Cerven

Cyd Charisse

Povolání:
Rodné jméno:
Tula Ellice Finklea
Národnost:
Narození:
8.3. 1921, Amarillo, Texas
Úmrtí:
17.6. 2008, Los Angeles, Kalifornie
 

 
Životopis (biografie) / Informace:
O tanečnici, a později filmové herečce Cyd Charisse se v době její slávy říkávalo, že se narodila se špičkovkami na nohách, aby se mohla stát tanečnicí. Narodila se dne 8. 3. 1921 v Amarillu v Texasu, do rodiny klenotníka, a původně se jmenovala Tula Ellice Finklea. Nikdo by nevěřil, že byla v dětství neduživá a trpěla problémy s dýchacími cestami. Lékaři doporučili rodičům přirozený pohyb a tím se pro ni stal tanec.

Cyd chodila do klasické ruské baletní školy, kterou vedly dvě primabaleriny - Maria Istomina a Felia Sidorovova. O několik let později se stala solistkou „BALET RUSSE“, bylo to tehdy, když ji ředitel společnosti Col de Basil W., při návštěvě školy viděl tančit. Nabídl jí spolupráci, a ona se přidala k jeho společnosti. S tímto ansámblem vystupovala po USA a Evropě.V roce 1939, zatímco hostovali ve Francii na turné s baletem, utekla s baletním mistrem Nico Charisem.

Cyd byla dvakrát vdaná. Prvním manželem byl již zmíněný tanečník Nico Charise, veskrze mužný, obdivovaný typ baletního umělce od 12.8. 1939 do roku 1947, kdy se pár rozvedl. Z tohoto manželství se narodilo dítě – syn Nicholas v roce 1942. Manželem číslo dvě byl Tony Martin, zpěvák a tanečník - od roku 1948 do její smrti v roce 2008, a i z tohoto manželství se narodil syn – Tony v roce 1950.

Na rozdíl od mnoha jiných tanečnic v éře filmových muzikálů byla Cyd vyškolena v ruské tradici, ale i ostatní tance, jako byl například step zvládla s velkou bravůrou. Dá se říci, že i proto si jí ke spolupráci ve filmu po několika hudebních a tanečních snímcích ke spolupráci vybral nejen Fred Astaire, ale i Gene Kelly. O obou tanečnících jednou řekla - oba chtěli být dokonalí, i když byli zcela odlišnými osobnostmi…...“to je tak, jako by jste chtěli sčítat jablka a hrušky dohromady….“ Naopak Fred Astair se o ní vyjádřil, ve svých pamětech že byla krásným dynamitem.

K filmu se dostala v roce 1943 a debutovala jak jinak rolí tanečnice ve snímku Mise do Moskvy, a ihned jí byla nabídnuta zkušební smlouva na rok u spol. MGM. Po úspěchu s Fredem Astairem v Ziegfeld Follies v roce 1945 už podepsala kontrakt na 7 let. Během času se objevila v mnoha filmech především hudebního a tanečního zaměření, jako byl barevný fil Fiesta s Ricardo Montalbanem, anebo vedle Esther Williams v He an Island 1948, ale hvězdou se stala vedle Gene Kellyho v Singin in the Rain – Zpívání v dešti - 1952, který patří mezi nejoblíbenější, a také nejúspěšnější hudební filmy. V ten samý rok si také pojistila své pověstně krásné, dlouhé nohy na 5 milionů dolarů.

Cyd patřila mezi pět světoznámých hereček – tanečnic, které také tančily s oběma tanečníky – Astairem a Kelly – Judy Garland, Rita Hayworth, Debbie Reynolds, Leslie Caron, Vera Ellen.

Po roce 1960, když následovala smůla v podobě několika úrazů nohy, a přišla o několik filmových příležitostí, začala spolupracovat s televizí. Ona a její manžel Tony Martin se stali populárními v televizních show – při soutěžích v tanci, které provázeli slovem i tancem před TV kamerou, učinkovali také v nočních klubech a kabaretech a vystupovali na Broadwayi.
V roce 2006 jí byla udělena americká cena - National Medal of the Arts - Národní nadace pro umění ve Washingtonu DC za své zásluhy pro tanec. Ještě ve svých sedmdesáti letech debutovala na Broadwayi.

Cyd Charisse zemřela na komplikace po infarktu 17. 6. 2008 v Los Angeles. Její často používanou větou byl výrok:…“ kdybych se musela vzdát buďto tance, nebo herectví, vybrala bych si tanec…“

Marta Holubová, clara.bow

Autor: clara.bow

Životopis (biografie) / Informace:
Americká tanečnice, baletka a později také herečka Cyd Charisse, vlastním jménem Tula Ellice Finklea, se narodila 8. března 1921 v texaském Amarillu.

Vzhledem k tomu, že její starší bratr nedokázal dobře vyslovit slovo sis (sestra), překřtil Tulu na Sid – a pod touto přezdívkou byla známa po celé dětství. Teprve v pozdějších letech, kdy se začala prosazovat jako herečka využila MGM její dětskou přezdívku a změní se její křestní jméno ze Sid na Cyd.
Cyd od malička měla chatrné zdraví a v šesti letech ji postihla dětská obrna. Domácí lékař navrhl cvičení a vzhledem k tomu, že její otec měl velmi rád balet, začala se učit v baletní škole. V roce 1935 při rodinné dovolené Cyd přestoupila do taneční školy Fenshon a Marco v Santa Monice a v Los Angeles zůstala i po návratu rodiny do Texasu. Na této škole působil jako učitel Nico Charise, pozdější Cydin první manžel.

V roce 1937 měla Cyd příležitost se souborem Balle Russe jet do Monte Carla, ale vzhledem k úmrtí jejího otce odjela do zpátky do Texasu, nicméně po čase se opět vrátila a v roce 1939, při turné v Londýně požádal Nico Charise Cyd o ruku.
Svatba se konala ve Francii a po líbánkách se Nico a Cyd vrátili a působili na taneční škole dál jako učitelé a instruktoři tance.
V roce 1942 se Cyd načas vzdala tancování, aby se mohla postarat o svého prvního syna Nicholase, který se narodil 7. května 1942.

V roce 1943 rodinný přitel David Lichine pověděl Cyd o chystaném tanečním výstupu v jeho choreografii pro film společnosti Columbia-Důvod k jásotu (Something to Shout About, režie Gregory Ratoff, 1943) a požádal Cyd o spolupráci. Ta si tak díky tomu odbyla svůj filmový debut , i když pod jménem Lili Norwood(ová) - jméno její matky za svobodna.
Její debut zaznamenali v MGM a Cyd byl nabídnut taneční výstup v chystaném filmu Ziegfeldova šibalství,( Ziegfeld Follies, více režisérů, 1945), kde měla tančit s Fredem Astairem. V MGM se ale nelíbila představa, že by měla Cyd figurovat pod jménem Lili Norwood(ová) a na základě její přezdívky Sid, podepisovala smlouvu jako Cyd Charisse a pod tímto uměleckým jménem fungovala celou svojí profesionální kariéru.
Při práci v roce 1946 na filmu Harveyho dívky (The Harvey Girls, režie George Sidney) se začal vyhrocovat Cydin manželský vztah, který ještě narušil flirt s Robertem Sterlingem při přípravě filmu Nedokončený tanec (The Unfinished Dance, režie Henry Koster,1947) kde hrála Cyd roli primabaleríny.
Flirt se podepsal na rozpadu manželství jak Roberta Sterlinga, tak i Cyd.
Po rozvodu Cyd pracovala na roli španělské tanečnice ve filmu Fiesta (režie Richard Thorpe, 1947) s Ricardem Montalbanem a na filmu Dokud mraky nepřiplují (Till the Clouds Roll By) s hudbou Jeroma Kerna (režie Richard Whorf, 1946).
V posledně uvedeném filmu se poprvé setkala s hercem Tonym Martinem, který se stal jejím druhým manželem. Zpočátku, ale spolu vůbec nevycházeli a Cyd dokonce prožila románek s extravagantním milionářem Howardem Hughesem. Nicméně 15.května 1948 se konala v Santa Brabaře v Kalifornii svatba Tonyho Martina a Cyd Charisse.

V roce 1948 Cyd pracovala na roli ve filmu Slova a hudba (Words and Music, režie Norman Taurog, 1948) a Na ostrově s tebou (On an Island with You, režie Richard Thorpe, 1948) opět s Ricardem Montalbanem, kde si při práci bohužel natrhla kolenní vazy a musela se tak vzdát chystané role ve filmu Velikonoční procesí, kde měla tančit s Genem Kellym. Shodou okolností, ani on nakonec kvůli úrazu film nenatočil.
Poté Cyd natočila film Banditův polibek (The Kissing Bandit, režie Laslo Benedek, 1948/49) s Frankem Sinatrou a začala se chystat na další připravovaný film s Genem Kellym-Američan v Paříži. Ani tento film po boku Kellyho jí však nebyl souzen, protože Cyd zjistila, že je těhotná a dala přednost mateřství před rolí, kterou převzala Leslie Caron(ová) a ta na této roli postavila svou kariéru.
Přesto se v roce 1952 Cyd dočkala a v uvedeném roce natočila svou nejznámější taneční show ve filmu Zpívání v dešti (Singin' in the Rain), po boku Gena Kellyho. Pro tuto roli se navíc musela naučit kouřit, což do té doby vůbec neuměla.
V době uvedení filmu chystal Fred Astaire film Vůz pro kapelu (The Band Wagon, režie Vincente Minnelli) a byl se podívat na Cyd jak tančí a jestli na něj není vysoká pro připravovaný film. Naštěstí nebyla, takže se film natočil a oba hlavní představitelé se po uvedení do kina navzájem chválili především za scénu Tanec ve tmě, která vstoupila do galerie klasických tanečních vystoupení. Fred Astaire nazval ve svých pamětech Cyd „líbezným dynamitem“
Potom Cyd pracovala opět s Vincentem Minnellim a Genem Kellym a to na filmu Brigadýr (Brigadoon) a na dvou filmech v režii Stanleyho Donena – Hluboko v srdci (Deep in My Heart, 1954) a Vždycky bude hezky (It's Always Fair Weather,1955).V roce 1956 se objevila ve filmu Roye Rowlanda Sejdeme se v Las Vegas (Meet Me in Las Vegas), ale nad zlatou érou hollywoodských muzikálů už se začalo smrákat.

Ještě se objevila opět s F.Astairem a to v remaku slavné Ninotschky původně s Gretou Garbo, ve filmu Hedvábné punčošky (Silk Stockings, režie Rouben Mamoulian, 1957), dále v roce 1958 po boku Rocka Hudsona ve filmu Soumrak bohů (Twilight for the Gods , režie Joseph Pevney) a ve snímku Společnice ( Party Girl, režie Nicholas Ray).
Studio MGM uvažovalo o Cyd pro film Cesta na severozápad s Cary Grantem v režii Alfreda Hitchcocka, ale Hitchcock byl proti a ze spolupráce nakonec sešlo.
Vzhledem k tomu, že Cyd končila sedmiletá smlouva u MGM, zůstala na volné noze a od roku 1958 se pravidelně objevovala v různých show se svým manželem Tonym Martinem.
Její pozdější sporadické role již nedosahovaly původní slávy, Cyd se objevovala v nezávislých filmech a za zmínku stojí pouze snímek Černé punčochy (Black Tights, v režii Terence Younga, 1960), kde měla Cyd čtyři baletní čísla v choreografii Rolanda Pettiho, dále pak role ve filmu Vincenta Minelliho Dva týdny ve městě (Two Weeks in Another Town, 1962) s Kirkem Douglasem v hlavní roli. <BR>Ve stejném roce také začala pracovat na filmu Something’s Got To Give ( režie George Cukor) s Marylin Monroe, bohužel film nebyl nikdy dokončen kvůli smrti Marylin. <BR>V roce 1966, ve svých 45 letech, předvedla striptýz ve filmu Tlumiče ( The Silencers, režie Phil Karlson) a v tomto špionážním filmu naposledy tančila na plátně. <BR>Šedesátá a sedmdesátá léta Cyd věnovala práci v klubech v Las Vegas a účinkovala v televizi. <BR>V roce 1976 se objevila ve filmu Won Ton Ton – pes, který zachránil Hollywood (Won Ton Ton, the Dog Who Saved Hollywood, režie Michael Winner)– v parodii na Rin Tin Tina a ve sci-fi pochybné kvality Atlanští válečníci (Warlords of Atlantis, režie Kevin Connor, 1978). <BR>Tanec udržoval Cyd stále v kondici, s Tony Martinem prožila padesát let společného života, bohužel dne 17. června 2008 ve věku 87 let umírá na komplikace se srdcem.

Autor: Frolíček

Nový publicista: :
Nelíbí se vám tento životopis? Chcete napsat lepší? Tak neváhejte a klidně napište.


 
Reklama
Naposled navštívené:Přesunout nabok | Vymazat historii
Cyd Charisse

Charisse Cyd

Naposled navštívené:
Cyd Charisse

Charisse Cyd