Wilhelm Grimm

Z klubka devíti dětí německých manželů Philippa Wilhelma Grimma a jeho ženy Dorothey, rozené Zimmerové, jsou dodnes pojmem jména jejich dvou synů: Jacoba Ludwiga Carla (4. ledna 1785 Hanau – 20. září 1863 Berlín) a jeho bratra Wilhelma Carla (24. února 1786, Hanau – 16. prosince 1859, Berlín).

Oba totiž prosluli jako sběratelé starých německých pohádek, písní, příběhů a bájí, přičemž mladší Wilhelm byl tím, kdo pohádky sbíral a upravoval, zatímco Jacob, který byl lingvista a filolog, je povýšil na předmět vědeckého výzkumu. Oba bratři přišli na svět ve starobylém hessenském městě Hanau, do vážené protestantské rodiny. Jejich dědeček i pradědeček tu byli duchovními a otec zastával úřad rychtáře. Tři jejich sourozenci zemřeli v dětském věku, výtvarně nadaný bratr Emil Ludwig ( (1790 - 1863) proslul jako význačný romantický malíř.

Romantismem byli silně ovlivněni i jeho bratři Jacob a Wilhelm, kteří sice oba vystudovali práva na univerzitě v Marburgu, dále se však věnovali především jazykovědě a vývoji německé gramatiky. Stala se z nich nerozlučná dvojice, nejdříve spolu žili v Kasselu a v Göttingenu, kde Jakob zastával funkci knihovníka. Po jeho propuštění se přestěhovali do Berlína, kde se stali profesory na zdejší univerzitě. Zde se, mimo už zmiňovaných pohádek, věnovali i práci na obsáhlém německém výkladovém slovníku (Deutsches Wörterbuch), který je používán dodnes a se svými dvaatřiceti svazky se řadí k nejrozsáhlejším dílům tohoto typu vůbec. Jejich nejznámějším a celoživotním dílem, z něhož dodnes čerpají umělci i prostí lidé celého světa, se ale stala sbírka Kinder- und Hausmärchen (česky Německé pohádky bratří Grimmů), celkem obsahující na 240 pohádek, převážně z okolí Kasselu a z Westfálska.

Mimoto jsou ještě autory společného díla Německé pověsti, v němž nasbírali a okomentovali 600 starých lidových legend. Navíc každý sám vydal i několik samostatných knih, u Jacoba to byla např. čtyřsvazková Německá gramatika a Německá mytologie, zatímco Wilhelm sepsal, zpracoval a vydal řadu středověkých literárních památek a jeho nejvýznamnějším dílem se staly Německé hrdinské pověsti.

Svou prací oba bratři vlastně položili základy nové vědy – folkloristiky. Celý život si stáli po boku a sdíleli spolu dobré i zlé. Snad jediným rozdílem mezi nimi bylo, že Wilhelm se v roce 1825 oženil a stal se otcem několika dětí, zatímco Jacob zůstal svobodný. Nerozdělila je ani smrt - Wilhelm sice zemřel v Berlíně už 16. prosince 1859 a Jacob tamtéž až o 4 roky později 20. srpna 1863, oba ale spočívají vedle sebe na starém hřbitově svatého Matouše v Berlíně-Schönebergu.



POZNÁMKA REDAKCE:

Z důvodu časté společné literární činnosti bratří Grimmů a s ohledem na mnohé společné osudy obou bratrů, byl zpracován společný životopis a vložen k oběma jménům v naší databázi ve stejném znění. Děkujeme za pochopení. Hortensie

Autor: green-tea

Wilhelm Grimm pochádzal zo strednej vrstvy. Jeho otec bol právnik, ale zomrel, ked bol ešte dieťa. On, so svojimi viacerými súrodencami a matkou žili skromnejšie, lebo otec im nezanechal veľký majetok. Našťastie vzdelanie on a jeho súrodenci mali dobré, a to vďaka jednej zo sestier, ktorá ich finančne podporovala. Bola totiž dvornou dámou hesenskej kňažnej.

V roku 1798 on a Jacob odišli študovať do Kasselu. Wilhelm a Jacob alebo ako bratia Grimmovci spolu vyrástali, študovali a prežili spolu život. Dokonca spolu spali v jednej izbe v jednej posteli. Wilhelm začal študovať právo na univerzite v Marburgu o rok neskoršie, lebo bol chorľavý, kým Jacob bol omnoho zdravší. Táto harmónia oboch nerozlučných bratov bola otrasená prozaickým dôvodom, bez ktorého by ľudstvo vymrelo. Tým dôvodom bola žena.

Wilhelm sa oženil s Henriette Dorothea Wildovou, známou aj ako Dortchen, ktorá bola dcérou farmaceuta. Našťastie sa bratia pomerili. Ich vzťah sa ešte utužil. Deti, ktoré sa narodili z manželstva, boli tzv. spoločnom vlastníctve bratov Grimmovcov. Wilhelm mal štyri deti. Wilhelm zomrel na infekciu v Berline.

Autor: gabikazavacka