklady k závažnějším rolím charakterního typu. Uveďme např. starého Karamazova (Bratři Karamazovi), postavu "šéfa" z Hrabalovy Hlučné samoty, Bajeva (Pazuchin a... ), nebo sluhy Feraponta v jedné z posledních inscenací divadla, Čechovových Tří sester.

Autor/Zdroj: /Sber