Václav Babka

Babka Václav, nar. 11. 8. 1927 v Praze
Vyučil se soustružníkem a v r. 1943 začínal herecky působit jako elév v divadelní společnosti B. Boka v Hradci Králové, poté přešel do Středočeského divadla v Mladé Boleslavi(1945-1949). Po vojenské službě působil v Divadle pracujích Gottwaldov(1951-1962) a od roku 1962 až do odchodu do důchodu byl členem činohry Divadla Oldřicha Stibora v Olomouci.
Na filmovém plátně se poprvé objevil v Zemanově snímku Vynález zkázy(1957). Stal se oblíbeným představitelem tatínků (Touha,1958, Mlčení mužů,1969,Rodeo,1972), učitelů
(Kapitán Korda,1970, Lišáci-Myšáci a Šibeničák,1970,Pětka s hvězdičkou,1985) a příslušníků VB (Až přijde kocour,1963, Kočky neberem, 1966, Táňa a dva pistolníci,1967).
Vytvořil téměř padesát rázovitých postav, z kterých vynikají Franta Lampa ve filmu Všichni dobří rodáci(1968), postava šantaly v povídce Nahý v trní z Schormova snímku Psi a lidé(1971) a role důchodce Babiaka v hanákově filmu Ružové sny(1976).

Autor: moldovan

Václav Babka se vyučil soustružníkem. Pod vlivem otce, vášnivého ochotníka, začal na sklonku okupace hereckou dráhu jako elév divadelní společnosti Bohuše Boka v Hradci Králové, odkud přešel do Středočeského divadla v Mladé Boleslavi (1945–49). Působil v Divadle pracujících Gottwaldov (1951–62) a od roku 1962 zakotvil v Divadle Oldřicha Stibora v Olomouci. Jeho naturelu, subtilnímu zjevu (malá drobná postava) i projevu se smyslem pro drobnokresbu vyhovovaly nejlépe lidové typy v komediálním repertoáru (Pučálka v Městečku na dlani, Falstaff ve Veselých paničkách windsorských, Sganarell v Donu Juanovi, Klubko ve Snu noci svatojánské, švec Habršperk a Petr Dubský v Našich furiantech, loupežník Sarka-Farka v Hrátkách s čertem, Srpoš v Hadriánovi z Římsů, JUDr. Belfegor v Dalskabátech, hříšné vsi). Spolehlivě a přesvědčivě zvládal i psychologicky náročnější či dramaticky exponované figury (hrabě George Talbot v Marii Stuartovně, Alois Struna v Křišťálové noci). Jeho výraznou schopnost vystihnout v malé roli povahu člověka využíval často i film, v němž se prosadil zásluhou režiséra Vojtěcha Jasného. Stal se zejména oblíbeným představitelem tatínků (Touha, Mlčení mužů, Rodeo) a učitelů (Kapitán Korda, Lišáci-Myšáci a Šibeničák, O Sněhurce, Tak láska začíná…, Proč nevěřit na zázraky, Predčasné leto, Pětka s hvězdičkou). Z jeho téměř padesáti rolí vynikají krejčí Franta zvaný Lampa v Jasného venkovské kronice Všichni dobří rodáci, postava šantaly v povídce Nahý v trní z Schormova poetického snímku Psi a lidé, laskavý učitel Smetáček v dětském snímku Věry Plívové-Šimkové O Sněhurce, důchodce Babiak v Hanákově poetickém příběhu Ružové sny, předseda ROH Rudla Janeček v Bočanově komedii z hornického prostředí Parta hic a kominík Albín v Hanákově smutné komedii Ja milujem, ty miluješ. Příležitostně se uplatňoval v rozhlase a televizi, kde se objevoval zejména v českých i slovenských seriálech (Jedno malé sídlisko, 1978; Spadla z oblakov, 1978; O zvířatech a lidech, 1993; Arabela se vrací aneb Rumburak králem Říše pohádek, 1993; Hříšní lidé města brněnského, 1997). Nadace Život umělce mu udělila cenu Senior Prix (1997) a v roce 2007 obdržel Cenu města Olomouce.
-fik-, Filmový přehled 2010/9

Dlouhá léta byl členem olomouckého divadla. Do svých filmů si ho vybíral především režisér Vojtěch Jasný jako představitele vesnických svérázných mužů. V podobném typu rolí se objevoval i u jiných tvůrců.