Daniela Bianchi

Herečka Daniela Bianchi pochází z Říma, kde se narodila 31. ledna 1942. Již za studií zaujala svým mimořádně půvabným zjevem a jako šestnáctiletá se objevila ve francouzsko-italském koprodukčním filmu V PŘÍPADĚ NEŠTĚSTÍ (En cas de malheur, 1958). V roce 1960 se přihlásila do soutěže krásy a téhož roku byla korunována jako Miss Itálie. Vzápětí zabodovala také na soutěži Miss Universe, kde skončila na druhém místě. Kromě následující kariéry fotomodelky a společenských povinností na ni čekaly také další příležitosti u filmu, díky nimž získala mezinárodní popularitu.

Po několika francouzských a italských filmech dostala svou životní roli ruské písařky Tatiany v bondovce SRDEČNÉ POZDRAVY Z RUSKA (From Russa With Love, 1963). Daniela Bianchi tady nepodala nijak excelentní herecký výkon, kvůli neznalosti jazyků musela být navíc předabována britskou herečkou, nicméně svět oslnila svou krásou a z dívek po boku Jamese Bonda ji dodnes mnozí považují za tu nejpřitažlivější. Následně hrála v dalších filmech v Itálii a Francii, větší roli ve filmu špionážního ražení si zopakovala ve francouzském snímku TYGR MÁ RÁD SYROVÉ MASO (Le tigre aime la chair fraiche, 1964). Celosvětovému fenoménu filmu bondovského typu se nevyhnula ani Itálie a Daniela Bianchi si zahrála další podobnou roli – tentokrát zápornou – v italském filmu MISSIONE SPECIALE LADY CHAPLIN (1967). Další, taktéž italský film OPERACE „MLADŠÍ BRATR“ (OK Connery, 1967) měl být parodií na bondovky, tento záměr se však příliš nezdařil. V této době spolupracovala Daniela Bianchi také s televizí a v Itálii se podílela na natáčení seriálu DR. KILDARE (1964).

Svou poněkud jednotvárnou hereckou kariéru uzavřela Daniela Bianchi v šestadvaceti letech rolí Helen Harris v italském filmu SCACCO INTERNAZIONALE (1968), opět kriminálce se špionážní tématikou. Danielin půvab byl jedním z plusů tohoto jinak nepříliš zdařilého filmu. Daniela Bianchi poté na další hereckou dráhu, potažmo na veřejné vystupování obecně rezignovala, protože v roce 1970 se provdala za bohatého majitele loděnic v Janově a od té doby žije víceméně v soukromí. Má jednoho syna. Přestože během jen několika málo let natočila pouhých patnáct filmů a před filmovou kamerou stála naposledy před čtyřiceti lety, díky své účasti v jedné z nejslavnějších bondovek zůstává dodnes v obecném povědomí diváků na celém světě.

Autor: argenson