Gabriel Jonáš

Patří mezi nejvytíženější jazzové slovenské muzikanty, i když působí dojmem, že nemá zájem o větší popularitu a postává někde v pozadí bez jakéhokoliv vlivu na vývoj slovenského jazzu. Narodil se v zemědělském kraji, obci Kukučín spadající pod okres Levice. Obec leží poblíž rozvodí řeky Hron na úpatí Ipel´ské pahorkatiny a pověstná byla výrobou člunů a kočárů. V dětství se mnohokrát, počínaje základní školou, ukázal jako mimořádně talentovaný hudebník, když vyhrával kdejakou místní i krajskou hudební soutěž.

V roce 1959 se poprvé objevil před televizní kamerou a předvedl část ze svého hudebního umění. Bezproblémově byl přijat na bratislavskou Konzervatoř, kterou absolvoval v letech 1963 až 1969 v oboru akordeń a kytara. V roce 1969 získal stipendium na jazzové škole v rakouském Grazu. Zájem o prohlubování hudebních vědomostí byl u Jonáše vždy na prvním místě. V roce 1973 získal stipendium na Berklee College of Music v Bostonu, ale z osobních důvodů nabídnuté stipendium nevyužil. Po konzervatoři až do roku 1971 v orchestru Tatra revue v Bratislavě. Velmi neklidný duch jej provázel v letech 1971 až 1972, kdy v různých hudebních seskupeních získával zkušenosti po nočních klubech mimo Slovensko.

Zde na sebe upozornil a dostal možnost ukázat své schopnosti i mimo Evropu. Takřka dva roky prožil v USA. Nejdéle působil v jazzových klubech v New York City, kde si zahrál i s významnějšími hudebníky, např. ve skupinách Samy Jonesa a Joea Newmana. Po návratu se v roce 1974 jako hráč na basovou kytaru působil v rockové skupině Gattch doprovázel Petra Lipu a Beryl Bryden na jazzovém festivale v Lublině. Téhož roku se uplatnil i v doprovodné skupině velmi populární zpěvačky Marcely Laiferové. Po sérii úspěšných vystoupení z let 1974 až 1975 v Polsku, se zaměřil výlučně na jazz. V Polsku zemi zaslíbené jazzu např. účinkoval na festivalech Jazz Jantar ‘75 /Gdansk, Polsko/; střetnutí jazzových klaviristů v Kaliszi /Polsko/; úspěch na Československém amatérském jazzovém festivalu Kroměříž, kde byl oceněn titulem „najlepší sólista”. Významná byla i dlouhá šňůra spolupráce s českými hudebníky, např.: Jiřím Stivínem, Karlem Velebným, Emilem Vyklickým, Josefem Vejvodou, Lubošem Andrštem a dalšími. Z tohoto širokého kontaktu s českými jazzmeny zůstaly nahrávky na EP albu –Mini Jazz Club 10 /1977/ a ze spolupráce s Jiřím Stivínem vznikla LP deska vydaná Supraphonem pod názvem ZVĚROKRUH.

V období let 1977 až 1978 vedl jazzové trio ve složení Gabo Jonáš – klavír, Jozef Brisuda – baskytara, Jozef Döme – bicí. Zajímavou zkušeností byla spolupráce na klávesovém konkláve, kde si zahrál s Karlem Růžičkou a Emilem Vyklickým, což dokumentuje LP album CAPRICORNUS. S Emilem Vyklickým se opakovaně setkával i v roce 1980, zejména na Bratislavských hudebních slavnostech. Jonášová kompoziční tvorba do roku 1978, které se věnoval mimo své spolupůsobení v nejrůznějších jazzových sestavách, je doložena v LP albu IMPRESE.

Od roku 1983 je členem skupiny Esprit. V průběhu roku 1984 se odpoutává od hlavní slovenské jazzové vlny a je k slyšení jako sólový klavírista v mnoha jazzových klubech, barech, restauracích. Mimořádným vybočením bylo Jonášovo vystoupení s L.A. Barrerem Peraomem, kubánským hráčem na bicí na Bratislavských hudebních slavnostech v roce 1985. Počínaje rokem 1986 se stal členem jazzového Kvinteta Dušana Húščavy. Pro následujících léta 1990 až 1993 je charakteristická přínosná spolupráce Gabriela Jonáše s Matúšem Jakabcičom, Jurajem Bartošem, Robertem Balzarem. V roce 1991 získal za interpretační jazzový výkon Cenu Ladislava Martoníka. V letech 1994 až 1995 spolupracoval s Janou Kocianovou a na festivalu Košické hudební jaro s klavíristou Jánem Hejnalem. Gabriel Jonáš se v druhé polovině devadesátých let minulého století stal výraznou evropskou jazzovou osobností, což se projevilo jeho častým vystupováním s jazzovými hudebníky zvučných jmen, např.: 1995 - vystupuje v ve skupině Matúš Jakabčič Tentet na Bratislavských jazzových dnech; jazzovém festivalu Přerov 97´; Dnech Evropy Bratislava 98´; s Jurajem Kalászem, Cyrilem Zelenákem a Matúšem Jakabčičem.

V roce 1999 založil svůj Gabo Jináš Quartet, do kterého přizval Juraje Grigláka, Radovana Tarišku a Martina Valihora. Mimořádným úspěchem bylo vystoupení na Bratislavských jazzových dnech 2000, kdy si zahrál v kvartetu s americkým kytaristou Ronem Affifem. Rok 2002 spolupracoval v rámci jammsession s rytmickou sekcí D.Shura, Scotem Steavenem a Reginaldem Jacksonem. V roce 2003 byl pozván na 52. festival international de Santander do Španělska a při této příležitosti i úspěšného turné. V následujících letech koncertoval v jazz barock ansamble s Jiřím Stivínem /2006/ s Bratislavskou Filharmonií aj. Gabriel Jonáš vedle koncertní činnosti komponuje a připravuje náročné jazzové aranže. Hudebními vzory, které stály na počátku jeho hudební kariéry byli, jak sám uvedl Gil Evans, Herbert Hancock, Keith Jarret a Chick Corea. Koncem osmdesátých let minulého století si již vytvářil svůj vlastní, nezaměnitelný styl, např. v jazzových kompozicích: Daleko a přece blízko; Pozdrav Ch. Coreovi a dal.

Erkul

Autor: Erkul

Gabriel Jonáš vystudoval konzervatoř a poměrně brzy po ukončení studií si jej všimnul Jiří Stivín, který mu poté nabídnul možnost spolupráce na dnes již legendárním albu Zvěrokruh. Jonášův vstup do velkého profesionálního hudebního světa byl díky tomuto faktu obohacen i o poměrně rychlé hostování v Americe, kde potvrdil své vysoké umělecké kvality. G. Jonáš dnes jezdí s koncertním programem po celém světě a to převážně s uskupením Gabriel Jonáš Trio, které nese jeho jméno a v němž on sám nepůsobí jenom jako hudebník, ale také jako skladatel.

Gabriel Jonáš se díky svému výraznému talentu již několikráte také objevil na televizních obrazovkách a sice v pořadech, které se specializují buď přímo na hudbu jako takovou nebo v rozličných kontaktních programech, které okořenil svými hudebními výstupy. Před kamerou jsme tak Jonáše měli možnost vidět sama za sebe například v rozsáhlém dlouhodobém dokumentárním cyklu Bigbít nebo jako hudebníka v pořadu Musicblok.

Tituly a ocenění: Gabriel Jonáš získal na Amatérském jazzovém festivalu Kroměříž v r. 1975 Cenu pro nejlepšího česko-slovenského sólistu.

Autor: řepešínský